Asi dvacet minut už sedím na jedné z židlí, které tu jsou místo klasických lavic, trochu se rozhlížím i kochám a trochu na sebe nechávám působit prostor kolem sebe. Nepamatuji, kdy naposledy jsem se cítil v nějakém kostele tak příjemně. Jedním z hlavních faktorů, které můj pocit umocňují, je určitě nezvykle světlý, sluncem prozářený interiér. Kromě světla však nabízí i množství pozoruhodných uměleckých děl propojujících řadu staletí v jediný a jedinečný celek.
Kaple na pahorku v centru dnešního Bruselu, který původně nesl jméno Sint-Michielsberg, pak Molenberg a nakonec (a dodnes) Treurenberg stála odedávna, přinejmenším od 9. stol. Není divu, křižovaly se u ní dvě významné obchodní cesty, jedna spojující Bruggy a další flanderská města s Kolínem nad Rýnem, druhá propojující Antverpy s Monsem. Zasvěcena byla sv. Michaelovi, což na takovém místě nepřekvapuje – kultovním místům sv. Michaela archanděla se ve středověku často přisuzovala úloha ochranných bodů na cestách. Tehdejší cestování bylo nebezpečné a pocestní potřebovali ochranu před nejrůznějšími hrozbami, k čemuž byl Michael, vítěz nad zlem (ďáblem), více než povolaný. A tak se logicky stal posléze sv. Michael i prvním patronem Bruselu, který vznikl primárně jako obchodní uzel.
V roce 1047 nechal lovaňský hrabě Lambert II. kapli nahradit románským kolegiátním kostelem spojeným s kapitulou o 12 kanovnících. I tento kostel byl zasvěcen sv. Michaelovi, k němuž ale po nějaké době přibyla coby druhá patronka města sv. Gudula – tohle rozšíření patronátu odráželo především dynastické zájmy brabantských vévodů. Gudula je postavou poněkud záhadnou, všechny informace o ní pocházejí z jejího životopisu, který však vznikl až zhruba 350 let po její smrti. Narodila se někdy kolem let 646–650 kdesi v Brabantsku a měla tři sestry a jednoho bratra, kteří všichni byli také svatořečeni.
Brabantský vévoda Jindřich I. roku 1226 rozhodl, že románský kostel je třeba nahradit novým, větším a krásnějším. Stavba chrámu, stojícího dodnes, trvala téměř 300 let, takže pokryla celé období brabantské gotiky, jejíž vývoj se tu dá výborně sledovat. Také tento kostel byl kolegiátní. Ke změně došlo až v roce 1962, kdy bylo zřízeno nové arcibiskupství Mechelen–Brusel a chrám se stal konkatedrálou. A nebyla to změna jediná. Po druhém vatikánském koncilu (196…