A jedním dechem dodejme, že také významné historické centrum židovské kultury a jedno z nejstarších měst v Německu vůbec – tím máme všechny hlavní charakteristiky Wormsu, osmdesátitisícového města na levém břehu Rýna, pěkně pohromadě.
„Pěšky dvěma tisíciletími“ zní turistické heslo zdejší radnice. A tak to vezměme hezky chronologicky. První sídlo tady založili ještě před Římany Keltové, takže není divu, že se Worms neustále přetahuje s Trevírem, Kolínem nad Rýnem, švábskými městy Augsburg a Kempten a hornofalckým Řeznem o primát nejstaršího města v Německu. Hmotných památek tu mnoho po Římanech nezůstalo, prakticky jen náhrobek kavaleristy Quinta Carminia Ingenua, vystavený dnes v městském muzeu. Ale na samém konci antiky přišlo období, které přineslo Wormsu snad vůbec největší slávu, byť se zpožděním nějakých pěti šesti století a tentokrát dokonce bez jediné hmatatelné připomínky.
„Sedmý den Siegfried s reky uviděl rýnský břeh, kde strmí hradby Wormsu. … tak přijel toho dne pan Siegfried na dvůr krále Burgundů Gunthera.“ Někdy kolem roku 1200 stvořil neznámý pěvec kdesi v Podunají, snad kolem Pasova, hrdinský rytířský epos, jenž přežil staletí, Píseň o Nibelunzích. Odehrává se v první polovině pátého století z velké části v burgundské říši na Rýně, jejíž centrum klade do Wormsu. Archeologicky se přítomnost Burgunďanů přímo ve Wormsu prokázat nedá, ale krvavý epos ji zvěčnil v podobě, jež přetrvala až do našich časů. Historickým základem je pak zřejmě porážka Burgunďanů Římany podporovanými hunskými pomocnými sbory roku 436.
S Nibelungy se setkáváme hned na několika místech. Připomíná je už kašna na pěší zóně spojující hlavní nádraží se starou částí města a pak další, Siegfriedova kašna na Tržišti (Marktplatz) před kostelem sv. Trojice. Kdysi v těchto místech stávala nádherná radnice svobodného říšského města, kterou však během války o falcké dědictví zničili roku 1689 Francouzi. Wormští protestanti to považovali za boží trest seslaný na město kvůli tomu, že jeho obyvatelé dělali hodně pro sebe a málo pro Boha. Proto v jejích místech postavili kostel jako protiváhu dómu a připomínku Luthera. Po náletu v únoru 1945 z něj zůstaly jen obvodové zdi a část věže. Zvenčí byl pak obnoven v původní podobě, ale dostal zcela nový, moderní interiér. Hlavní připomínkou dávného eposu je Muzeum Nibelungů, které tvoří moderní přístavby u kousku původních městských hradeb s dvěma věžemi z 12. stol. Zařízení s audiovizuální expozicí otevřené roku 2001 je prvním muzeem na světě, které je věnováno mýtu.
Na časové ose následuje období, kdy ve Wormsu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Německo – Porýní