Neapolský záliv/Amalfské pobřeží

Neapolský záliv Voda a oheň – dva živly odedávna ovládají osudy Kampánie, malebné oblasti při Tyrhénském moři, ležící mezi Laziem a Basilicatou a ve vnitrozemí sousedící s Molise a Apulií. Už samo její jméno zní jako ozvěna básní a není divu, že krajina pod Vesuvem je už po staletí cílem básníků, milovníků historie a výtvarných […]

Málokdo z turistů směřujících do Neapole se dnes trmácí po druhořadých silnicích nad pobřežím u Pozzuoli, které ho přivedou k opěvované vyhlídce z pahorků nad Posillipem. Tam je však po zásluze odměněn: mořskou zátoku přímo pod ním, hemžící se zámořskými i výletními loděmi a bělající se plachtami plachetnic, vroubí rozsáhlá městská aglomerace s impozantní siluetou

Co dělá Neapol tak výjimečným městem se specifickou atmosférou? Její obyvatelé! Jsou všude, gestikulují, mluví, smějí se nebo procházejí – a žijí. Velký plakát u vstupu do historické čtvrti Quartieri Spagnoli tvrdí: Essere Napoletano é Meraviglioso (Být Neapolitáncem je úžasné). Mezi balkony a okny se ve větru třepotají italské vlaječky, vlastnoručně namalovaná cedule ukazuje cestu

Sotva lze odhadnout, kolik muzeí po celém světě se honosí sbírkami starověkého umění, ale Národní archeologické muzeum v Neapoli má zcela zvláštní postavení mezi všemi: celé je totiž věnováno výhradně antické tvorbě, a to převážně nálezům z nedalekého Herculanea a Pompejí. Díky bohatství obou měst, zničených osudného roku 79, a díky popularitě, jíž se už

Capri, jméno, které budí po staletí lidské touhy. Vápencová hora s grandiózní zelení, čnící z vod Středozemního moře, symbol romantické italské dovolené opěvované v šlágrech. Ostrov o rozloze 10,4 km2 s 14 000 obyvateli leží jen 5 km od italské pevniny. Tvoří ho dvě části: Capri-město a Anacapri s kopcem Monte Solaro. Už na přelomu 19.

Modrá jeskyně – Pravděpodobně největší atrakcí ostrova Capri jsou jeho jeskyně, jichž je podél pobřeží asi pětašedesát. Nejznámější z nich najdeme na severozápadním cípu ostrova u Anacapri – Modrou jeskyni (Grotta Azzurra) proslavily syté a svůdné modré odstíny její vody. U otvoru v mohutné skále se na hladině houpe několik větších lodí. „Tam se přece nemůžeme

Amalfinské pobřeží Jižně od Neapole vybíhá do Tyrhénského moře dlouhý poloostrov, jehož páteř tvoří mohutný horský hřeben Monti Lattari dosahující vrcholem Monte San Michele nadmořské výšky 1444 m. Horské svahy tu strmě klesají k pobřeží, kde leží na 40 km mezi Sorrentem a Salernem 28 městeček a vesnic. Zhruba v polovině najdeme městečko Amalfi, podle kterého se

Herculaneum „Mrak se zvedal do výše jako velmi štíhlý kmen a nahoře jako by se rozvětvoval… Byl hned bílý, hned zase špinavý a plný skvrn, podle příměsi země nebo popela, jež vynesl s sebou…“ Tak popsal sedmnáctiletý Plinius Mladší v dopise Corneliu Tacitovi erupci Vesuvu 24. srpna 79 v jednu hodinu po poledni. Podivný úkaz pozoroval z domu svého

Procida Pestrobarevné domky, vůně středomořské flóry, temně modré a průzračné moře s okouzlujícími zátokami, k tomu historické skvosty, vřelí lidé, klid a pohoda, to je ostrov Procida v Neapolském zálivu. Původně jsme chtěli na Ischii. Naše paní domácí nám to však vymluvila: „Jeďte na Procidu, uvidíte něco výjimečně hezkého a bez turistického shonu.“ Ostrov sopečného původu

Sorrento přitahuje návštěvníky z celého světa krásným členitým pobřežím, tyrkysově modrým mořem, nádhernými západy slunce i terasami s vonícími citrony už několik století. K jeho popularitě přispívá i poloha – centrum města se rozkládá na tufové terase, která spadá do moře téměř svislými, až 50 m vysokými útesy. Už starověké Surrentum bylo oblíbeným lázeňským místem.

Salerno je největším obchodním přístavem v Tyrhénském moři. Druhé největší město v Kampánii asi se 130 000 obyvatel proslavila rovněž Schola Medica Salernitana, nejstarší lékařská škola na světě. Castello di Arechi, rozlehlý středověký hrad původně již z 6. stol. na 300 m vysokém kopci Bonadies západně nad městem, jakoby vyznačoval konec Amalfitany a strmých svahů Monte Lattari

„Znáš onu zem? Květ citronů se skví, oranže žhnou tam z temna listoví…“ Země citronů fascinovala nejen Goetha, když psal Mignoninu píseň do románu Viléma Meistera léta učednická (překlad V. Jirát a E. A. Saudek). Sorrento a Amalfitana patří k nejvýznamnějším centrům pěstování citronů v Itálii. Všude jsou terasy s citroníkovými sady, které šplhají vzhůru