Beyoğlu Část Istanbulu ležící naproti historickému poloostrovu na severní straně Zlatého rohu se v dějinách dlouho označovala řeckým jménem Pera. Dnes tomuto území odpovídá městský obvod Beyoğlu. Některé jeho čtvrti vyrostly koncem 19. stol. a staly se symbolem poevropšťování někdejší osmanské metropole a jejího otevírání se světu. Dnes se Beyoğlu se skoro čtvrt milionem obyvatel a […]
Beyoğlu – koncentrát tureckých paradoxů Read More »
Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu. Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü,
Podél břehů Bosporu Read More »
Istanbulská kuchyně Gurmeti se shodují v tom, že turecká kuchyně patří s francouzskou a italskou k těm nejlepším na planetě. Ovlivňovaly ji produkty a kulinářské zvyklosti mnoha kultur a národů. To jí dalo nejenom velkou rozmanitost a pestrost, ale také vzájemně se doplňující kombinace a širokou paletu chutí. V Istanbulu dostává další rozměr díky nejrůznějším čerstvým úlovkům bosporských
Široká paleta chutí Read More »
Plzeň Anděl, Chrtice a Velbloud – jen málokteré dílo vyvolalo v poslední době takový ohlas a podnítilo tak vášnivé diskuse jako tři moderní pozlacené kašny od Ondřeje Císlera, instalované v roce 2010 do rohů náměstí Republiky, samého srdce Plzně. Začít vyprávění o našem čtvrtém největším městě právě jimi dává smysl hned z několika důvodů. Kašny, jakkoli abstraktní svým
Plzeňské pivo Víte, co mají společné třeba německá piva Veltins či Warsteiner, nizozemský Amstel, turecký Efes, jihoafrická Hansa nebo madagaskarští Three Horses? Je to jednoduché – slovo „Pilsener“ na etiketě. Ano, plzeňské ovládlo svět. Každý český pivař ale ví, že to jediné pravé plzeňské, onen Prazdroj všech plzeňských piv světa, se vaří v Plzni, dokonce už
Loosovy interiéry O tom, že se v Plzni skrývá poklad, věděli dlouhá desetiletí jen odborníci. Však on byl ten poklad také pořádně schovaný pod nánosy všemožných úprav a přestaveb, jeho část byla dokonce nenávratně zničena. Až teprve 21. století ho nechalo zazářit v původní kráse, jakou se skvěl zhruba před sto lety. Skoro jako zjevení se na
Plzeňská muzea Od husitských hákovnic po boje druhé světové války, od středověkého umění k loutkám či uměleckým řemeslům – nabídka plzeňských muzeí je bohatá a vybere si v ní každý. Představit si všechna plzeňská muzea nemůžeme, na to nám prostor nestačí, připomeňme si však alespoň několik výjimečných expozic. Co se mělo zapomenout Jihozápadní Čechy včetně Plzně osvobodila
Techmania Chcete si vyzkoušet, jak fungují zákony hydromechaniky? Toužíte přenést se na chvíli mezi druhohorní dinosaury? Rádi byste pohlédli z očí do očí některým z nejjedovatějších hadů světa? Plzeň vám všechna tahle přání splní a přidá k tomu spoustu dalšího. Plzeňská Techmania, plným názvem Techmania Science Center, se sama charakterizuje jako „experimentální stanice pro zvídavé“. Centrum, u jehož
Techmania Science Center Read More »
Co vás napadne jako první, když se řekne Klatovy? Dragouni? Karafiáty? Mumie? Jezuité? Zázračný mariánský obraz? Barokní lékárna? Ke všemu se dostaneme, ale zkusme začít trochu jinak. Určitě to znáte taky – někam přijdete a najednou se vás zmocní pocit okouzlení z toho místa, pocit jakési blízkosti skoro až důvěrné, pocit klidu plynoucí ze správného řádu
Klatovy na cestách staletími Read More »
Švihov patří k našim nejmladším a v dochované podobě nejpůvodnějším hradům. Ve své době to byla prakticky nedobytná pevnost obklopená dvěma vodními příkopy. Však také hrad nikdo nikdy nedobyl a ani se vlastně o jeho dobytí nepokoušel. Historie Švihova začala v podobě zemanské tvrze s připojeným kostelíkem sv. Jiljí a malou vsí na nízkém návrší nad pravým břehem
