Sluneční paprsky měkce pronikají okny nabílo natřeného domu se zelenými okenicemi, který se vyjímá na zeleném kopečku, uprostřed rozlehlého parku s vysokými statnými stromy. Jen pár metrů odtud se třpytí modrá hladina Lucernského jezera, kterou tu a tam rozčeří výletní loď nebo elegantní labutě. Pohlednicovou kulisu doslova korunují vrcholky majestátních hor včetně Rigi. Panorama, kterým se šest let kochal Richard Wagner, když se mu v letech 1866–1872 stala domovem malebná vila v Tribschenu u Lucernu. Prožil zde pravděpodobně nejšťastnější léta svého bouřlivého života. Kdyby jej nehnala touha uskutečnit svůj životní sen – postavit vlastní festivalové divadlo, jež vyrostlo v německém Bayreuthu, zřejmě by švýcarskou idylku nikdy neopustil.

Lucern a jeho okolí poznal Wagner ještě před tím, než se u jeho břehů usadil. Jezdíval sem totiž na výlety už během svého pobytu v Curychu, kam v roce 1849 uprchl ze saských Drážďan po nevydařeném květnovém povstání proti saskému králi Fridrichu Augustovi II. Na rebelujícího kapelníka Královského dvorního divadla byl totiž vydán zatykač. Společně s první ženou Minnou strávil v Curychu téměř devět let. Do Švýcarska se vrátil v roce 1859 a jeho domovem se na šest měsíců stal hotel Schweizerhof na nábřežní promenádě Lucernu, což dnes připomíná zlatá pamětní deska vpravo u vchodu. Nedaleko stojí protestantský kostel sv. Matyáše, kde byl oddán s Cosimou, nevlastní dcerou pianisty a skladatele Ference Liszta, kterou přebral dirigentovi Hansi von Bülow. Ve stejném kostele byl také pokřtěn jejich jediný syn Siegfried.

Svůj budoucí domov v Tribschenu objevil během jedné plavby po jezeře. Pronájem na rok činil tisíc tolarů, což byla horentní suma odpovídající dnes asi 30 000 eur. Pobyt uprostřed nádherné přírody Wagnerovi prospíval ve všech směrech. Miloval dlouhé procházky, byl náruživým turistou a zkušené horské vůdce často přiváděl k šílenství. S oblibou se totiž nedržel mapy. Je vlastně malý zázrak, že pobyt ve Švýcarsku přežil vitální skladatel i jeho společníci bez újmy, byť nejednou měli namále. Cíle jeho vysokohorských túr ležely většinou mezi Lucernem a italskou Domodossolou. Patřily k nim například, hora Faulhorn, Berner Oberland…

Další články z vydání o Dolním Lucernském jezeru naleznete zde