Vivarais
Černá parní lokomotiva se leskne olejem, jako by se chtěla chránit před pálícími slunečními paprsky. Z ventilů střídavě vypouští páru, syčí a funí. Topič zkontroluje tlak a přiloží na rošt plnou lopatu uhlí. Mezi chuchvalci kouře, které stroj chrlí v pravidelných intervalech z komína, se na nablýskané mosazi objevuje číslo 403. Oznamuje, že jde o proslulou lokomotivu „malletku“. Fascinující podívaná nadchne i hlouček školáků pozorně naslouchajících výkladu strojvůdce. Vyptávají se a nejraději by si všechny ty mosazné manometry, páky a ventily osahali. Pak ruka strojvedoucího stlačí tajemnou píšťalu a jako na rozkaz se žáci odeberou ke svému vagonu. Výpravčí zvedá staromódní plácačku, lokomotiva si povzdechne a dá se těžkým staccatem do pohybu.
Jméno francouzského departementu Ardèche, odpovídajícího svým rozsahem historické provincii Vivarais, vyvolává představu staletých městeček a proslulých kaňonů, které zdejší poměrně malé, ale divoké řeky vymlely do vápencových hor. Na 33 km úzkokolejné železniční tratě o rozchodu 1000 mm na pravém břehu Rhôny mezi městy Tournon-sur-Rhône a Lamastre si přijdou milovníci romantické páry skutečně na své. Jízda údolím řeky Doux přináší krásné výhledy do okolní krajiny a spoustu zajímavostí.
V minulosti vyjížděl vlak přímo z Tournonu, v současnosti odjíždí z nového nádraží Tournon Saint-Jean ležícího asi 4 km od centra Tournonu v sousední obci St-Jean-de Muzols. Její staré nádražíčko vešlo do historie dráhy v letech německé okupace 1942–1945, kdy se prakticky „přes noc“ stalo nejfrekventovanějším na celé trati. Důvodem byly důkladné německé kontroly cestujících přijíždějících na nádraží v Tournonu. Pasažéři, kteří vezli z vesnic kontraband pro černý trh, vystoupili raději již zde, aby se vyhnuli možné konfiskaci zboží.
V soutěsce řeky Doux u vjezdu do tunelu Mordagne musí vlak zvládnout největší stoupání na trati: 20 ‰. Teprve tady člověk spatří, kolik kouře umí ta roztomilá obluda v čele soupravy vyplivnout. V Douce Plage podjíždí vlak velkorysý kamenný most Le Grand Pont, jehož základy byly položeny v roce 1483. V době svého vzniku byl největším na světě. Trvalo celých 100 let, než se tehdejším stavitelům konečně povedlo divoké údolí Doux a říční proudy pokořit. Podstatně rychlejším tempem šla stavba Německého kanálu (Canal des Allemands), který zásobuje hydrocentrálu v Mordagne. Jméno dostal po německých vojenských zajatcích, kteří ho v roce 1916 stavěli. Další zajímavostí na trati je Château de Chazotte, zámek ze 17. stol., který chránil údolí řeky a…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Nejkrásnější turistické železnice Evropy