Alsaská vinná stezka Alsasko je pověstné svou více než 170 km dlouhou vinařskou stezkou, která se vine po úpatí Vogéz. Začíná na severu v Marlenheimu a klikatí se 119 vinařskými vesnicemi na jih do Thannu. Turistická Route des vins dʼAlsace nabízí obrázky jako z pohlednic: pečliuvě obhospodařovné vinice, vesničky obehnané starými valy, staleté hrázděné domy, uličky […]
Alsaská vinná stezka Read More »
Jen asi 15 km od hranic s Německem a 30 km od švýcarské Basileje leží Mylhúzy, stotisícové město s bohatou minulostí a rušnou přítomností, známé jak využíváním moderních technologií, tak i svými četnými, zejména technickými muzei. Svou prosperitu kdysi založilo na rozvoji textilního průmyslu, na který navázala další odvětví. Až do Velké francouzské revoluce se
Mylhúzy – město technických muzeí Read More »
S regionem se sblížíte nejdůvěrněji na vodě. Pluje se mírným tempem po kanálu, který nabízí to nejlepší na francouzských vodních cestách: zvlněnou lotrinskou krajinu, strmá zalesněná údolí, historická města, zámky, poklidné vesnice, kde se každé ráno můžete zastavit pro čerstvé croissanty, technické stavby s tunely a unikátním lodním výtahem Arzviller. Plavbu mezi Štrasburkem a Nancy,
Hausbótem ze Štrasburku do Nancy Read More »
Nancy je proslulé svým ikonickým neoklasicistním náměstím a stejně tak secesí, která se odsud šířila do Evropy. Dvě majestátně se tyčící rokokové fontány a socha panovníka zdobí nádherou a výjimečnou architekturou oplývající Stanislavovo náměstí (place Stanislas). Náměstí vzniklo jako spojka mezi středověkým starým městem (Ville Vieille) a novější částí (Ville Neuve), kterou podle moderní urbanistické
Nancy – město osvícenských vévodů a secese Read More »
Město s necelými 17 000 obyvatel, strategicky položené na řece Máze, je známo především kvůli událostem z 1. sv. války. Původně svobodné říšské město bylo v roce 1648 připojeno k francouzskému království a opevněno Vaubanem. Po francouzsko-pruské válce se Verdun stal francouzským hraničním městem a jednou z nejdůležitějších pevností nového obranného systému generála Sérého di Rivières. Ve vzdálenosti
Mety se stejně jako celý region střídavě ocitaly pod vládou Německa nebo Francie. Jejich komplikovaná minulost se dnes odráží v rozmanité architektuře a bohatém kulturním dědictví. Obzvlášť výrazně se ve veřejných stavbách odráží období let 1871– 1918, kdy byly Lotrinsko i Alsasko součástí Německého císařství. Hlavní město Lotrinska vyrostlo na několika ostrovech mezi rameny řek
Mety – hlavní město Lotrinska Read More »
Alsaská kuchyně Cesta po Alsasku a Lotrinsku se může snadno proměnit v zážitkovou gastronomickou tour od speciality ke specialitě, které lze zapít skvělými víny. K nejtypičtějším alsaským pokrmům patří choucroute garnie (alsasky sürkrüt, doslova „obložené zelí“), kysané bílé zelí dušené s ryzlinkem, někdy ochucené skleničkou kirsch (třešňové pálenky) a podávané s různými druhy klobásek, uzeným masem či slaninou a
Pomořansko Mnozí čeští turisté už dávno prozkoumali polské regiony přiléhající k českým hranicím a Jelení Hora, Valbřich či Vratislav pro ně nejsou žádnou novinkou. Na severu Polska ale čeká u břehů Baltu na Čechy přece jen méně známá oblast, která však začíná přitahovat stále více zájemců o historii, přírodní krásy, sport, zajímavou gastronomii či prostě
Vítejte v Pomořanech Read More »
Když se podíváte na fotografie Gdaňsku z konce 2. sv. války, spatříte apokalypsu. Devadesát procent domů v centru bylo zničených. Když se tudy projdete dnes, třeba po Královské cestě, uvidíte krásně zrekonstruované budovy. Možná, že vypadají ještě lépe než v dobách své největší slávy. Mnohým to připadá jako zázrak. A svým způsobem také je. Gdaňsk,
Nepoddajný Gdaňsk se vynořil z trosek a popela Read More »
Sopoty jsou vyhlášeným letoviskem a lázněmi už od 19. stol. Užívali si tu zejména zámožní lidé. Mnozí z nich dávali v letovisku i jeho kasinu rádi najevo, že mají peníze. Dnes si atrakce města může vychutnat téměř každý. Asi nejslavnější stavbou Sopot je dřevěné molo. Jeho první verzi dlouhou pouhých 31 m postavil Jean George Haffner, vojenský
