Jméno autora: Země světa

Ladinové - interiér tradičního obydlí

Ladinové

Charakter velehorské krajiny s dlouhými úzkými údolími, uzavřenými neprostupnou hradbou horských hřebenů a navzájem spojenými pouze cestami přes horské průsmyky, nahrává vzniku různých přírodních i etnologických zajímavostí. V Dolomitech tak zůstalo zachováno pět ostrůvků pozoruhodného etnika – Ladinů

Ladinové Číst více »

Lamaserie

Zlatožlutá glazura tašek na střechách byla v dobách mandžuské dynastie Čching vyhrazena císaři, nikdo jiný nesměl takto zbarvené střechy mít. Tady jsou střechy zlaté, ale v síních pod nimi chybí trůny i jiné známky světské moci. Zato tam jsou desítky soch buddhů, svaté texty a dým z vykuřovadel i vonných tyčinek. Někdejší palác Harmonie a klidu je totiž buddhistickým klášterem…

Lamaserie Číst více »

Delfíni

Setkat se v Thajsku s delfíny není zcela jednoduché. Jejich přirozené prostředí je pod stále větším tlakem rozvíjejícího se průmyslu a zmenšuje se. Vůbec nejblíže se lze k thajským delfínům dostat v mořském parku v provincii Chantaburi…

Delfíni Číst více »

Země dinosaurů

Khoratskou planinu tvoří rozsáhlá nezalesněná rovina, která se geologicky zrodila přibližně ve stejné době jako Himálaj. Tento severovýchodní kout Thajska s krajinou stereotypně pokrytou rýžovými poli se již dlouho potýká s problémem, jak přilákat pozornost turistů. Nyní by se vše mohlo změnit – zásluhou dinosaurů…

Země dinosaurů Číst více »

Siamské kočky

Nikdo není doma prorokem. Staré rčení má svoji platnost i v případě siamských koček. V zahraničí jsou známé, společně se siamskými dvojčaty zřejmě nejznámějším pojmem vzešlým z Thajska, ve své původní domovině však patří téměř k ohroženým druhům. Pan Aree Yoobumrung je jedním z několika domácích chovatelů, kteří se snaží mizející thajské dědictví zachránit…

Siamské kočky Číst více »

Svátky a festivaly

V minulosti bylo Thajsko nazýváno Zemí bílého slona, nyní se mu nejčastěji přezdívá Země úsměvů. Stejným právem si však zaslouží ještě jeden přídomek, Země svátků a festivalů. Neuplyne měsíc, aby se zde nějaký neodehrál, a jejich zhlédnutí patří k nezapomenutelným zážitkům…

Svátky a festivaly Číst více »

Mořský park Ko Tarutao

Zvednete hlavu od snídaně a nechcete věřit vlastním očím. Přímo nad vámi plachtí zoborožec. Takhle zablízka jste ho snad ještě neviděli. Rozhlížíte se po ostatních hostech, ale ti se dál nerušeně věnují svým talířům. Na Tarutau přece nejde o nic výjimečného. Ko Tarutao je největším ze skupiny jedenapadesáti ostrovů, kterými se Thajsko na svém jižním chvostu téměř dotýká sousední Malajsie. Kdybyste ho chtěli přejít na délku, urazili byste 26,5 kilometru, na šířku pak 11 kilometrů. Ve skutečnosti byste toho v kopcovitém, hustě pokrytém vnitrozemí museli našlapat ještě více…

Mořský park Ko Tarutao Číst více »

UNESCO

Pokud se necháváte inspirovat seznamem Světového dědictví UNESCO jako doporučením toho nejzajímavějšího, co daná země nabízí, v Thajsku najdete v této výlučné společnosti pět míst – významné archeologické naleziště Ban Chiang, dvě bývalá hlavní města, Ayutthayu a Sukhothai společně s historickými parky Si Satchanalai a Kamphaeng Phet, a dvě přírodní lokality, rozsáhlý lesní komplex Dong Phayayen-Khao Yai a dvojici sousedících rezervací Thungyai-Huay Kha Khaeng….

