Bodamské jezero

75 

Vydání: duben 2018

O Bodamském jezeře coby přírodním útvaru se toho u nás z většiny médií moc nedozvíme, nejčastěji jen to, že je druhým plošně největším alpským jezerem, že se rozlévá na hranici tří států, protéká jím veletok Rýn a dále ještě, že za svůj vznik vděčí ledovci. Takhle stručné curriculum vitae si ale jezero nezaslouží, je to neadekvátní jeho velikosti i významu. Více pozornosti by se mu slušelo věnovat třeba už jen kvůli jeho zajímavému a svým způsobem modelovému vývoji…

Bodamské jezero
EAN: 9771213819185 Katalogové číslo: bodamske-jezero Kategorie: , , ,
časopis Země světa - logo
Bodamské jezero

O Bodamském jezeře coby přírodním útvaru se toho u nás z většiny médií moc nedozvíme, nejčastěji jen to, že je druhým plošně největším alpským jezerem, že se rozlévá na hranici tří států, protéká jím veletok Rýn a dále ještě, že za svůj vznik vděčí ledovci. Takhle stručné curriculum vitae si ale jezero nezaslouží, je to neadekvátní jeho velikosti i významu. Více pozornosti by se mu slušelo věnovat třeba už jen kvůli jeho zajímavému a svým způsobem modelovému vývoji.

 Bodamské jezero se německy nazývá Bodensee, což je název, jehož původní verzi lze dohledat v písemných zmínkách z 9. stol. S velkou pravděpodobností byl odvozen od názvu místa při břehu severozápadního konce jezera, kde se dnes rozkládá obec Bodman a kde v raném středověku stála královská falc. Mnohem mladšího původu je název Kostnické jezero, který se od 15. stol. používá zejména v zemích evropského jihu. Za povšimnutí však stojí nejstarší známá pojmenování Lacus Venetus a Lacus Acronius, datovaná do 1. pol. 1. stol. Pocházejí od Římanů, kteří striktně rozlišovali, že vlastně jde o jezera dvě. Toto rozlišení existuje i dnes, ale jaksi až v druhém plánu, dostaneme se k němu teprve při pohledu do podrobnější mapy.

Bodamské jezero je tedy tvořeno jezery Horním (Obersee) a Dolním (Untersee), které propojuje krátký úsek Rýna zvaný Seerhein. Horní jezero je mnohem větší, z úhrnné rozlohy jezerní hladiny 571 km2 zabírá téměř 89 %, a rovněž mnohem hlubší. Největší hloubka celého Bodensee 251 m byla naměřena poblíž spojnice měst Friedrichshafen a Romanshorn, kde je jezero také nejširší – protější břehy tu dělí čtrnáctikilometrová vzdálenost. A když už jsme se dotkli čísel, ještě chvíli u nich vydržme. Délka pobřežní linie měří 273 km, z čehož připadá na Německo 173 km, na Švýcarsko 72 km a na Rakousko 28 km. Odlišné pořadí těchto zemí pak dostaneme, zaměříme-li se na velikost povodí. Z jeho celkové plochy 11 500 km2, která pro představu odpovídá rozloze našeho Středočeského kraje, leží skoro polovina na území Švýcarska (48 %). V tomto švýcarskému podílu je započítáno i Lichtenštejnsko a také malé povodí přehradní nádrže Lago di Lei, zasahující do Itálie. To je svým způsobem kuriozitou, jelikož se jedná o jedinou část italského území, odkud odtéká voda do Severního moře.

