Rumuni jsou národ plný paradoxů. Rádi vyzdvihují svou historii, boj s Turky i významné osobnosti politiky a kultury, a pak vám jedním dechem řeknou tento vtip: Rumunsko je krásná země, jen škoda, že je obydlená. Kladou důraz na svoje tradice, náboženství a venkovský způsob života, ale přitom se jim výborně daří na inovátorských postech v oblasti IT…
Pravoslavné chrámy oplývají nádherou bohatě vyřezávaných ikonostasů a dalšího mobiliáře, ale zpravidla bez sochařských děl, která jsou odmítána už od středověku. Trojrozměrně pojaté zpodobení světců až příliš svádělo k bezduchému uctívání model – a v tom byly autority byzantského světa nekompromisní…
Malované kláštery – bible chudých Číst více »
Loira patří k nejkrásnějším francouzským řekám, ale její proslulost nespočívá jen v její přirozené kráse: kolem ní a jejích přítoků stojí na čtyři stovky hradů a zámků, z toho při Loiře samotné jich lze napočítat kolem sta dvaceti. Všechny mají svoji více či méně pohnutou historii, ale především představují unikátní přehlídku dvorské architektury od středověku až do 19. stol. Není divu, že část údolí Loiry o rozloze 860 km2 mezi městečky Sully-sur-Loire na východě a Challones-sur-Loire na západě je od roku 2000 zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO…
Největší šikula je hrabě Drákula, zpívá se ve známé písničce Ivana Mládka, jemuž zřejmě nebylo nic svaté, a dotkl se tak ožehavého tématu, jemuž se prozíravější autor raději vyhne, aby nenarazil. Neboť psát o historické postavě takové pověsti může být riskantní i v roce 2020…
Drákula a jeho tři hrady Číst více »
Zámek Chambord, nalézající se zhruba 15 km východně od Blois a 50 km severovýchodně od Amboise, má mezi všemi francouzskými královskými zámky poněkud zvláštní postavení, a to především pro svůj bizardní vzhled, odrážející střet dvou historických epoch a dvou zcela odlišných slohových období architektury…
Chambord – hrad z pohádek Číst více »
Nádherně zachovalý středověký hrad, který střeží hranici mezi Sedmihradskem a Valašskem, leží v malebném průsmyku Rucăr-Bran mezi karpatskými pohořími Bucegi a Piatra Craiului. Ve 20. stol. začal být spojován s postavou upírského hraběte Draculy, protože odpovídá popisu ze stejnojmenného románu Brama Stokera…
Bran – Draculův hrad? Číst více »
„Zámek šesti žen“ rozhodně nepatří k největším či historicky nejvýznamnějším ve Francii, přesto však je díky své romantické poloze, pikantní historii, krásným zahradám i četným uměleckým dílům v interiérech druhým nejnavštěvovanějším v celé zemi…
Dámský zámek Chenonceau Číst více »
Doslova v objetí hor leží čtvrtmilionový Brašov, město bohaté historie, hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland. Je však též východiskem k výletům do jedné z nekrásnějších oblastí Rumunska a klíčem k průsmykům na cestě na jihovýchod země a k Černému moři…
Brašov – město v první linii Číst více »
Zámek Chaumont je v obecném povědomí spjat především s Kateřinou Medicejskou a její sokyní Dianou de Poitiers, ale jeho historie je daleko bohatší a významnější i z kulturně historického hlediska…
Zámek Chaumont – další dámské hájemství Číst více »
Více než třísettisícové sedmihradské město Kluž, rumunsky Cluj-Napoca, připomíná na první pohled spíš velké provinční město než významnou správní a kulturní metropoli, což je dáno jeho rychlým rozvojem v posledních dvou stoletích. Ale rozhodně stojí za návštěvu, už jen kvůli zdejší atmosféře a několika významným památkám…
Kluž – metropole Sedmihradska Číst více »
