Východní Kréta
Na první pohled by se mohlo zdát, že na tak turisticky významném ostrově, jakým je Kréta, se jen stěží najde místo bez turistů. Možné to však je, dokonce je to snadnější, než najít místo bez cizinců. Zdá se totiž, jako by mnozí cizinci následovali příkladu známé anglické rodiny Durrellových a hledali v opuštěných vesnicích Kréty to, co Durrellovi našli o mnoho desetiletí dříve na Korfu. Díky cizincům dlouhodobě žijícím na Krétě ale na ostrově ožívají opuštěné domy, více se třídí odpad, je méně opuštěných zvířat a vy se jako turisté snáze domluvíte a dozvíte se i spoustu zajímavosti, aniž byste museli umět řecky.
Stará Kréta však přece jen mizí. Až narazíte na pohlednici s krásným oslíkem nesoucím na hřbetě staříka, kupte si ji. Jedná se o výjev takřka muzeální, který za pár let možná zmizí i ze stojanů s pohlednicemi. Dřív nepostradatelné pracovní osly už na ostrově nenajdete. Kdysi se jim přezdívalo „řecký volkswagen“. Donesli totiž prakticky cokoliv kamkoliv a náklad rovnající se dvojnásobku jejich vlastní hmotnosti nebyl výjimkou. Byla to zvířata nesmírně houževnatá, nevyžadující mnoho péče, zpravidla klidná a dožívající se poměrně vysokého věku. Mít jiný hlasový projev než uši drásající zvuk připomínající houkání potápějícího se parníku, stali by se možná roztomilými domácími mazlíčky. Během poslední návštěvy Kréty jsme za čtyři měsíce potkali dva – oba byli v dokonalé kondici, se srstí nezničenou od postroje či sedla. Na jednom jel nažehlený důchodce se psem na vodítku, druhý vezl ze supermarketu chlápka v naleštěných polobotkách s několika igelitovými taškami s nákupem.
Ale i bez oslů jsou zapadlé části Kréty dostatečně své. Ještě pořád tu najdete zavřený vesnický obchod, kde na dveřích visí ručně psaná cedulka: Umřela nám babička, jsme na pohřbu, otevřeme za tři dny. Podobné rodinné obchody přinášejí nezapomenutelné zážitky. Pokladní nebo prodavačku lahůdek si musíte najít mezi regály, rovná tam totiž zboží. Vozík nehledejte, do úzkých uliček by se nevešel. Ani o košík se nemusíte starat, noste si jako místní zboží v náručí, dávejte si ho někam na hromadu nebo si ho rovnejte na kraj pokladny.
Méně známý východ
Ptáte se, kde taková místa ještě najdete? Vydejte se na východ ostrova, třeba do městečka Palaíkastro. Nehledejte zde historické památky, jen pozorujte. Třeba pokladní, které jedna zákaznice přinesla v rámci svého nákupu i svazek bylinek. Bylinky pocházejí z jakési místní zahrádky, ráno je do obchodu přivezli čerstvé. Označení nemají. Co udělá pokladní? Bylinky očichá, podle vůně určí druh, podle druhu i cenu. Pokud vám nepřipadá divné, že v řeznictví koupíte místní víno, ale maso v něm neuvidíte, protože je všechno ve skříňovém chlaďáku, že rajčata koupíte v trafice a v železářství vajíčka, pak je východ ostrova přesně pro vás.
Nejprve navštivte klášter, který ze všeho nejvíc připomíná pevnost – Moní Toplu, kdysi jeden z nejbohatších na ostrově. Od svého vzniku v polovině 15. stol. byl několikrát dobyt, opuštěn a znovu postaven a jako mnoho jiných na Krétě i on sloužil za 2. sv. války za úkryt spojeneckým vojákům a byl jedním z center odboje. Na rozdíl od těch šťastnějších a úspěšnějších, jako byl např. klášter Moní Preveli, Němci jeho činnost odhalili a opat se dvěma mnichy byli mučeni a popraveni.
Turisté, kteří sem náhodou zavítají, pokračují od kláštera na známou a v létě hojně navštěvovanou pláž Vái. Sama o sobě je nádherná, ale jedinečnost jí dodává přilehlý palmový háj, jehož stromy zde rostou a umírají již 2000 let. Háj tvoří datlovník Theofrastův, pojmenovaný na počest starověkého řeckého „otce botaniky“. Jde o druh, který se vyskytuje na velmi malém území, pouze na několika lokalitách na Krétě a ostrůvcích kolem ní, několik jedinců bylo nedávno nalezeno na Peloponésu u Epidauru a v 80. letech 20. stol. byl tento druh objeven rovněž na čtyřech lokalitách v jihozápadním Turecku. Palmový háj je neprostupný, efektní selfíčka s palmami si raději pořiďte na okraji pláže. A pak můžete pokračovat pěšky dál po východním pobřeží přes kopec k severu, až k Itanu s nevelkými, opuštěnými a volně přístupnými byzantskými i jinými ruinami. A dál už nemůžete. Silnice sice pár kilometrů pokračuje, čeká vás další menší pláž, ale bohužel také vojenská oblast, která vám na úplný nejvýchodnější bod Kr…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kréta