klášter Kladruby Někdejší benediktinský klášter v Kladrubech si tradičně spojujeme především s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta, který patří k nejslavnějším dílům barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na samotné přítomnosti této monumentální památky v Kladrubech se samozřejmě nic nezměnilo, ale klášter toho v současnosti nabízí daleko více. Letos na jaře byl po šesti letech zakončen
Klášter Plasy Cisterciácký klášter v Plasech je znám především díky budově konventu, kterou navrhl Jan Blažej Santini-Aichel a již dobový svědek Mauritius Vogt, plaský řeholník, hudebník, historik a kartograf, v kronice Tilia plassensis popisuje jako „dílo úchvatné, jemuž rovného v řádu cisterciáků není“. Už jen samotný konvent zdá se být dobrým důvodem k návštěvě Plas, ale návštěvníci tu toho
Plasy – bez vody se budova zřítí Read More »
Myslíte, že stavba vytvořená podle více než 300 let starých plánů, se může stát stavbou, ba dokonce novostavbou roku? Mariánská Týnice, konkrétně východní ambit proboštství, takovou stavbou skutečně je! Osada Mariánský Týnec, která je dnes součástí města Kralovice, není zrovna pupek světa. Četnost spojů veřejné dopravy tomu odpovídá, a tak pokud nejedete autem, budete nejspíš
Mariánská Týnice – (novo)stavba roku Read More »
Albánie je malou evropskou zemí v západní části Balkánského poloostrova. Parlamentní demokracie v čele s prezidentem a premiérem usiluje v současnosti o vstup do Evropské unie, členem NATO již je. Rozloha Albánie i počet jejích obyvatel jsou oproti Česku zhruba třetinové. Dominantním etnikem jsou Albánci, národnostní menšiny tvoří Řekové, Arumuni, Romové, Srbové, Černohorci a Makedonci. Slovníkové seznámení s Albánií však
Albánské hory převyšují svými nejvyššími vrcholy naši Sněžku o kilometr a zabírají většinu země. Průměrná nadmořská výška Albánie je 700 m (oproti našim 430 m). Dostat se nad hranici tisíce metrů je ale v přímořské Albánii mnohdy úplně jiný zážitek než ve vnitrozemském Česku. Na jihu narážejí vlny Jónského moře na úpatí dvoutisícových vrcholů Keraunského
Hory nejen pohraniční Read More »
Na rozdíl od většiny jiných hlavních měst nemá Tirana dlouhou a slavnou historii. Prameny se o ní až do 17. stol. zmiňují jako o vesnici, teprve okolo roku 1614 získává alespoň rámcově podobu většího sídla – rozrůstá se o trhové náměstí a náboženské budovy. Během národního obrození Tirana nehrála žádnou významnější roli a až do
Tirana, matka měst? Read More »
Drač Bájná Atlantida se hledá po celém světě. Se svou trochou do mlýna přispěchali i někteří albánští nadšenci, kteří tvrdí, že leží v albánských výsostných vodách. Úsměvné? Určitě. Nepodložené? Ne tak docela. Oblast Albánie je seismicky velmi aktivní, naposledy se tektonické desky pohnuly v roce 2019 a pobořily přístavní město Drač (albánsky Durrës), ve kterém zahynulo 52 lidí.
Drač – jadranská Atlantida Read More »
Skadar Označení „perla“ se obvykle metaforicky používá pro konkrétní místo obzvláštní krásy a významu. V případě Albánie se nedá vybrat jen jedno; čestný titul si zaslouží celý sever země pro svou jedinečnou bohatost a rozmanitost. Chcete se kochat přírodou? Čekají vás Albánské Alpy. Schází vám městský ruch a kultura? Své brány vám rád otevře Skadar (Shkodra).
Skadar a Albánské Alpy Read More »
Vlora V albánském komunistickém velkofilmu Ballë për ballë (Čelem proti sobě) o komunistické sovětsko-albánské roztržce pochodují po vlorském nábřeží námořníci a zpívají o lásce k tomuto významnému jihoalbánskému přístavu. Lokace ve filmu nebyla zvolena náhodně, krom ekonomického významu jde o jeden z uzlových bodů moderních albánských dějin. Je až s podivem, že vedle maďarského povstání a invaze do „kontrarevolučního“
Svět zná albánské pobřeží Jónského moře pod poetickým názvem Albánská riviéra a horské pásmo, na jehož úpatí se rozkládá, jako Keraunské hory. Sami Albánci používají tato jména taky, ale domácí názvy jsou tak prosté, že víc už to ani nejde – Riviéra je pro ně jednoduše Pobřeží (Bregu), Keraunské pohoří Mořské pásmo (Vargu detar). Nenechme
