Ministáty

„Proč Andorra? Tam se dá tak leda nakoupit a v zimě zalyžovat,“ zaslechla jsem nesčetněkrát. Co říci na podobné výroky? Snad že Andorra není jen „výkladní skříň Evropy“ či „Pyrenejský Hongkong“ a že se jí dá říkat i hezčími jmény…

Název španělského městečka La Línea je velmi příznačný: stojí na hranici. Dostal jsem na ní do pasu razítko, které se liší od všech ostatních, stroze úředních. Nad stylizovanými písmeny GIB vychází sluníčko a obrázek doprovází nápis Vítejte…

Snad každý z malých evropských státečků má ve své historii nebo aspoň v lidové tradici nějakou kuriózní příhodu spojenou s jeho nevelkou rozlohou. Lichtenštejnské knížectví má ve svých dějinách hned několik podivuhodných vojenských událostí. Psal se rok 1866 a rakousko – pruské rozpory o nadvládu ve střední Evropě spěly k velkému konfliktu. Válečným polem se měly stát východní Čechy…

O Vánocích roku 1297, za větrné, deštivé noci, nesměle zaklepal na vrata monacké pevnosti potulný františkánský mnich. Strážný vyhlédl zamřížovaným okénkem, a když uviděl osamělého nahrbeného muže v mnišské kutně, odsunul ze vrat železnou závoru, aby jej pustil dovnitř. Byly přece svátky lásky a dobré vůle. Sotva se však dubová, železem pobitá vrata pootevřela, pokorný mnich se změnil v drzého útočníka…

Je těžké vymyslet jiný trefný titulek pro povídání o malém souostroví ve Středozemním moři, ležícím 95 kilometrů od italské Sicílie a 293 kilometrů od severního pobřeží Afriky. Všechny tři zalidněné ostrovy – Malta, Gozo a Comino – měří dohromady s pustým ostrůvkem Filfla něco přes 300 km2 a žije na nich 385 000 obyvatel, kteří mluví svým vlastním jazykem. Maličký stát hrdých, duchem velkých lidí, je republikou teprve od roku 1974…

Pestrobarevné korálové rybky, sépie měnící barvy, fantastické korály a žraloci v obřím akváriu jsou lákadla, jimž nelze odolat. Návštěvník, který se za nimi vydá, do Oceánografického muzea v Monaku, nestačí žasnout. Úchvatný pohled do tajemného světa mořských živočichů zde nabízí více něž 90 akvárií. Tuto scenérii přichází ročně obdivovat téměř jeden milion lidí…

Mnohé zvyky a slavnosti spojené s úmrtím a zvolením nového papeže se v průběhu věků měnily, přesto stále ještě jsou zachovávány prastaré obřady, představující dodnes pozoruhodnou tradici…

San Marino se často přirovnává k “ostrovu na souši“. Vděčí za to impozantnímu masivu hory Monte Titano, která vystupuje z mírných vln italského “moře” jako ostrov se skalnatými útesy. Tato nedobytná pevnost po staletí pomáhala svým obyvatelům odolávat příboji sousedních pánů a mocností a dodnes vzbuzuje obdiv a úctu…

Ačkoliv dnešní městský stát Vatikán je jen nepatrným zbytkem církevního státu, který v době svého největšího rozmachu zaujímal téměř třetinu území současné Itálie, je nepochybně tím, co přitahuje pozornost každého, kdo navštíví Řím…

Miniaturní státy patří k evropským kuriozitám. Jejich rozloha se dá často srovnat s katastrem našich bývalých okresů a počtem obyvatel se sotva vyrovnají středně velkým městům. Až na výjimky nevlastní žádné zdroje surovin, nemají armádu, ale protože je ve většině z nich velice benevolentní daňový zákon, docela dobře prosperují. Žijí ze své výjimečnosti, a většinou také pod ochranou daleko větších a mocnějších sousedů…

Navzdory vlastní politické bezvýznamnosti se podařilo všem ministátům v Evropě, pomineme-li církevní stát Vatiká, vytěžit z historicky odůvodněné samostatnosti na svých sousedech poměrně významné ekonomické ústupky…