Trojská zámecká zahrada

Barokní zámek v Troji je přímým odrazem honosných římských předměstských vil na pravém břehu Vltavy. Do jeho areálu patří také několik hospodářských stavení, konírna i vinotéka. A samozřejmě ho obklopuje zahrada s okrasnými i ovocnými stromy a přírodním bludištěm, kterou zdobí fontány, terakotové vázy a oranžérie. Jde o jeden z ryzích a také nejreprezentativnějších příkladů barokní zahradní architektury u nás.

V polovině 17. stol. stávala v těchto místech venkovská knížecí usedlost Alžběty Polyxeny Dembinské a okolní vesnice se jmenovala Zadní Ovenec podle ovčince, který k usedlosti patřil. Kněžna Dembinská svůj dvůr prodala roku 1669 hraběnce Ludmile Benigně Šternberkové a její syn, hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, se rozhodl, že zde vybuduje své reprezentační sídlo v duchu klasicizujícího baroka. Součástí projektu Francouze Jeana-Baptista Matheye byl i návrh řešení zahrady s rozlehlou terasou tvořící podestu zámku. Zahradu realizoval vynikající zahradník Jiří Seeman v letech 1685–1691. Protože se zámek nedal v zimě dostatečně vyhřát, majitelé ho využívali pouze v létě. K zámku patřil i pivovar, mlýn, konírna, dvě oranžérie a další hospodářské a správní budovy. Na svazích za zámkem byla vybudována rozlehlá vinice a na jejím vrcholu postavena kaple zasvěcená sv. Kláře.

Na výzdobě zámku ani zahrady se nešetřilo, malíři Carpoforo Tencalla a Francesco Marchetti se synem Giovannim opatřili zámek scénami z antických mýtů, mezi nimiž byly i výjevy z trojské války. Odtud pochází název zámku Troja, který se během 18. stol. přenesl na celou obec. Iluzivní výzdobu velkého sálu v podobě apoteózy vládnoucího rodu Habsburků vytvořili vlámští mistři Abraham a Izák Godynovi z Antverp. Aby ladila celková výzdoba zámku i zahrady, vzniklo též velké množství soch s antickou tematikou. Nejvýznamnější jsou monumentální plastiky kolem vstupního schodiště, které znázorňují souboj Titánů s bohy a alegorie ročních období a světadílů. Jsou prací mistrů Hermannových z Drážďan a patří k mimořádným dílům, pro která bychom u nás těžko hledali srovnání…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Praha – Zahrady a parky