Když Kryštof Kolumbus při své první cestě v roce 1492 zakotvil na severním pobřeží východní Kuby někde v okolí dnešního města Baracoa, vyslal k prozkoumání ostrova, v němž pořád ještě spatřoval Čínu, dva muže – Rodriga de Xerez a Luise de Torres – v doprovodu jednoho místního a jednoho bahamského indiána. Po třech dnech se vrátili s podivným oharkem v ruce a vyprávěním, jak místní Taínové, muži i ženy, nasávají kouř ze zapáleného smotku jakési usušené trávy, již nazývají „tabaco“. Tabák byl tedy objeven právě na Kubě!

Jelikož Španělé nenašli na karibských ostrovech zlato, museli se spokojit s tabákem, který domorodé indiánské obyvatelstvo pěstovalo a kouřilo ve velkém a jenž zachutnal i Španělům. Brzy ho začali vyvážet do Evropy, kde byl zpočátku dostupný jen nejbohatším vrstvám; teprve později se začal šířit mezi prostým lidem. K uspokojení rostoucí poptávky se začaly počátkem 17. stol. zakládat tabákové plantáže zvané vegas. První se rozkládaly kolem řeky Almendares na území dnešní Havany a kolem řeky Arimao jihovýchodně od později založeného města Cienfuegos. Z těchto míst se zakrátko rozšířily do severního předhůří Escambraye a na západ ostrova. Na začátku 18. stol. bylo uzákoněno, že všechen tabák náleží španělské Koruně a smí se zpracovávat až ve španělské Seville. Proti tomu se místní pěstitelé otevřeně bouřili a pořádek byl zaveden teprve po vyslání vojenských posil. Dvanáct vůdců povstání bylo oběšeno na mohutné ceibě.

V 19. stol. už byl monopol Koruny opět zrušen a pěstování i zpracování tabáku se bouřlivě rozvíjelo. Zatímco v roce 1827 bylo na Kubě 5500 tabákových plantáží, v roce 1859 už jich bylo 9500 a tabák zpracovávalo 1300 doutníkových a 20 cigaretových manufaktur. Počet továren a dělníků v nich byl tehdy vyšší než dnes. Většina výrobků se vyvážela do USA, export ale výrazně klesl po uvalení vysokých dovozních cel v roce 1857. Nadbyteční pracovníci z tabákových manufaktur odešli právě do USA a tam založili nové továrny na Floridě – v Tampě a na Cayo Hueso. Když Kuba získala nezávislost, skoupil americký tabákový trust 291 značek kubánských doutníků a 85 značek cigaret.

Už od koloniálních dob se na Kubě rozlišuje pět oblastí pěstování tabáku. Na západě (provincie Pinar del Río) je to Vuelta Abajo s podružnou Semivueltou. Partido se nachází při hranici provincií Pinar del Río a Artemisa západně od Havany, ale vůbec největší oblastí je Remedios, zvaná též Vuelta Arriba (pohoří Escambray a jeho severní předhůří). Několik menších izolovaných oblastí poskytuje ještě východ Kuby, Oriente. Největší produkce pochází z Remedios, nejkvalitnější tabákové listy z Vuelta Abajo, zatímco tabák z Oriente slouží jen místní spotřebě…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kuba