Řecké ostrovy

Řecko, jehož historie se učí ve školách po celém světě, je považováno za kolébku evropské civilizace. Antické příběhy – ať ty mytologické nebo skutečné – jsou nabity opravdovými dramaty všech lidských citů, antické umění dodnes ovlivňuje vše krásné, co se kolem sebe snažíme vytvořit. A tak není divu, že do Řecka míří na dovolenou ročně asi deset milionů turistů z celého světa. Podívat se, kde to vlastně všechno začalo…

Ostrov Korfu (nebo také Kerkyra) je trošku jako chytrá horákyně. Je řecký, ale přitom typický není. V historii se tu vystřídaly protektoráty různých velmocí a tak se tu mísí vlivy celé Evropy. Řekové ho ale berou stoprocentně za svůj, a tak mu také přisoudili přívlastek „nejzelenější řecký ostrov“…

Santorini, nejjižnější výspa Kyklad a jinak enfant terrible řeckého ostrovního světa, je místem téměř nadpozemské krásy, ale zároveň i místem, které svým způsobem děsí, které je připomínkou i výstrahou. My máme to štěstí, že se jím můžeme kochat a užívat si jej, některá z budoucích generací však o toto potěšení s velkou pravděpodobností přijde. Až se tak stane, až se dřímající sopečné síly v santorinském podzemí opět naplno probudí, pak našim potomkům ve Středomoří pomáhej pánbůh…

Tak, jako existuje nesmiřitelná rivalita mezi Spartou a Slávií, existuje i rivalita mezi některými řeckými ostrovy. Největšími rivaly jsou dva malé ostrůvky v kykladském souostroví, Santorini a Mykonos. Zatímco Santorini patří k jižním Kykladám, Mykonos náleží do severní části souostroví. Obří výletní lodě na svých týdenních plavbách po Středozemním moři zastavují u jednoho či druhého. Oba ostrovy spolu soutěží ve světoznámosti, architektonické čistotě, malebnosti, počtu návštěvníků i výši cen…

Lesbos ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží je svou rozlohou 1630 km² a délkou pobřeží 320 km třetím největším ostrovem Řecka a osmým největším ostrovem Středomoří. Podle jednoho mýtu byl jeho prvním králem Makaras, syn boha slunce Hélia. Jméno dal ostrovu Lesbos, syn reka Lapitha, který se oženil s Makarovou dcerou Mithymnou…

Rhodos zaujímá čtvrté místo v žebříčku řeckých ostrovů podle velikosti. V souostroví Dodekanes je největší. Od pobřeží Malé Asie ho odděluje necelých dvacet kilometrů mořské hladiny. Patří k turisticky nejoblíbenějším ostrovům, nejen kvůli čistému moři a plážím, ale i díky své zajímavé historii…

Které dva Řeky moderní doby zná celý svět? Jeden byl nesmírně bohatý, druhý neměl ani na cigáro. Jeden byl skutečný člověk z masa a kostí, druhý literární a filmová postava. Ten první, jehož jméno je synonymem nesmírného majetku, se jmenoval Aristoteles Onassis. Ten druhý, jehož jméno je synonymem svobody a radosti ze života přes všechny jeho peripetie, nese jméno Zorba. Ačkoliv jsou tak rozdílní, jedno mají společné – rysy řecké povahy. Na jedné straně nesmírnou hrdost hraničící s tvrdohlavostí a neústupností, na straně druhé fanfarónství vystavované na odiv celému světu…

Na seznámení s životem pobřežních mělčin ostrovů není nutná těžká a drahá potápěčská výstroj. Bohatě stačí maska, šnorchl a ploutve. A pokud chceme fotografovat, i olověné závaží na opasku. To nám umožní udržet se pár desítek vteřin na dně bez pohybu. S tímto vybavením už jenom stačí přeplavat úsek příbojem zvířeného písku a zamířit k nejbližším skalám…

K nejefektnějším fotografiím z řeckých ostrovů, jež bývají k vidění v reklamách, patří už dlouho prosluněné záběry modrobílých kostelních zvonic na Santorini. V poslední době je ale téhle kykladské klasice zdatnou konkurencí Kalymnos, který se stále častěji prezentuje průhledy z vnitřku obrovské jeskyně, z jejíhož stropu se jako pavouk spouští na laně horolezec, povětšinou obklopený aurou paprsků slunce zapadajícího v pozadí do moře. Tyto snímky jsou vykalkulované, mají působit na naši první signální, obsahují však také informaci o velké změně, kterou ostrov nedávno prošel…

Egejské moře je plné nádherných ostrovů. Patří k nim i Karpathos ležící na půl cesty mezi Krétou a Rhodem v souostroví Dodekanés. Na pohled malý, nevýrazný ostrov v sobě skrývá mnohá tajemství. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že není dosud příliš známý, a zůstal proto dosud ušetřen masové turistiky…

Podle prastaré báje, zmíněné v desátém svazku Strabónovy Geógrafiky, se jeden z mnoha střetů dlouhé bitvy mezi olympskými bohy a Giganty odehrál v oblasti dnešních Dodekanés. Rozzuřený vládce moří Poseidón tam ukončil pronásledování Giganta Polybóta, když svým zlatým trojzubcem odlomil část ostrova Kos a umným vrhem srazil obra do mořské hlubiny. Pod vrženým skaliskem, které dnes známe jako ostrov Nisyros, zůstal Polybótos uvězněn na věky věků. Tento krutý úděl dosud ztěžka vydýchává – jeho horký dech se dere k povrchu Nisyru v podobě stovek fumarol…

Dodekaneský ostrov Patmos s rozlohou pouhých 34 km2 sice patří k nejmenším trvale obydleným ostrovům Egejského moře, svým věhlasem ale nechává většinu z nich daleko za sebou. Nemalou zásluhu na tom má zřejmě jedenáctý římský císař Domicián…

Ačkoliv je Řecko stále více zemí evropského západního stylu, přesto si tu turisté stále užijí také svérázné exotiky. Mezi výletní cíle patří stále častěji pravoslavné kláštery a určitou zvědavost vzbuzují i kněží – popové. Na ulicích je poznáte podle jejich černého dlouhého taláru, vysoké placaté čepice „kalimáfki“, podle jejich bradky či plnovousu. Vlasy mají někdy ostříhané nakrátko, ale většinou je nosí dlouhé, vzadu svázané do culíku. Doma se převlékají do civilu, venku je však v civilním oblečení nikdy nepotkáte…

K nezapomenutelným zážitkům z cest patří ochutnávání místních kulinářských specialit. Na začátku 21. století je samozřejmostí, že v hotelích kterékoli země se nabízí mezinárodní kuchyně, která nikoho nezaskočí, ale ani nepřekvapí. Jenže chcete-li poznat alespoň trošku cizí kulturu, je třeba zasednout k talíři s místními specialitami. A v Řecku to platí o to více, že za tisíce let řecké civilizace se zdejší kulinářství dopracovalo k jednoduchosti, v níž se skrývá harmonie chutí i krása…