Zámek ve Villandry by byl jen dalším z mnoha francouzských zámků obklopených nádhernými renesančními nebo barokními zahradami a parky, nebýt jedné zvláštnosti: většina oné krásy je tady určena k snědku…
Zahrady k snědku – Villandry Číst více »
Za rumunské národní jídlo se považuje mămăligă, kukuřičná kaše, u nás známá pod italským názvem polenta. Rumunsko má však z kulinářského hlediska blíže ke svým sousedům, ať už z Balkánu a Černomoří nebo ze střední a východní Evropy, kteří v Rumunsku tvoří četné národnostní menšiny (Maďaři, Němci aj.). Základními potravinami jsou tak vedle kukuřičné mouky (mălai) také cibule, česnek, dýně, zelí, rajčata, papriky a lilek…
Tři zlaté hrady s třemi zlatými heraldickými liliemi v rudém poli, to je znak osmitisícového městečka Chinon nad řekou Vienne, která se o 13 km níže vlévá do Loiry. A jak už to bývá, znak připomíná nejvýznamnější zdejší pozoruhodnost: rozlehlý hrad nad městem, kdysi oblíbenou rezidenci francouzských králů…
Královský hrad Chinon Číst více »
Hrad Loches neleží přímo u Loiry, nýbrž u jejího levostranného přítoku Indre, asi 35 km jihovýchodně od Toursu. Svým významem se ale řadí k památkám, které spoluutvářely prostředí tamního dvorského života ve vrcholném středověku. A sdílel s nimi, samozřejmě, podobné osudy…
Loches – hrad Černého hraběte Číst více »
Jestliže hrady Chinon a Loches byly pro nás jakousi vstupní branou do historie panských sídel podél Loiry, a to ve smyslu geografickém i chronologickém, pak jako další objekt hodný pozornosti se nám nabízí pozdně středověký hrad či zámek v Amboise…
Amboise – Labutí píseň středověku Číst více »
Nedaleko od zámku Amboise, vzdušnou čarou zhruba 500 m, stojí nevelká renesanční budova kombinující cihlové zdivo se stavebními prvky z bělostného vápence. Už podle skupinek turistů proudících sem ulicí od zámku poznáme, že jde o cosi výjimečného, a nemýlíme se: je to slavný zámeček Clos Lucé, v němž poslední tři roky svého života pobýval Leonardo da Vinci…
Leonardův zámeček Clos Lucé Číst více »
Jméno zámku v Blois vyslovujeme takřka jedním dechem se jménem Amboise, neboť jde o zámky téměř současné: Přesto však je mezi nimi slohový rozdíl, názorně ilustrující vítězství renesance nad pozdní gotikou…
Zámek v Blois – vítězství renesance Číst více »
Jen málo zámků v povodí Loiry se svým původem vymyká téměř všudypřítomnému schématu vývoje od středověkého hradu k renesančnímu zámku s pozdějšími úpravami. Jedním z nich, slohově jednoznačným, je barokní lovecký zámek Cheverny asi 15 km jihovýchodně od Blois…
Lovecký zámek Cheverny Číst více »
Na středním toku Loiry, zhruba 30 km východně od Orléansu, kde většina turistů zahajuje obvyklou „zámeckou sérii“, leží vesnička Germigny-des-Prés. Má pouhých sedm stovek obyvatel a nestojí v ní žádný zámek, přesto si zaslouží pozornost milovníků staré architektury i těch, kteří si rádi lámou hlavu nad různými záhadami. Důvodem je zdejší farní kostel Nejsvětější Trojice…
Záhadná podkova v Germigny-des-Prés Číst více »
Anglické slovo „frontier“ se obvykle překládá jako hranice, jeho význam je však mnohem širší. Velmi často se jím označuje území, které leží na pomezí výběžků civilizace a neprobádaných oblastí, území, kde lidé občas musí bojovat s věcmi, o nichž pohodlní obyvatelé rozvinutých částí země nemají ani ponětí. Proto je mnohem výstižnější překládat oficiální přezdívku největšího amerického státu The Last Frontier jako Poslední divočina. Přesně taková totiž Aljaška doopravdy je…
Aljaška – poslední divočina Číst více »
