Život na zlomu

Se sanfranciským klimatem se dá úspěšně bojovat flexibilním oblečením. Další sanfranciské specifikum však vyžaduje od svých obyvatel neustálý život ve střehu a mnohem nákladnější nástroje. Překotně vyrostlé město totiž vzniklo na jedné z nejaktivnějších seismických zón na světě. V jeho těsné blízkosti prochází zlom sv. Ondřeje, kde se stýká pacifická kontinentální deska se severoamerickou. Tyto desky se vůči sobě pohybují zhruba o 5 cm ročně. Pokud je pohyb pozvolný, nic se neděje. Mírné drhnutí desek způsobuje drobné otřesy, jakých je v oblasti San Francisco Bay zhruba 500 do roka a zaznamenají je jen citlivé seismografy. Někdy však na sebe narazí pevné, kupříkladu žulové formace a pohyb ker se zastaví. V deskách pak narůstá napětí až do té doby, než formace povolí a dojde ke skokovému posunu s uvolněním obrovského množství energie. Za svoji existenci zažilo město takových případů několik. Jeden dokonce takový, že ho téměř celé zničil.
Dne 18. dubna 1906, třináct minut po páté hodině ranní, se země otřásla do té doby nevídanou silou. První otřes trval přes 40 vteřin a po desetivteřinové pauze následoval ještě silnější dvacetivteřinový druhý otřes. Jeho síla se dnes podle Richterovy stupnice (která v té době ještě neexistovala) odhaduje na 8,3 stupně. Potrhané elektrické vedení zapálilo plyn unikající ze zničených rozvodů a silný vítr roznesl požáry po celém městě. Tři dny trvalo, než se vzniklé peklo podařilo dostat pod kontrolu. Přes heroické úsilí hasičů, kterým v mnoha případech chyběla voda z nefunkčního potrubí, zničil požár kolem 28 000 domů a ponechal více než dvě třetiny obyvatel města bez domova. Zemětřesení s následnými požáry si celkem vyžádalo kolem 3000 obětí a škoda byla odhadnuta na více než 10 miliard dnešních dolarů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2016

Shopping Cart