České Švýcarsko

Ta krajina dostala za posledních pár století řadu jmen. Byla to jména vesměs německá, která v překladu znamenala České Nizozemí, Stolové hory polabské či Českosaské Švýcarsko. Dnes se její část na české straně hranice oficiálně nazývá Děčínská vrchovina a méně oficiálně, ale patrně výstižněji, Labské pískovce. Po většinu času, kdy se ona krajina vytvářela, existovala beze […]

Národní park České Švýcarsko je u nás druhým nejmenším a zatím nejmladší parkem. Vznikl v roce 2000, ale to neznamená, že do té doby nebyla zdejší příroda pod ochranou. Dnešních téměř 80 km2 národního parku  bylo už od roku 1972 součástí chráněné krajinné oblasti. Našli bychom v něm však území, která dostala statut chráněných míst

Jako hradba středověkého města tyčí se hráz pískovcových skal nad obcí Tisá v západním výběžku Labských pískovců. Nevelká obec má dnes necelých tisíc obyvatel. Bývaly však časy, kdy jich tu žilo třikrát tolik a její jméno znali výrobci oděvů téměř na celém světě. Místní manufaktury totiž proslavila výroba kovových knoflíků. Zákazníci, kteří zdejší produkty pod značkou

Děčínský Sněžník leží asi 7 km západně od Děčína a je vůbec nejvyšším vrcholem Labských pískovců. Ačkoliv na saské straně najdeme stolových hor více, žádná z nich nedosahuje jeho výšky. Vrchol hory tvoří plošina o velikosti zhruba 1600 × 600 m, která se mírně svažuje k česko-německé hranici. Blízko jejího jižního okraje se nachází nejvyšší místo s nadmořskou

Růžovský vrch, kterému místní neřeknou jinak než  Růžák, je vidět skoro odevšad. Dominuje zdejšímu kraji, který převyšuje téměř o tři stovky metrů. Přitahoval staré Kelty i Germány, kteří ho považovali za sídlo bohů. Objevuje se na obrazech romantických malířů a intenzivně se o něj zajímali turisté, hlavně německé národnosti. Jeho příroda je natolik unikátní, že

labský kaňon Nejmohutnější česká řeka teče na našem území v délce téměř 370 km. Od svého pramene prochází mnoha proměnami, ale místo, kde opouští naši zemi, si vybrala k opravdu velkému finále. Při průchodu masivem Labských pískovců zde vytvořila největší pískovcový kaňon v Evropě. Je pravda, že za velkými pískovcovými kaňony v jiných světadílech labský

Pravčická brána „Vidím … divokou část skal, Pravčickou bránu, kde jsme stáli pod kamenným obloukem, který nad našimi hlavami vytvořil mocný duch přírody.“ Tato slova si zapsal dánský pohádkář Hans Christian Andersen již v roce 1831, kdy navštívil pískovcovou krajinu na česko-saském pomezí. Malebný skalní oblouk zasazený do romantické krajiny však přitahoval pozornost už před návštěvou

Dolský mlýn Už z něj moc nezbylo. Je to vlastně jen ruina skrytá v hlubinách pohraničního hvozdu u říčky Kamenice. Přesto tu v hlavní turistické sezoně bývá docela rušno, neboť Dolský mlýn je důležitou křižovatkou turistických tras. Kdo si chce místo vychutnat, měl by sem přijít mimo sezonu. Stačí si pak sednout na zbytky pískovcových zdí, přivřít

Nejstarší naučná stezka Máme jich v naší republice více než dva tisíce. Zná je každý, kdo občas zavítá do přírody. V mapách jsou značeny zelenou barvou a v reálu osazeny tabulemi s mnoha zajímavými informacemi. Jejich délka může být pár set metrů nebo i desítek kilometrů. Spojují dohromady pohyb v přírodě i nenásilné poučení příslušníků všech generací. Téměř každý

Podzemní továrna Rabštejn Soutěsky a údolí řeky Kamenice jsou vyhlášenou lokalitou Českého Švýcarska. Lidé jimi procházejí či proplouvají při svých výletech a těší se z krás přírody. U obce Jánská, nedaleko České Kamenice, však v údolí řeky najdeme místo, které cestovatelskou idylku nepřipomíná ani vzdáleně. Kdysi dávno to bylo sídlo přádelny, kterou zde v letech 1858–1860 vybudoval českokamenický