Růžovský vrch - celkový pohled za svítání

Růžovský vrch plný tajemství

Růžovský vrch, kterému místní neřeknou jinak než  Růžák, je vidět skoro odevšad. Dominuje zdejšímu kraji, který převyšuje téměř o tři stovky metrů. Přitahoval staré Kelty i Germány, kteří ho považovali za sídlo bohů. Objevuje se na obrazech romantických malířů a intenzivně se o něj zajímali turisté, hlavně německé národnosti. Jeho příroda je natolik unikátní, že přitáhla pozornost vědců a postarala se o jeho vyhlášení národní přírodní rezervací, jedinou v rámci celého národního parku.

 Růžovský vrch najdeme mezi Srbskou Kamenicí a obcí Růžová. Území kolem něj tvoří nejjižnější výběžek národního parku České Švýcarsko, jehož je také nejvyšším vrcholem. Někdy se mu přezdívá „česká Fudži“, neboť stejně jako posvátná hora Japonska tvoří výraznou dominantu krajiny, i když samozřejmě rozdíl v nadmořské výšce vrcholů je značný (Růžovský vrch 619 m, Fudži 3776 m). Dalším společným jmenovatelem je sopečný původ. Tím ovšem podobnost končí, protože zatímco Fudži je stratovulkán, základem Růžovského vrchu je masivní vulkanický peň.

V dobách zvýšené sopečné činnosti v třetihorách prorazilo žhavé magma vrstvu druhohorních pískovců a ztuhlo v horních, méně stabilních sedimentech. Sám vrch je považován za největší výlev v oblasti Labských pískovců. Během podpovrchového chladnutí došlo v masivu horniny k sloupcovité odlučnosti materiálu, kterým je v tomto případě nefelinický bazanit, což je varianta čediče s vysokým obsahem olivínu. Mladší vrstvy sedimentů pak byly následnou erozí odplaveny a zvětrávání sopečného masivu pokrylo podkladové pískovce kamennými moři odlámané suti.

Růžovský vrch - sýc rousný sedící na větvi
Celý vrch chrání národní přírodní rezervace Růžák. Jedním z jejích obyvatel je i sýc rousný, který u nás patří mezi zvláště chráněné druhy

Díky geologickému původu jde o strmý a výrazný vrch, který nemohl uniknout pozornosti dávných obyvatel této krajiny. Existují dohady o keltských obřadech na jeho vrcholu, podle jedné teorie je německý název Rosenberg odvozen od keltského slova ros, což znamená „mohutný“. Vrchol prý uctívaly i germánské kmeny Markomanů, kteří jej údajně považovali za Ásgard, sídlo bohů v čele s Odinem. Možná proto si horu v 19. stol. oblíbili němečtí obyvatelé pohraničí. V sílícím nacionálním kvasu se stala jakýmsi ekvivalentem slovanského Řípu. Vrch opředený tajemstvím také dobře zapadal do konceptu romantismu a objevil se na obrazech Caspara Davida Friedricha i Adriana Zingga. V novodobé historii je často fotografovaným objektem a jeho siluetu najdeme spolu s Pravčickou bránou na znaku národního parku České Švýcarsko.

Celý vrch chrání národní přírodní rezervace Růžák. Jedním z jejích obyvatel je i sýc rousný, který u nás patří mezi zvláště chráněné druhyNárodní přírodní rezervace Růžák je unikátní i z vědeckého hlediska. Díky strmým svahům ji z větší části pokrývá jen málo změněný porost. Najdeme tu dva převládající biotopy. Ve vyšších polohách to je podhorský suťový les s javory, jilmy, jasany a bohatým bylinným patrem, který zabírá asi 60 % území rezervace. Na dalších 30 %, především na úpatích, najdeme květnaté bučiny s převahou buku lesního a s příměsí habrů, borovic a některých dalších jehličnanů.

Masiv hory se v minulosti nacházel na hranici panství Kinských a Clary-Aldringenů. Oba rody se snažily o výsadbu komerčně využitelných dřevin, jako byl modřín či smrk, zatímco původní jedle bělokorá se vytrácela. Naštěstí se to týkalo jen přístupnějších částí na úpatí, zatímco na svazích se les obnovoval přirozenou cestou. Díky tomu zůstal Růžák důležitým útočištěm i pro řadu vzácných a ohrožených druhů zvířat a rostlin. Na suťových svazích najdeme několik druhů kapradin jako například ojedinělou kapradinu laločnatou či některé vzácné druhy mechů a lišejníků.

Také mezi zástupci fauny najdeme vzácné druhy. Z hmyzí říše je to například kriticky ohrožený roháček jedlový, v mokrém listí lze vzácně narazit na mloka skvrnitého či čolka horského. Při troše štěstí se dá za soumraku zahlédnout či zaslechnout i plch velký, náš největší zástupce tohoto rodu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa České Švýcarsko/Labské pískovce

Růžovský vrch

Shopping Cart