Když se chce, všechno jde, říkal si asi Ernst Feuz poté, co se mu podařilo zrealizovat stavbu kabelové lanovky na vrchol Schilthornu (2970 m n. m.). Projekty na zpřístupnění tohoto vrcholu turistům se objevovaly už dávno, ale až v 60. letech 20. století přišla taková technologie, která to umožnila…
Cesta do jižní Dalmácie po Jadranské magistrále je dlouhá a smysly při ní snadno malinko otupí. V posledním úseku cesty, kousek za Gradacem, ale stojí za to opět zbystřit. Silnice opustí pobřeží, a než se k němu u hranic s Bosnou a Hercegovinou vrátí, vede neobyčejně zvláštní krajinou…
„Přál jsem si nechat jednoho dne svým dětem peníze. Ne aby je bezstarostně a bez rozmyslu utratily, ale aby jim posloužily k něčemu užitečnému. Proto jsem koupil Brijuni. Považoval jsem je za příležitost dělat něco, co stojí za to…“
(Paul Kupelwieser ve svých Pamětech)
Ostrov prominentů a celebrit Číst více »
Chorvatské majáky pocházejí z dob Rakouska-Uherska. Většina byla postavena v letech 1818 až 1880 na ostrovech a pevninských výběžcích. Technický pokrok zjednodušil jejich obsluhu, a na majácích se tak uvolnily byty jejich strážců. Některé se dnes nabízejí turistům k rekreačním pobytům…
Je teplý srpnový večer. Vítr si jen zlehka pohrává s palmovými listy. Promenádou dalmatského letoviska Igrane korzují opálení turisté. Někteří míří do své oblíbené cukrárny na lahodnou zmrzlinu, jiní vyhlížejí, kde by povečeřeli. Možností je mnoho, pobřeží je hospůdkami doslova poseté. Jen málokdo odolá těm s výhledem na moře, kam právě vyplouvají rybářské čluny vybavené plynovými světly, jimiž lákají svůj budoucí úlovek…
Hostina s výhledem na moře Číst více »
Být malý nebo dokonce nejmenší nemusí být pro zemi nutně nevýhodou. Na území velikostně srovnatelném s Moravou najdete téměř vše, co byste si jako milovníci přírody, tradic, hospodářské různorodosti a národnostní variability přáli. Slovinsko dostalo do vínku vzácnou rozmanitost, která pramení nejen z klimatických a geografických podmínek, ale také z kulturního odkazu
jednotlivých regionů…
Vidimo se v Sloveniji Číst více »
Vysoké Tatry jsou vyvrcholením celého dlouhého oblouku Karpatského horského systému, jakousi pomyslnou korunou slovenské země, hlavně jsou ale nevyčerpatelným zdrojem jedinečných přírodních krás a hlubokou studnicí poznání. Jejich kouzlu lidé snadno propadnou a do konce života se ho nenabaží. V tomto směru jsou často i diagnózou…
O kráse Jižního Tyrolska nepochybuje zřejmě nikdo, kdo alespoň jednou projížděl za dobré viditelnosti po dálnici z Rakouska do Itálie přes Brenner. Podél celé trasy až pod Bolzano krajina střídá působivé převleky v překvapivě krátkých intervalech, nicméně pořád je to jen náznak, zlomek půvabů marnotratně rozházených všude, i po těch nejzapadlejších jihotyrolských údolích…
Ve znamení rozmanitosti Číst více »
Kdysi to byl Severní mír, Pej-pching, to ještě předtím, než získal nové postavení a s ním i jméno Severní hlavní město, Pej-ťing, po našem Peking. Vládli odtud císařové i předseda Mao se svými soudruhy. Jedni i druzí by asi měli dnes trochu potíž své město poznat. Skoro 14 milionů lidí, dva miliony aut, plocha blížící se čtvrtině rozlohy České republiky, více než 14 tisíc kilometrů ulic a silnic. Stále více hypermoderních křivek z oceli a skla, jež přinejmenším na první pohled překrývají připomínky minulosti…
Město, kde běžná měřítka neplatí Číst více »
Na území Slovinska se stýkají čtyři velké reliéfní celky, rozložené docela rovnoměrně: 30 % státu zabírají Alpy, stejný podíl připadá na Dinarské pohoří i na Panonskou nížinu, pouze Jadranská oblast je menší (tvoří 10 % povrchu). Tato čísla jasně vypovídají o rozmanitosti země…
