Přehrada na hranici Arizony a Nevady byla první na řece Colorado. Stala se klíčovou nádrží pro zachycení hlavního přívalu vody z tajícího sněhu, aby nedocházelo k podobným neštěstím, jako byly záplavy v roce 1905. Ve své době byla nejvyšší přehradní hrází na světě a dodnes je nejvyšší klenbovou přehradou v USA, stejně jako jezero Mead je největší americkou umělou vodní plochou…
Národní park Arches (Oblouky) leží v odlehlé části Coloradské náhorní plošiny. Už jeho název naznačuje, co je hlavním fenoménem parku…
Indiáni kmene Pajútů mu kdysi říkali Mukuntuweap, což prý znamená Přímý kaňon. Chovali k němu posvátnou úctu, protože v něm podle starých legend sídlily duše zemřelých předků. Toho využila rodina mormonského osadníka Isaaca Behunina a v roce 1862 se usadila zhruba v polovině kaňonu na úrodné naplavenině řeky Virgin. Vzhledem k nechuti původních obyvatel vstupovat do kaňonu se rodina cítila bezpečně před potencionálními indiánskými útoky. Svoji farmu nazvali po vzoru židovského krále Davida, který pahorek v Jeruzalémě, na němž kdysi postavil svůj hrad, nazval hebrejským výrazem pro bezpečné místo. Sion – v anglické transkripci Zion – se jmenuje i národní park, který zde téměř před sto lety vznikl…
Národní park Bryce Canyon patří ke skvostům Coloradské náhorní plošiny. Jeho labyrint bizarních skalních útvarů je důvodem, proč lidé opustí tradiční průjezdní trasy a učiní zajížďku do zdejší svérázné krajiny s drsným klimatem. Ve skutečnosti se nejedná o kaňon v pravém slova smyslu, ale o erozí zpracovanou hranu náhorní plošiny. Nese jméno po muži, který příliš nadšení pro krásy skalních útvarů neměl. Pět roků se v 70. letech 19. stol. rval se zdejší drsnou přírodou, než se odstěhoval do příjemnějších končin. O kaňonu pronesl památný výrok: „Je to jen proklatá díra, kde se ztrácejí krávy!“
Vzduch se mihotá vedrem a rozpálený asfalt cesty, která se táhne jako pravítko kamenitou pouští, se v dálce vlivem faty morgány mění v tekuté zrcadlo. Na obou stranách vidíme pustě vyhlížející pohoří a dno údolí pozvolna přechází v bílou solnou pláň, na níž mizí veškeré známky vegetace. Zastavujeme na parkovišti, abychom si zblízka prohlédli bezútěšnou krajinu. Už po prvním kroku z nitra klimatizovaného vozu je jasné, že na tuhle teplotu se lze jen těžko teoreticky připravit. S respektem vdechujeme rozpálený suchý vzduch a začínáme chápat, proč nese tohle místo svůj ponurý název. The Death Valley – Údolí smrti…
V odlehlém koutě východní Kalifornie, ve srážkovém stínu Sierry Nevady a daleko od tradičních turistických tras, se skrývá jeden velmi zajímavý unikát. Na suchých a nepříliš úrodných hřebenech Bílých hor zde najdeme sporadické porosty vzácných borovic, které jsou považovány za nejdéle žijící jednotlivé stromy na světě. K izolovaným lokalitám je nutno vystoupat po klikatících se silnicích až do nadmořské výšky nad 3000 m, kde už přežívá jen málo druhů stromů. Zde rostou řídké háje borovic, které už svým vzhledem naznačují, že jde o velmi zajímavé stromy…
Od pradávných dob je hlavní arterií amerického Jihozápadu. Živená vodou a sněhem ze západních svahů Skalistých hor, převážnou část své cesty protéká vyprahlými a nehostinnými oblastmi. Její kaňony a kaňony jejích přítoků patří mezi nejobdivovanější přírodní výtvory na Zemi. Od nepaměti je také nositelkou života a na jejích březích se zrodilo a prožilo svůj život mnoho generací několika indiánských kultur. Dnes už nevíme, jak jí říkali lovci a sběrači v prehistorických dobách či pueblanští indiáni na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Jméno, pod kterým ji najdeme na mapě Severní Ameriky, jí dal františkánský mnich Thomas Garces, který k ní doputoval na své misionářské cestě v roce 1776. Podle zkalené barvy jejího toku ji nazval Rio Colorado. Řeka zbarvená do ruda…
Botanická skupina stromů nazývaných anglicky „redwoods“ je dnes nepočetná. Na celém světě se dochovaly pouhé tři druhy, které se vyskytují pouze v několika izolovaných regionech. Až do poloviny 19. stol. neměla botanická veřejnost o existenci těchto stromů ani ponětí. Teprve roku 1847 rakouský botanik a bratislavský rodák Štefan Ladislav Endlicher popsal stromy, které objevil na kalifornském pobřeží, a dal jim rodové jméno Sequoia. I když se v poslední době objevují i odlišné teorie, rakouský botanik v něm prý chtěl zvěčnit náčelníka a učitele kmene Čerokí jménem Sequoiah. Tento osvícený muž vymyslel abecedu, kterou pak rozšířil mezi svými soukmenovci, takže se z Čerokíů stal nejgramotnější indiánský kmen v Severní Americe. Přes veškerou konkurenci angličtiny se jeho písmo dodnes učí děti v indiánských rezervacích. Je unikátní. Stejně jako stromy nesoucí jeho jméno…
Původ názvu kmene Navahů není úplně jasný. Patrně je odvozen od jejich území, kterému indiáni z puebel kmene Tewa říkali nava-hu, čímž byla míněna „obdělávaná pole v ústích kaňonů“. Pod tímto názvem hovořili se španělskými dobyvateli o lidech, kteří žili na západ od nich. Španělé název převzali a ve španělské transkripci Navajo se dostal i do angličtiny. Nakonec toto jméno převzali i samotní Navahové a dnes je jejich oficiálním názvem. Ve skutečnosti však sami sebe od nepaměti nazývají výrazem z athabaského jazyka Diné – Lidé…
Pokud neuvažujeme Havaj a Aljašku, je Sierra Nevada nejvyšším pohořím USA. Není divu, že si zasloužilo svůj název, který v překladu ze španělštiny znamená „zasněžený hřeben“. Na skalnatých štítech, jež často přesahují nadmořskou výšku 4000 m, se sníh drží dlouho do léta. Tvoří nesnadno prostupnou hranici úrodného kalifornského údolí a pro všechny, kteří se kdysi vydali do Kalifornie napříč americkým kontinentem, znamenalo nebezpečnou překážku. Kdo strastiplný přechod ve zdraví přežil, pod západními svahy pohoří si zhluboka oddechl. Dnes je situace opačná. Mnoho lidí vyhledává pravě západní svahy Sierry Nevady, aby zde strávili čas ve stále ještě málo dotčené divočině…
