Jihoafrická republika – monotematické vydání časopisu Země světa
Jihoafrická republika Za pár měsíců uplyne 30 let od prvních všerasových demokratických voleb v dějinách Jižní Afriky, které se staly nejviditelnější tečkou za obdobím apartheidu. Jižní Afrika se vrátila do společenství demokratických států světa a také se naplno otevřela turistům. Osm měsíců po oněch volbách, které, jak se postupně ukazovalo stále zjevněji, zase tak úplnou tečkou […]
Od kolébky lidstva k duhovému národu – a kam dál? Read More »
Pokud někoho alespoň trochu zajímá příroda a zvířata zvláště (a proč jezdit do Jižní Afriky, kdyby ne), pak nutně musí navštívit Krugerův národní park. Navzdory kráse nejrůznějších menších rezervací a jejich obyvatel je to právě nejrozlehlejší a nejstarší z jihoafrických národních parků, který nabízí komplexní zážitek i největší počet druhů zvířat a rostlin, jež v
Největší a nejstarší – Krugerův národní park Read More »
Kapské Město je po Johannesburgu druhým největším městem Jižní Afriky a jejím legislativním hlavním městem, v němž sídlí jihoafrický parlament. Díky své nádherné poloze v zátoce pod majestátním řetězem hor bývá přirovnáváno k Rio de Janeiru či Vancouveru. Na rozdíl od nich si však na mnoha místech dosud zachovalo takřka maloměstskou atmosféru. Kapskému Městu se přezdívá
Kapské město – město pod stolovou horou Read More »
Kapská květenná říše v jihozápadní části Jižní Afriky je perlou světové flóry. Právem se řadí mezi hotspoty biologické diverzity. Jen málokterý botanik netouží spatřit Kapsko na vlastní oči. V oblasti, jež je velká asi jako Portugalsko, roste kolem 9000 druhů, z toho přibližně 5800 je endemických, které nerostou nikde jinde na světě. Pro srovnání: V České republice najdeme
Flóra Kapska – zelený poklad Afriky Read More »
Obyvatelstvo Jižní Afriky je velmi pestrá společnost. Nositel Nobelovy ceny za mír, arcibiskup Desmond Tutu, pro své spoluobčany kdysi vymyslel výstižný výraz „duhový národ“. Více než 81 % obyvatel země tvoří příslušníci různých černošských kmenů bantuského původu, které se dělí podle jazykového členění na devět hlavních skupin. Nejpočetnější z nich jsou se zhruba 11 miliony Zuluové.
Nejvyšší hory celé jižní části Afriky se táhnou v délce kolem 1000 km takřka poledníkovým směrem a místy poměrně prudce spadají směrem k Indickému oceánu. Maximální výšky 3482 m n. m. dosahují na území samostatného státu Lesotho, kde se jim říká Maloti nebo Maluti – prostě Hory. Tvoří přirozenou státní hranici mezi tímto malým horským státem, který
Blyderiver Nejčastěji se jí říká Panoramatická cesta. Každý, kdo se vydá z Johannesburgu do Krugerova národního parku, se snaží vyšetřit alespoň jeden den na to, aby se pokochal úchvatným pohledem z jejích vyhlídek či navštívil rázovitá městečka ve zdejším regionu. Až do provincií Mpumalanga a Limpopo na východě Jižní Afriky zasahuje Velký stupeň či Velký sráz (Great
Blyderiver, Treurrivier – putování k řece Smutku a řece Radosti Read More »
Možná by to někdo nečekal, ale v Jižní Africe jezdí pravidelně jeden z nejluxusnějších vlaků světa. Jmenuje se The Blue Train, Modrý vlak, a státní společnost Transnet ho s podtitulem „okno do africké duše“ provozuje na trati mezi Pretorií a Kapským Městem. Dnešní Modrý vlak se zrodil z železničního spoje, který v dobách diamantové a zlaté horečky na přelomu 19.
Modrý vlak – okno do africké duše Read More »
Barvenými pštrosími pery se odnepaměti zdobili nejen jihoafričtí domorodci, ale i přistěhovalci. Nápad ochočit si největšího opeřence a chovat ho ve velkém na farmách se zrodil v 2. pol. 19. stol. poté, co nejen ve viktoriánské Anglii, ale i v kontinentální Evropě vypukla sháňka po jemném pštrosím peří, které zrovna přišlo do módy. Měšťané nedali bez
Návštěvou u pštrosů Read More »
Z Kimberley, hlavního města provincie Severní Kapsko, je všude daleko. Do Johannesburgu je odsud 500 km, do Kapského Města dokonce dvakrát tolik. I k dálnici číslo jedna, která spojuje obě tato města, se jede skoro dvě hodiny. Taková pouštní díra, mohl by neuctivě poznamenat nezasvěcený laik. V pojmu „díra“ se však skrývá více pravdy, než se na
Velká díra v Kimberley Read More »
„Dnes, chvála Bohu, bylo poprvé vyrobeno víno z kapských hroznů…“ Zápis v deníku Jana van Riebeecka z 2. února 1659. Už první nizozemští kolonisté záhy rozpoznali, že západ Kapska má příhodné podmínky pro pěstování vinné révy. Dlouhá slunečná léta, mírné zimy s dostatkem vláhy, charakter krajiny i vegetace, to vše působilo dost evropským dojmem, připomínajícím nejvíce ze všeho
Se sklenkou za historií Read More »