Dlouho byl považován za nejvyšší vrchol celého horstva, dokud jej o toto prvenství nepřipravil Gerlachovský štít (2655 m), přesně změřený v roce 1838. Nakonec přišel i o druhou příčku tatranského žebříčku – to když kvůli detailní horolezecké orientaci získala statut samostatného vrcholu Gerlachovská veža (2642 m). V té době, zhruba před půlstoletím, se však už honosil jiným primátem, o který prakticky nemůže přijít – primátem nejvýše položeného místa Slovenska, kde trvale pracují lidé. Řeč je pochopitelně o Lomnickém štítu…
Veda na vrcholu Deda Číst více »
Jižní Tyrolsko, kraj na pomezí středoevropského a středomořského prostoru přírodně-klimatického, kulturně-historického i politického, bývá nazýváno také krajem hradů. Právem – ať jede člověk kterýmkoli údolím, nestačí je počítat, celkem jich je v provincii přes čtyři stovky. A tak není divu, že i „kolébkou“ celého Tyrolska je hrad…
Mezi severem a jihem Číst více »
První kroky snad každého návštěvníka Pekingu vedou do Zakázaného města a k monumentální bráně Nebeského klidu, k nejlepším příkladům císařské architektury, jaké se tu zachovaly, a zároveň do symbolického centra čínského hlavního města…
Mont Blanku, na jihu stejné slunce otevírá modrofialovou záplavu levandulových květů a vytahuje z rostlinek do vzduchu vonné silice, aby je mistral roznesl do daleka, na západě se mezi nespočetnými ardéšskými kopci skrývá nejhlubší evropský kaňon i pramen zbožňované Loiry, na severu jako démant v koruně vladařově září Lyon a vše doplňuje mohutný životodárný vodní tok, jenž se tu spolu s monumentálním horským pásmem stal též dárcem jména – vítejte v oblasti Rhôna-Alpy…
Mezi horami a řekou Číst více »
Nejvyšším a nejnavštěvovanějším horstvem Slovinska jsou Julské Alpy (Julijske Alpe), a to i přesto, že jsou snad vůbec nejdeštivější oblastí celých Alp. Geologicky patří k jižnímu vápencovému pásmu. Vytvářejí je vysoko zdvižené zvrásněné vápence a břidlice druhohorního triasu na prvohorním podkladě. Jejich západní, nižší část leží v Itálii a označuje se jako Friulské či Furlanské Alpy – Italové název odvozují od dávné římské osady Forum Iulii v místech dnešního městečka Cividale, kdežto Slovinci od raně středověkého langobardského vévodství Furlanija…
Mladý muž, který chodil do Tater lovit kamzíky, se jednoho dne zřítil ze stěny Malého Ľadového štítu. Když se dlouho nevracel domů, jeho dívka se za ním vydala do hor. Procházela dolinami sem a tam, až přišla pod štít, kde spatřila milencovo bezduché tělo. Zoufalá dala se do pláče, který nemohla zastavit. Její slzy padaly na zem a slévaly se v horské jezero, na jehož břehu potom žalem zkameněla…
Zrcadla tatranských dolin Číst více »
Představte si, že se necháte hýčkat v lázních, které vám nabídnou vše, nač si vzpomenete, od koupelí v termální radioaktivní vodě po omlazovací kúru založenou na oleji z hroznových jadérek. Na obzoru uvidíte zasněžené vrcholky alpských třítisícovek, ale hřát vás bude středomořské slunce. Když se vám nebude chtít na pěší nebo cyklistickou túru, potěšíte se vonící nádherou elegantní zahrady nebo si zajedete na některý z historických hradů v okolí. Tohle všechno vám nabízí Merano…
Merano – jižní balkon Alp Číst více »
Slovinská metropole Lublaň asi nejlépe odráží stav současné slovinské společnosti. Snahu o zachování tradičních hodnot a originality více a více zatlačují produkty globalismu a přemíra výdobytků moderní doby. Na druhou stranu si Lublaň i nadále uchovává svou nenapodobitelnou atmosféru starých křivolakých uliček a tvář ospalého městečka, v jehož srdci stále tluče odkaz předků…
Lublaň – město jednoho muže a mnoha tváří Číst více »
Když se nám naskytne příležitost na vlastní oči sledovat, s jakou lehkostí a elegancí zdolávají kamzíci svahy tatranských dolin, anebo když zahlédneme mezi kameny bezstarostně skotačící skupinku svišťů, asi nás v těch chvílích nenapadne, že tito nejznámější zástupci zdejší fauny jsou vlastně v Tatrách uvězněni. Ale je to tak, odtud už pro ně jinam cesta nevede, a v tom spočívá podstata trvalého ohrožení jejich existence…
Trosečníci z doby ledové Číst více »
Řídit se vůlí Nebes znamená prosperovat; protestovat proti vůli Nebes znamená být zničen. Čínské přísloví