Sopoty – Monako u Baltského moře Read More »
Ještě na konci první světové války byla Gdyně jen malou rybářskou vesnicí, ale už těsně před začátkem té druhé měla 130 000 obyvatel a dnes překročila čtvrt milionu. Co bylo důvodem takového rozvoje? Nejistá situace kolem nedalekého přístavu Gdaňsk, který se stal po 1. sv. válce svobodným městem, naprostá většina jeho obyvatel měla německou národnost a
Gdyně – od rybářské vesničky k obrovskému přístavu Read More »
Poloostrov Helská kosa byl po celá staletí zaslíbenou zemí pro rybáře či prodejce ryb. Pak se stal vojenskou oblastí, kam se normální smrtelníci moc nedostali. Dnes se proměnil v ráj turistů, kterým nabízí kilometry pláží s jemným pískem, krásnou přírodu, různé atrakce a pochopitelně i rybí speciality. Helská kosa vznikla díky mořskému proudu tekoucímu podél
Krajina vody, větru a písku – to je Sloviňský národní park, jedna z biosférických rezervací UNESCO a rovněž lokalita chráněná Ramsarskou úmluvou o mokřadech mezinárodního významu. Park o rozloze více než 327 km2 leží asi 80 km na západ od Gdyně, na pobřeží nejsevernějšího cípu Polska, mezi osadami Łeba a Rowa. Jmenuje se po Slowińcích,
Sloviňský národní park Read More »
Když přijíždíte k Malborku směrem od Gdaňsku, objeví se před vámi hrad v celé své majestátnosti, navíc i s romantickým odrazem na hladině řeky Nogat. Je to strhující podívaná. Není divu, jde o největší čistě gotickou stavbu na světě a zároveň největší hrad postavený z cihel. Vybudoval ho řád německých rytířů a za dobu, po kterou mu
Malbork – jeden ze sedmi divů Polska Read More »
Jižně od Gdaňsku leží region Kociewie, plný zajímavostí přírodních i historických. Jeho hlavní centrum – Starogard Gdański – je z metropole Pomořanska vzdáleno asi 50 km. V regionu žije na 350 000 lidí, kteří hovoří svérázným dialektem polštiny (třeba „děti“ se tu řeknou „gzuby“) a uchovávají si folklorní tradice, jež už jinde namnoze vymizely. Obdiv budí
Kociewie – krajina jako obrázek Read More »
Polské slůvko „żuławy“ znamená „nízké břehy“ – v našem případě označuje především deltu řek Visla (Wisła) a Martwa Wisła. Celková rozloha této nížiny je zhruba 1740 km2, přičemž skoro třetina leží pod úrovní moře. Najdete tu i vůbec nejnižší bod Polska (1,8 m pod úrovní mořské hladiny). Lidé zde žili už v době bronzové – vzhledem
Żuławy – kouzlo malého Holandska Read More »
Mezi největší a nejkrásnější lesní plochy Polska patří Bory Tucholskie o rozloze přibližně 3000 km2, které tvoří biosférickou rezervaci UNESCO. Kraj pokrytý převážně borovicovým lesem nabízí téměř nenarušenou přírodu (žijí zde dokonce vlci) spolu s více než 900 jezery, z nichž asi čtyřicet má plochu větší než 1 km2. Unikátní reliéf krajiny vytvořil odtávající skandinávský ledovec, po
Bory Tucholskie – ráj pro milovníky vody Read More »
Jen kousek od trojměstí Gdaňsk-Sopoty-Gdyně leží o něco méně známé, ale stejně atraktivní dvojměstí Słupsk-Ustka. Obě města se dobře doplňují – zatímco historický Słupsk, třetí největší město Pomořanského vojvodství, je průmyslovým centrem, menší Ustka je moderní lázeňské letovisko na Baltu. Jméno města Słupsk, kdysi významného člena hanzy, je odvozeno od řeky Słupia, která ho obtéká
Kašubsko je půvabný region v Pomořansku, obývaný většinově příslušníky původního západoslovenského etnika Pomořanů-Kašubů, jichž tu dnes žije asi 300 000 (kromě toho jsou silné kašubské menšiny v USA a Kanadě). Po dlouhé věky Kašubové trpěli rozpínavostí německého souseda, teprve v posledních desetiletích mohou naplno rozvinout svoji kulturu. Seznámit se s ní stojí za to. Počátky Kašubů
Tokio se v současné době všeobecně označuje za největší světovou megapoli. Vyhovuje několika různým kritériím, podle nichž lze takový „titul“ nějakému městu přidělit – ať už je to počet obyvatel žijících v souvislé oblasti s určitou hustotou osídlení nebo počet obyvatel na nepřetržitě zastavěném území s městskou zástavbou v rámci jednoho pracovního trhu. U Tokia se v této souvislosti nejčastěji uvádí
Tokio – od Eda k největší světové megapoli Read More »
