Zeleň kolem Hradu

Nejznámější a návštěvnicky nejatraktivnější z této bohaté nabídky je šestice okrasných zahrad Pražského hradu. Historicky první a největší z nich, zahradě Královské severně od Hradu, věnujeme samostatný článek. Dvě z trojice jižních zahrad, které se táhnou přímo pod jižní frontou hradních paláců, nesou výrazný a těžko zaměnitelný rukopis oficiálního hradního architekta z doby prezidenta Masaryka, Slovince Jože Plečnika. Maličkou Rajskou zahradu založil už v polovině 16. stol. arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, její původní renesanční podoba prošla nejprve proměnou barokní a pak dvojí úpravou v 19. stol., až byla nakonec přetvořena ve 20. letech 20. stol. Plečnikem současně se zcela novým pojetím navazující zahrady Na Valech. Stejně jako na jiných místech, i zde ponechal Plečnik stát staré stromy, jež dostaly přednost před architekturou, zatímco nová výsadba byla naopak plně podřízena architektonickému záměru. Rajská zahrada je nápadná snad až brutálním kontrastem svých komorních rozměrů se zvoleným monumentálním pojetím, které reprezentuje vstupní schodiště i obří mísa z mrákotínské žuly uprostřed trávníkové plochy, jíž musela ustoupit původní barokní kašna, odsunutá Plečnikem až do zahrady Na Valech. Skutečností ale je, že se díváme na dílo neúplné. Původně Plečnik plánoval ještě kamenný obelisk, doplněný věčným světlem a hlavicí se Štursovou plastikou, který měl stát na vstupním schodišti jako pomník československým legionářům padlým za 1. světové války. Pod tíhou monumentality bychom neměli na konci zahrady, na úrovni řady stříhaných habrů tvořících předěl k zahradě Na Valech, zapomenout na válcovitý Matyášův pavilonek, pozůstatek barokní epochy, kompozičně zajímavě doplněný plastikou Dobrého pastýře od Josefa Kalvody z roku 1922…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2014

Shopping Cart