Albánie – monotematické vydání časopisu Země světa
Albánie je malou evropskou zemí v západní části Balkánského poloostrova. Parlamentní demokracie v čele s prezidentem a premiérem usiluje v současnosti o vstup do Evropské unie, členem NATO již je. Rozloha Albánie i počet jejích obyvatel jsou oproti Česku zhruba třetinové. Dominantním etnikem jsou Albánci, národnostní menšiny tvoří Řekové, Arumuni, Romové, Srbové, Černohorci a Makedonci. Slovníkové seznámení s Albánií však […]
Albánské hory převyšují svými nejvyššími vrcholy naši Sněžku o kilometr a zabírají většinu země. Průměrná nadmořská výška Albánie je 700 m (oproti našim 430 m). Dostat se nad hranici tisíce metrů je ale v přímořské Albánii mnohdy úplně jiný zážitek než ve vnitrozemském Česku. Na jihu narážejí vlny Jónského moře na úpatí dvoutisícových vrcholů Keraunského
Hory nejen pohraniční Read More »
Na rozdíl od většiny jiných hlavních měst nemá Tirana dlouhou a slavnou historii. Prameny se o ní až do 17. stol. zmiňují jako o vesnici, teprve okolo roku 1614 získává alespoň rámcově podobu většího sídla – rozrůstá se o trhové náměstí a náboženské budovy. Během národního obrození Tirana nehrála žádnou významnější roli a až do
Tirana, matka měst? Read More »
Drač Bájná Atlantida se hledá po celém světě. Se svou trochou do mlýna přispěchali i někteří albánští nadšenci, kteří tvrdí, že leží v albánských výsostných vodách. Úsměvné? Určitě. Nepodložené? Ne tak docela. Oblast Albánie je seismicky velmi aktivní, naposledy se tektonické desky pohnuly v roce 2019 a pobořily přístavní město Drač (albánsky Durrës), ve kterém zahynulo 52 lidí.
Drač – jadranská Atlantida Read More »
Skadar Označení „perla“ se obvykle metaforicky používá pro konkrétní místo obzvláštní krásy a významu. V případě Albánie se nedá vybrat jen jedno; čestný titul si zaslouží celý sever země pro svou jedinečnou bohatost a rozmanitost. Chcete se kochat přírodou? Čekají vás Albánské Alpy. Schází vám městský ruch a kultura? Své brány vám rád otevře Skadar (Shkodra).
Skadar a Albánské Alpy Read More »
Vlora V albánském komunistickém velkofilmu Ballë për ballë (Čelem proti sobě) o komunistické sovětsko-albánské roztržce pochodují po vlorském nábřeží námořníci a zpívají o lásce k tomuto významnému jihoalbánskému přístavu. Lokace ve filmu nebyla zvolena náhodně, krom ekonomického významu jde o jeden z uzlových bodů moderních albánských dějin. Je až s podivem, že vedle maďarského povstání a invaze do „kontrarevolučního“
Svět zná albánské pobřeží Jónského moře pod poetickým názvem Albánská riviéra a horské pásmo, na jehož úpatí se rozkládá, jako Keraunské hory. Sami Albánci používají tato jména taky, ale domácí názvy jsou tak prosté, že víc už to ani nejde – Riviéra je pro ně jednoduše Pobřeží (Bregu), Keraunské pohoří Mořské pásmo (Vargu detar). Nenechme
Východní Albánie je od zbytku země oddělena vysokými horskými pásmy a těch několik málo silnic, které ji spojují s pobřežním západem, je ve špatném stavu; paradoxně je snazší dostat se sem z Řecka nebo severomakedonského Ochridu. Východní Albánii bychom však pro její unikátní přírodu i kulturní potenciál rozhodně neměli vynechat a přetrpění rozbitých silnic se nám bohatě
Východní Albánie – země jezer a malé Paříže Read More »
Vjosa Dlouhé, únavné a mnohdy vášnivé spory v albánském parlamentu i veřejném prostoru vyústily po letech podepisování petic a snah o ochranu řeky Vjosy ve vyhlášení Národního parku divoké řeky Vjosy (Parku Kombëtar i Lumit të Egër Vjosa) v březnu 2023. Takřka neregulovaná řeka v původním korytě je evropským unikátem. Kaňony, meandry, ostrovy, náplavy a delta bez blízkosti
Vjosa, poslední divoká řeka Evropy Read More »
Albánci Pohostinnost, čest, odvaha. To je svatá trojice vlastností, které charakterizují Albánce. Zpočátku mohou být trochu nedůvěřiví a někdy si mohou češtinu splést se srbštinou, ale jakmile zjistí, že nemáme žádné politické zájmy, nýbrž přijíždíme jako turisté, rádi nás pohostí ve svých domovech. Odmítnutí jejich pozvání jednoduše neberou v úvahu. České úsloví „host do domu, Bůh
