Obec Forio se táhne skoro po celém západním pobřeží ostrova. Tato největší a nejpohodovější oblast Ischie nabízí neopakovatelné večery při západu slunce a je ideálním útočištěm pro toho, kdo chce strávit dovolenou daleko od přelidněných míst.
V minulosti však byla právě tato část pobřeží odvrácená od italské pevniny nejzranitelnějším územím ostrova, a stala se tak terčem invazí Saracénů i četných pirátských útoků, jež od raného středověku zneklidňovaly celé Středomoří. Alfons V. Aragonský (jako neapolský král Alfons I.) vybudoval za své vlády po celém ostrově důkladné opevnění s četnými strážními věžemi, z nichž nejvíce se dochovalo právě v oblasti Foria (vyslovuje se s přízvukem na „i“). Pobřeží tu dodnes hlídá šestnáct těchto obranných věží, postavených od 15. do konce 17. stol. Z mnohých se postupem času staly soukromé rezidence či hotely, ale přímo v srdci města můžeme navštívit nejznámější válcovou věž La Torrione, postavenou jako mnoho dalších zdejších staveb z tufových bloků na tufové skále. Věž vybudovanou na začátku 16. stol. na náklady místní univerzity darovalo město na konci 19. stol. sochaři Giovannimu Maltesemu, který si v ní upravil byt a ateliér. Dnes je ve věži jeho muzeum.
Pestrobarevné tržiště na začátku pěší zóny předvádí od pondělka do soboty šťavnatou přehlídku sezonních produktů, specialit a čerstvých mořských úlovků. Vyrazili jsme sem, abych ochutnala typickou místní odrůdu minirajčátek, která navzdory horkému slunci téměř nepotřebují zálivku. Proto rodí plody s koncentrovanou kořeněnou chutí, která místním pokrmům dodává nezaměnitelně výrazné aroma. Často je uvidíte také zavěšená v copech ze stropů místních restaurací, protože částečným usušením získávají rajčata ještě intenzivnější chuť. Usměvavá paní Giovanna mi nabízí dvě hrsti rajčat jen tak do kapes: „Utíkejte, ochutnáte je po cestě,“ odhání mě s veselým mávnutím ruky. Sladkou chuť Ischie vychutnávám na jazyku, zatímco procházíme malebné staré město, kde se mísí baroko se saracénskými vlivy, venkovskou architekturou i modernějšími paláci s přirozeným citem pro minulost i současnost.
Na hlavní ulici historického centra Corso Francesco Regine míjíme umělecké ateliéry, obchůdky s typickou keramikou, kavárničky, vinné sklípky, až dorazíme k památnému podniku Caffè Internazionale známému rovněž jako Bar Maria. Podnik, který má za sebou zajímavé intelektuální dědictví, dodnes platí za jeden nejmódnějších barů Ischie. Vývěsní tabule se slavnými jmény návštěvníků u vstupu je prvním vodítkem k jeho historii, která sahá až do doby, kdy Ischia teprve začínala vítat první turisty. Hned po válce se zde začali scházet umělci, přitahovaní půvabem místa i malou šlachovitou ženou Marií Senese, která díky svému neuvěřitelnému charismatu dokázala přitáhnout nejznámější umělce a intelektuály své doby. Na skleničku i vášnivé debaty sem chodili Alberto Moravia s Pazzolinim, Visconti, Maria Callas, Truman Capote i němečtí a švýcarští malíři a sochaři. Ti všichni zažili divoký ostrov ještě před jeho turistickou metamorfózou. Dnešní podnik sice už dávno změnil majitele, ale zachoval si svůj původní styl s mnoha památkami na slavnou éru: časopisy, fotografiemi i filmovými plakáty. Vše zůstalo stále na svém místě.
Truman Capote se usadil v malém hotelu Di Lustro který patří jedné z nejstarších rodin ve Foriu. V roce 1931 ho otevřel pan Gaetano Lustro, jehož dědeček Filippo sloužil jako voják u Napoleona Bonaparta. „Je to nádherné, zabíráme téměř celé patro přímo na nábřeží, slunce je tvrdé jako diamant a všude je cítit příjemná jižní vůně vistárií a citroníků,“ pochvaloval si Capote. V roce 1949 měl za pouhých 200 dolarů měsíčně k dispozici dva prostorné pokoje, snídani a dvě pětichodová jídla denně, včetně skvělého ischijského vína. „Byl tu jen jednou, ale zůstal celé jaro. Bylo to nejdelší a nejkrásnější jaro, jaké si pamatuji,“ vzpomíná paní Giuseppina, které bylo tehdy 19 let a v hotelu pracovala jako servírka. Capote ji později zvěčnil ve své knize esejí z cest po Evropě Local Color.
Okolí Foria je fascinující, kromě dlouhých pláží, bujných zahrad či skvělých restaurací se nedaleko nachází i zátoka Sorgeto s přírodními termálními bazénky mezi sopečnými skalami, kde se lze koupat v horké vodě po celý rok. Ale někteří turisté si vyrazí na Ischii ještě kvůli jiné raritě…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa Ischia