Největší souostroví světa
Indonésie je největším souostrovím světa. Pás více než 13 000 ostrovů, z nichž skoro polovina je neobydlených, se táhne po obou stranách rovníku v délce 5120 km a zasahuje do tří časových pásem…
Indonésie je největším souostrovím světa. Pás více než 13 000 ostrovů, z nichž skoro polovina je neobydlených, se táhne po obou stranách rovníku v délce 5120 km a zasahuje do tří časových pásem…
Nikde v Jakartě se před vámi neotevřou dějiny více než v Kota Tua – Starém Městě. Tady se začala formovat metropole, která je dnes domovem deseti milionů lidí…
Na východě Jávy se na ploše jen nepatrně přesahující 500 km² rozkládá národní park Bromo Tengger Semeru. Jeho největšími atrakcemi jsou sopky a moře písku…
Kdyby se konala soutěž o nejhezčí město v Indonésii, Yogykarta by byla jedním z nejžhavějších kandidátů na vítězství. Každý, kdo do tohoto místa na střední Jávě někdy zavítal, vysype z rukávu hned několik důvodů, proč se právě sem vrátit…
Indonésie je zemí s největším počtem muslimů na světě, ale ještě před příchodem islámu zde existovala vyspělá buddhistická a hinduistická království, které po sobě zanechala nesmazatelné stopy. Buddhistický Borobudur a hinduistický komplex Prambanan jsou těmi nejznámějšími, ale na Jávě existují i další svědkové tohoto nesmírně plodného a inspirativního období indonéských dějin…
Naše loď kotví na dohled ostrova, ze kterého v podvečerním soumraku rozeznáváme jenom zubaté siluety téměř holých kopců. Tam někde začíná země draků. Nocujeme u Komoda, domova největších ještěrů světa, varanů komodských…
Orangutani kdysi obývali celou jihovýchodní Asii, dnes jsou kriticky ohroženi a žijí na posledních dvou ostrovech – Borneu a Sumatře. Na Sumatře je milovníci přírody mohou vidět především v národním parku Gunung Leuser…
Kopcovitá oblast kolem města Bukittinggi v provincii Západní Sumatra je domovem unikátního etnika Minangkabauců či zkráceně Minangů, kteří mají v kulturním a náboženském kontextu Indonésie velmi zajímavé postavení…
Na první pohled vypadá Toba jenom jako další velké jezero táhnoucí se do nekonečných dálek. Celá vodní plocha měří 1707 km², takže jde o největší jezero jihovýchodní Asie. Nedaleký Singapur by se sem vešel dvakrát, z Eiffelovy věže by nekoukala ani špička, neboť Toba dosahuje hloubky až 450 m. U východního břehu vykukuje Samosir, o kterém se mluví jako o ostrovu, ačkoliv je úzkou šíjí spojen s pevninou, a v příjemném klimatu z vyhlídky s borovicovým porostem působí podvečerní tichá hladina uklidňujícím dojmem…
Duchové přicházejí! Ve věku čtení genetického kódu se vracíme do doby kamenné! Mizí pojem času, který zde má jiná měřítka, dělí se jen na dvě části – jednu od východu do západu slunce pro život a druhou, černou, plnou duchů a kouzel…
Naše letadlo se ponoří do mraků, proklouzne průrvou mezi skalními štíty a pod námi se odvine zelený koberec údolí Baliem. Podobný pohled se 23. června 1938 musel naskytnout americkému dobrodruhovi Richardu Archboldovi, který jako první člověk „zvenčí“ spatřil místo, jež dostávalo v dobovém tisku označení jako Ztracené údolí nebo Shangri La. Archbold se tak zařadil mezi skupinu objevitelů odebírajících ze světových map jejich poslední bílá místa…
Krajina Toraji vyhlíží více než idylicky. Do dálky se rozlévá uklidňující zeleň rýžových polí a na obzoru se zdvihají domy s vysokou prohnutou střechou, před kterými se spokojeně popásá dobytek. Vše vypadá až příliš pokojně a plné života na to, že právě tento kout Indonésie je tak těsně spjat se smrtí. Zdejší unikátní komplexní pohřební rituály patří k tomu nejzajímavějšímu, co v celé zemi můžete vidět…
Při vyslovení slova Indonésie se každému vybaví něco jiného – obvykle tisíce ostrovů a ostrůvků s rozmanitými kulturami, etniky, náboženstvím a přírodou. Lombok, ostrov ležící na dohled od věhlasného Bali, si ale vybaví málokdo, a tak nadále zůstává ve stínu svého známějšího souseda…
Samarinda, město pro většinu Evropanů neznámé, leží kousek pod rovníkem na východním pobřeží Bornea, třetího největšího ostrova světa. Naši předkové znali tato místa především díky hrůzným příběhům o domorodých lovcích lebek. Vnitrozemí Bornea bylo ještě před sto lety velkou neznámou i pro většinu místních obyvatel. Tamní dajacké kmeny si dobře hlídaly své soukromí a s okolním světem se stýkaly pouze prostřednictvím malajských obchodníků…