Do Bodamského jezera sice ústí více než dvě stovky vodních toků, jejich příspěvky v celkové bilanci jsou však hodně rozdílné. Nejvíce vody, bezmála 90 %, přivádí do jezera pouhá desítka z nich, přičemž na tomto objemu má dvoutřetinový podíl Rýn – přesněji řečeno Alpský Rýn (Alpenrhein), neboť tak se jmenuje úsek řeky mířící sem od soutoku Předního a Zadního Rýnu v kantonu Graubünden. Do jezera se dostává několik kilometrů dlouhým umělým korytem, které bylo vybudováno začátkem minulého století v rámci protipovodňových opatření. Rýn je jedinou řekou, která jezerem protéká. Do Horního jezera se vlévá na jeho jihovýchodním okraji a opouští ho u Kostnice v podobě krátkého toku nazývaného Seerhein a ústícího po čtyřech kilometrech do Dolního jezera. Z něj řeka odtéká již jako Vysoký Rýn (Hochrhein) a směřuje západním směrem k Basileji. Bodamské jezero, které je přirozeným regulátorem jeho průtoku, celé zadržuje asi 48 km3 vody. Uvádí se, že kdyby bylo prázdné a Rýn je měl znovu naplnit, trvalo by to asi pět let.

Tak velký objem vodní masy, jež akumuluje teplo, působí i jako významný klimatický činitel ovlivňující příbřežní oblasti. Přestože se jezero dotýká severního alpského předhůří, má poměrně mírné klima, s malým počtem zimních mrazových dnů. V zimě občas led sevře mělčiny, celá hladina však zamrzá jen zcela výjimečně. Pokud je známo, v historii se tak stalo zatím jen dvaatřicetkrát, naposledy v roce 1963, po pauze trvající 83 let. Výdej nashromážděného tepla v podzimním a zimním období má ale i negativa, především četný výskyt mlh. Po celý rok pak do místního klimatu výrazně promlouvají i padavé fénové větry, které zejména v letních měsících, kdy teplota vody nezřídka dosahuje až 23 °C, dokážou jezerní hladinu nebezpečně rozbouřit. Z nedávné doby je dokonce doložen výskyt vln s amplitudou 3,5 m. Podobně jako na jiných velkých jezerech, i zde se vyskytují stojaté vlny nazývané seiches, které nejčastěji vznikají v důsledku silného větru, náhlých lokálních změn barometrického tlaku nebo při prudkých lokálních deštích. Na jednom konci jezera pak třeba hladina klesá, zatímco na druhé stoupá, a tyto oscilace se na Bodamském jezeře obvykle opakují s frekvencí necelé jedné hodiny. Existuje ale i záznam z 16. stol., jenž popisuje „zázrak“ – jak dokonce několikrát za hodinu poklesla hladina Seerheinu a jak v něm voda chvílemi tekla obráceným směrem.

O Bodamském jezeře se někdy v nadsázce mluví jako o Švábském moři. Této přezdívce nelze při pohledu na rozlehlou hladinu upřít výstižnost. Pokud však při tom vezmeme v úvahu geologický vývoj zdejší oblasti, budeme muset konstatovat, že se před námi prostírá torzo jezera mnohem většího a nepochybně působivějšího. Jeho příběh začala psát před několika miliony let tektonika, když oslabila zemskou kůru liniemi, po nichž se dnes klikatí údolí Rýnu. Během pleistocenních etap alpského zalednění se na těchto oslabeních usilovně činila ledovcová eroze, její výsledky je ale možné datovat prakticky jen z průběhu posledního würmského glaciálu. Tehdy sahal Rýnský ledovec až k Dunaji a v místech dnešní Kostnice dosahovala jeho mocnost 1200 m. Obrovské tlaky pohybujících se ledovcových hmot dokázaly místy odstranit až několikasetmetrové vrstvy horninového materiálu, a když potom ledovec v několika fázích ustoupil, jeho tavné vody vzniklé prohlubně zaplnily. Někdy před 15 000 lety tak vzniklo jezero, které mělo nejméně dvakrát větší rozlohu než jezero dnešní a sahalo od Kostnice až k Churu. Vzhledem k tomu, že do dnešních dnů dokázaly nánosy Rýnu ruku v ruce s hmotami skalních řícení a svahových sesuvů toto jezero značně zmenšit, nejsou jeho vyhlídky směrem do budoucna nijak růžové. Ale kdo ví, třeba mu prodlouží existenci další doba ledová.

Hmotnost 0.17 g

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Bodamské jezero“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.