Istanbul

Istanbul, jedno z nejvíce fascinujících a nejrušnějších měst na světě, se rozprostírá na dvou kontinentech. Průliv Bospor, který spojuje Černé moře s Marmarským, ho rozděluje na část evropskou („thráckou“) a asijskou („anatolskou“). Ve své dlouhé existenci neslo město mnohá jména: Byzantium, Nova Roma, Konstantinopol, Kostantiniyye, Islambol, Carigrad. Téměř 2000 let byl hlavním městem Římské, Byzantské a Osmanské […]

Když byzantský císař Justinián, vášnivý zastánce křesťanské víry, vstupoval 27. prosince 537 do právě dokončeného chrámu Hagia Sofia, měl podle kronikáře Prokopia z Kaisareie zvednout paže k nebi a zvolat: „Požehnán budiž Bůh, jenž si mě zvolil, abych tak velkou práci dovedl do konce. Ó, Šalomoune, já jsem tě předčil…!“ Císařovo srovnání patřilo biblickému Šalomounovu chrámu,

Istanbulské cisterny a kanály Padesát dva kamenných schodů vede do ohromujícího podzemního chrámu zaplaveného vodou. Kapky padají z klenutých stropů podepřených sloupy a žbluňkají na zrcadle vodní hladiny. Sloupy a klenby cisterny Yerebatan, prastarého vodního zásobníku, jsou zahaleny do šerosvitu. Hra odrážejících se světel a stínů za doprovodu subtilních hudebních tónů vytváří jedinečnou, magickou kulisu.

Byzantské umění Byzantská minulost se v dnešním Istanbulu připomíná několika typy staveb – církevními, palácovými, ale také užitkovými a fortifikačními. Kromě Valensova akvaduktu a monumentálních cisteren, s nimiž jsme se seznámili v předchozím článku, patří k nejpůsobivějším světským byzantským stavbám současného Istanbulu Theodosiovy hradby, které chránily město po více než 1000 let. Za vlády císaře Theodosia II. byly při

Istanbulské bazary Eminönü, části čtvrti Fatih u Galatského mostu přes Zlatý roh, je rušno. Davy lidí proudí po nábřeží a mizí v labyrintu úzkých strmých uliček plných krámů a pultů se zbožím. Denně jich tu projdou více než dva miliony! Všude panuje kosmopolitní chaos: cestující s balíky a batohy, turisté, pouliční prodavači, matky vedoucí své

Za více než 450 let, po které vládli z Konstantinopole/Istanbulu, obývali osmanští sultáni ve městě několik paláců. Nejdéle, téměř čtyři století, využívali ten první, Topkapı Sarayı. Dnes je v něm muzeum, o němž se říká, že se svými honosnými pavilony, klenotnicemi plnými drahokamů, svatyněmi a harémem v sobě ukrývá více barvitých příběhů než většina světových muzeí dohromady. Palác

Beyoğlu Část Istanbulu ležící naproti historickému poloostrovu na severní straně Zlatého rohu se v dějinách dlouho označovala řeckým jménem Pera. Dnes tomuto území odpovídá městský obvod Beyoğlu. Některé jeho čtvrti vyrostly koncem 19. stol. a staly se symbolem poevropšťování někdejší osmanské metropole a jejího otevírání se světu. Dnes se Beyoğlu se skoro čtvrt milionem obyvatel a

Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu. Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü,

Istanbulská kuchyně Gurmeti se shodují v tom, že turecká kuchyně patří s francouzskou a italskou k těm nejlepším na planetě. Ovlivňovaly ji produkty a kulinářské zvyklosti mnoha kultur a národů. To jí dalo nejenom velkou rozmanitost a pestrost, ale také vzájemně se doplňující kombinace a širokou paletu chutí. V Istanbulu dostává další rozměr díky nejrůznějším čerstvým úlovkům bosporských