Téměř stotisícové Arezzo nebývá atakováno zdaleka tak početnými davy turistů jako některá jiná toskánská města v čele s Florencií, což je příjemné zjištění pro každého, kdo sem v sezoně zavítá. Zároveň to ale může být i důvodem k podivu, protože zdejší historické centrum s mnoha stavebními památkami patří v Toskánsku k nejzajímavějším. Navíc je Arezzo dobře dostupné po silnici i po kolejích – třeba vlak z Florencie je tady za hodinu, necelou hodinu trvá cesta autem ze Sieny.
Obě tato blízká města dnes svým věhlasem Arezzo zastiňují a to je pro jedno z nejstarších italských měst snad až nezasloužený úděl. Vždyť významné bylo již v době kolem poloviny 1. tisíciletí př. n. l., kdy je pod jménem Arretium doloženo jako člen obranného společenství, tzv. ligy dvanácti etruských měst. Proslavily ho kromě keramiky hlavně výrobky kovotepců, o jejichž neobyčejné řemeslné i umělecké vyspělosti nad jiné svědčí bronzová plastika bájné Chiméry, netvora v podobě lva, jemuž z hřbetu vyrůstá kozlí hlava a ocas má zakončen hlavou hada. Toto světoznámé dílo, zhotovené patrně v 5. stol. př. n. l., je vystaveno v Archeologickém muzeu ve Florencii, řadu pozoruhodných ukázek etruského kovotepeckého umění si však lze prohlédnout i v místním archeologickém muzeu. Stojí za zmínku, že tradice zpracování ušlechtilých kovů zde přetrvala věky. Arezzo patří v tomto oboru dlouhodobě ke světové špičce.
Arretium bývalo jedním z nejmocnějších konkurentů Říma, kterému nakonec v roce 311 př. n. l. podlehlo. Římané město okupovali, a jelikož se rozkládalo ve vyvýšené, strategicky výhodné poloze u křížení hned několika obchodních cest, začali je využívat jako opěrný bod při rozšiřování své říše směrem na sever. Při různých diplomatických jednáních se později uplatnil také jeden z nejslavnějších zdejších rodáků, Gaius Cilnius Maecenas, přítel a rádce prvního císaře Augusta. Neměl jen diplomatické vlohy, ale byl i velkým znalcem a nezištným podporovatelem umění. Termín mecenáš, který vznikl z jeho příjmení, později z latiny převzala naprostá většina evropských jazyků.
Osobností evropského či světového významu se v Arezzu narodilo ještě několik. Za všechny jmenujme literáta Francesca Petrarcu a architekta a malíře Giorgia Vasariho, který je považován za jednoho z prvních kunsthistoriků a do odborné terminologie prosadil pojmy gotika a manýrismus. Do dějin hudby se zase výrazně zapsal benediktin Guido z Arezza, jenž podstatně zdokonalil notový zápis a jako první začal užívat solmizačních slabik. O místě jeho narození se vedou dohady, jisté však je, že v Arezzu prožil většinu svého života.
Z dlouhé římské epochy dějin se dochovalo pouze torzo amfiteátru, protože během zániku západořímské říše bylo město zdevastováno Ostrogóty. Naopak když se na sklonku středověku Arezzo coby svobodný městský stát dostalo pod nadvládu Florencie a následně prošlo obdobím postupného úpadku, jeho zástavba ustrnula ve vývoji a dnes tuto „konzervu“ středověkého stavitelství můžeme obdivovat ve více méně nezměněné podobě. Historického jádra vymezeného hradbami se naštěstí jen málo dotklo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Toskánsko