Chytré hlavy z Cambridge

Je to spíš kampus než město, o to laskavější má duši. Z londýnského nádraží Kingʼs Cross sotva hodinu vzdálené Cambridge zve na výjimečně bohatou procházku anglickou historií…

„Byli jsme na jižním pólu a zemřeme jako gentlemani,“ loučil se britský polárník Robert Falcon Scott se svou ženou i svým životem. Byla půlka března 1912, Scott seděl ve stanu vprostřed Antarktidy, venku vládl tuhý mráz a plískanice. Obyčejnou tužkou a křivolakým písmem psal slova sbohem, zatímco se vedle něj krčili poslední dva přátelé, s nimiž se vydal hledat dno zeměkoule. Hřálo je už jen to, že nejjižnější bod světa našli. I když až jako druzí.
Ten příběh je pro Brity hořkoskladkým mementem dobrodružných výprav počátku 20. stol. Ostře sledovaný závod Nora s Britem měl pro posádku expedice Terra Nova tehdy krutý konec. Tým Nora Roalda Amundsena nejenom, že dosáhl pólu o měsíc dřív než Scottova výprava, ale dokázal uniknout i velké sněhové bouři, která pohltila jeho rivaly. Scotta a další našli umrzlé až po několika měsících.
Část jejich vybavení včetně kusu vlajky, kterou vztyčili na jižním pólu, dnes vystavuje polární ústav v anglickém univerzitním městě Cambridge, nejstarší instituce svého druhu na světě. Jmenuje se – jak jinak – než po proslulém britském polárníkovi. Loni tento výzkumný ústav, jehož součástí je i muzeum významných britských expedic, oslavil už sté výročí. Úctyhodná doba, dere se na jazyk obdivná poznámka. Jenže v prastarém Cambridge není stovka žádný věk.

Z Oxfordu do Cambridge

Jak hlásá datace pod Scottovou bustou, umístěnou ve výklenku nad vysokými vstupními dveřmi, v nynější budově na Lensfield Road v jižní části města sídlí Scottův výzkumný polární ústav od roku 1934. Pár set metrů napravo od něj se tyčí o dvě generace starší farní novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a anglických mučedníků, s ciferníkem hodin vystrčeným z boku věže do rušné křižovatky. Pak už sahá minulost hlouběji. Vydáte-li se odtud do centra města, půjdete ve stopách přímo antických.
Táhne se tudy dlouhá magistrála napříč celým městem, jež spojuje Colchester v hrabství Essex s dalekým Chesterem, který leží na západě Anglie, na dohled od hranic s Walesem. Před 2000 lety ji pod názvem Via Devana vybudovala vojska římského principátu, která po udatných Belzích z Galie obsadila pahorek Castle Hill severozápadně od řeky Cam, v antice zvané Granta. Kolem něj pak vznikla osada Duroliponte. Pozůstatky římského pobytu na Britských ostrovech se tu a tam ještě objevují, archeologové našli části zaniklých obydlí třeba při přestavbě nedalekého dvorku s pár cihlovými domky, pro který se vžil název Kettleʼs Yard. Někdejší domov náruživých sběratelů umění vlastní místní univerzita a zve sem nejenom na přednášky a vernisáže, ale i na obyčejné procházky domem s nespočtem úchvatných zákoutí a uměleckých děl.
Univerzitní atmosférou prosycené Cambridge vzniklo až na začátku 13. stol., do té doby se ve městě ještě vystřídali Sasové s Normany. Ti za své vlády přesunuli centrum na druhý břeh řeky, kde leží dodnes. Centrální část Cambridge zvaná Market Hill nicméně mate názvem, spíš než kopeček je to prosté náměstí. Trhy se tu ve stínu univerzitního kostela Panny Marie Velké, jehož zvony melodicky bijí jako ty ve westminsterském Big Benu, konají stále. Pokud kostel obejdete, dostanete se na promenádu propojující velké univerzitní koleje…

Shopping Cart