UNESCO Číst více »

Thajská monarchie

Ten televizní záznam je starý patnáct let. Muži důstojně sedícímu na trůnu naslouchají na zemi v předepsané uctivé pozici dvě postavy, které panovník nabádá, aby přestali zraňovat jeho lid. Následující den krvavý armádní zásah v ulicích Bangkoku skončí. Pravomoci thajského krále Bhumibola Adulyadeje sahají pouze k možnosti vést konzultace, varovat a povzbuzovat, ale jeho vliv na dění v zemi je mnohem větší. Události z roku 1992 jsou toho zřejmým důkazem. Než se však osmdesátiletý panovník do této pozice vypracoval, musel urazit dlouhou cestu. A s ním i celá thajská monarchie…

Thajská monarchie Číst více »

Od hlavy k patě

Odlišností, se kterými se musí návštěvník Thajska vyrovnat, je hned několik. Nejde o nástrahy nepřekonatelné, časovému posunu se rychle přizpůsobíte, stejně jako vyšším teplotám, místní pálivou kuchyni si mnozí zamilují. Pak však zbývá vyřešit ještě jeden problém, jak naložit s vlastním tělem…

Od hlavy k patě Číst více »

Thajská doprava

Pestrá, někdy zmatečná, občas úsměvná, často kreativní. Thajská doprava je jako celá země. Po 64 600 kilometrech silnic, 4070 kilometrech železnic a 3701 kilometrech splavných řek a kanálů se po čtyřiadvacet hodin denně prohánějí dopravní prostředky známé z celého světa, ale nebylo by to Thajsko, aby ke své přepravní flotile nepřispělo svým osobitým způsobem. Kdo se nesvezl tuk tukem, nebyl v Thajsku. Vyzdvihované i proklínané motorové tříkolky se staly fenoménem svého druhu a turistickou atrakcí, ačkoli jejich původ není čistě thajský a pro turistické vyhlídkové jízdy se také příliš nehodí…

Thajská doprava Číst více »

Amulety a pověry

Vejde se do ruky, pojmenován je po dvou princích z dávného království Srivijaya a svému nositeli má přinést štěstí a bohatství. Jeho výrobní cena je pár korun, ale už vydělal miliony. Jatukham Rammathep je zatím posledním příspěvkem k amuletové horečce, oboru, který ze skromných začátků vyrostl do rozměrů samostatného průmyslového odvětví. Podle odhadů vynese obchod s thajskými amulety ročně okolo 250 milionů dolarů…

Amulety a pověry Číst více »

Vesnice královských kober

Je to zápas, který nemá pevná pravidla s výjimkou jediného – vyhraje ten, kdo odejde z ringu, ten, kdo přežije. Obyvatelé vesnice Kok Sa Nga v provincii Khon Kaen žijí s tímto pravidlem každý den. Na osmdesát vesničanů z této převážně zemědělské komunity si našlo nový zdroj obživy v soubojích, při nichž hranice mezi životem a smrtí leží tak blízko, že stačí vztáhnout ruku, abyste se jí dotknuli. Lidé z Kok Sa Nga jsou proslulými zápasníky s kobrami královskými…

Vesnice královských kober Číst více »

Mlýn na Slupi

V Krhovicích východně od Znojma odbočují z Dyje dva kanály. Jeden z nich směřuje k Micmanicím a vodu vrací do řeky po 29 km u dolnorakouského města Laa. Na mapách ho najdete jako Krhovicko-jaroslavický náhon, Krhovický kanál, Dyjsko-mlýnský náhon nebo Mlýnskou strouhu. Bez ohledu na pojmenování jde o jedno z nejstarších vodních děl na Moravě, které již několik staletí spoluutváří vodohospodářské poměry na hranici Moravy a Rakouska…

Mlýn na Slupi Číst více »

Pozapomenutý hrad

Není to typická turistická atrakce. Sem musíte dojít po svých, anebo dojet na kole. Z asi 3 kilometry vzdálené vesničky Lukov vede k Novému hrádku nejprve úzká silnička, která vedví roztíná obilné pole. Pak vklouznete do lesa a vstoupíte do Národního parku Podyjí. Značená cesta lesem vás dovede až k hradní zřícenině..

Pozapomenutý hrad Číst více »