Brocéliande
Bretaň je také zemí mýtů. Na pobřežní část zvanou v bretonštině Armor, země moře, navazuje Argoat – země lesů, která s vřesovišti, jezírky, prameny a přírodní magií poskytuje starým legendám nový rámec.
Asi 30 km jihozápadně od Rennes se rozprostírá Forêt de Paimpont, se 40 km2 největší lesní oblast v Bretani. Když zde v září 1990 zuřil požár, v tisku se objevovaly titulky typu „Magický les v plamenech“. Paimpontský les není totiž jen tak ledasjaký. Podle mnohých názorů je totožný s mytickým lesem Brocéliande, legendami opředenou krajinou, kudy se na svém oři proháněl král Artuš a jež je spojena i s dalšími postavami artušovských legend. Zde jsou doma rytíři kulatého stolu, čaroděj Merlin, víla Viviane, čarodějka Morgana a další.
Zní to jako pohádka, ale les Brocéliande je docela reálný. Četná místa připomínají legendární scenerie z artušovské ságy: zámek Comper s jeho jezerem, pramen Barenton, kostelík v Tréhorenteucu, Údolí bez návratu nebo Zahrada mnichů, více než 3500 let stará megalitická památka. Jedině symbolický Zlatý strom (lʼArbre d’Or) připomínající ničivý požár z roku 1990 je nového data. Tak to alespoň tvrdí Yannick, náš průvodce, který umí živě popisovat snad všechny postavy a příběhy z těchto tajuplných legend. V bílé plátěné košili, s šedivým plnovousem a vlasy svázanými do culíku je jakýmsi novodobým ztělesněním druida. Provádí nás po idylickém zámku Comper poblíž městečka Concoret, kde sídlí Centrum artušovské imaginace (Centre de lʼImaginaire Arthurien). Malé muzeum vysvětluje keltskou mytologii a vznik artušovských ság, pořádají se tu vycházky do kouzelného lesa i rytířské hry. Z obcí Tréhorenteuc, Concoret či Paimpont se můžete vydat pěšky nebo na kole po naučné stezce ve stopách krále Artuše a jeho rytířů k Pramenu mládí (La Fontaine de Jouvence) a nedaleké Merlinově hrobce poblíž jezera Marelles. U pozůstatků tohoto dávného dolmenu se každoročně scházejí milovníci příběhů o rytířích kulatého stolu.
O Keltech bylo řečeno už mnoho nesmyslů, pokračuje Yannick. Spolu se svými kolegy chce proto přiblížit především zdejším školákům jejich vlast Bretaň z pohledu legend i vědy. Podle něj byl Artuš bretaňským králem par excellence. Tento legendární panovník z 5.–6. stol. vedl podle středověkých kronik a romancí obranu Británie proti Sasům. Detaily z jeho života jsou převážně dílem lidové tvořivosti. Příběh o hrdinném vůdci se vyprávěl dávno před tím, než ho v roce 1136 sepsal Geoffrey z Monmouthu, díky jehož veršovanému dílu Historia Regum Britanniae (Historie britských králů) se Artušova postava dostala do evropského povědomí. Artuš je v něm líčen jako mocný válečník, kouzelná postava bránící Británii před lidskými i nadpřirozenými nepřáteli.
Historici jsou nicméně jiného názoru. Artušovská sága má pravděpodobně své skutečné jádro v boji spíše nevýznamného keltského vojevůdce proti Anglosasům v Británii po pádu římské moci. Ve 12. stol. byl tento příběh rozvinut do košatého dvorního eposu, ve kterém již ne keltští pohané, ale křesťanští rytíři bez bázně a hany bojovali proti zlu a prožívali fantastická dobrodružství. Hrdinové těchto příběhů se pohybují v Brocéliande, „vřesovišti v lese“, což je označení, které nesl ve středověkých dokumentech i dnešní les Paimpont. Dalším historickým dílem, které se k tomuto místu vztahuje, je romance Chrétiena de Troyes Yvain – Lví rytíř, která se odehrává kolem kouzelného Barentonova pramene, kde se potkávala Viviane s Merlinem.
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Bretaň