„Dnes, chvála Bohu, bylo poprvé vyrobeno víno z kapských hroznů…“ Zápis v deníku Jana van Riebeecka z 2. února 1659. Už první nizozemští kolonisté záhy rozpoznali, že západ Kapska má příhodné podmínky pro pěstování vinné révy. Dlouhá slunečná léta, mírné zimy s dostatkem vláhy, charakter krajiny i vegetace, to vše působilo dost evropským dojmem, připomínajícím nejvíce ze všeho […]
Se sklenkou za historií Read More »
Když se zeptáte, kde leží region Emilia-Romagna nebo jaká význačná místa do něj patří, uvedete asi většinu dotazovaných do rozpaků. Přitom jména jako Ferrara, Modena či Ravenna zná skoro každý, stejně jako Bolognu, jež je hlavním městem celého regionu. Pravdou je, že Emilia-Romagna je dílem teprve moderního administrativního uspořádání Itálie. Patří do ní jak vlastní
Neznámý region plný známých jmen Read More »
Pokud se Bolognané chlubí „třemi slavnými T“, pak mají na mysli své středověké věže (torri), proslulé těstoviny tortellini a pak dívčí vnady, jejichž poněkud lidový název raději nebudeme citovat. A nejsou to jen zmíněné tři položky. Bologna, která má téměř 400 000 obyvatel a je dnes jedním z největších průmyslových, obchodních a kulturních center a dopravních uzlů
Tre famosi T – Bologna Read More »
Kuchyně regionu Emilia-Romagna Svou přezdívku „břicho Itálie“ si region Emilia-Romagna vysloužil především díky rozlehlým plochám, na nichž se tam pěstuje pšenice a cukrová řepa. I když počet zemědělských podniků za posledních zhruba 40 let klesl z někdejších 150 000 sotva na půlku, tvoří zemědělsky využívaná plocha pořád přibližně polovinu celkové rozlohy regionu. Kromě toho tam najdeme spoustu
Docela podivně zní, že právě Ravenna, dnes spíše průmyslové město v ploché krajině mezi Benátkami a Rimini, bývala po několik staletí hlavním městem Itálie, ba celé Západořímské říše, a přece tomu bylo tak. Svědčí o tom i překvapivé množství zachovaných památek, především vzácných mozaik z raně křesťanského období. Původně to byla celkem bezvýznamná osada na kdysi etruském
Ravenna – skvost raného křesťanství Read More »
Ferrara sice nemá tak dlouhou historii jako některá jiná italská města, ale díky významu a kráse svých zejména renesančních památek byla v roce 1995 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. O čtyři roky později pak byl tento zápis ještě rozšířen o některé oblasti v nedaleké deltě Pádu, jež jsou vynikající ukázkou staleté péče člověka o krajinu
Renesanční Ferrara Read More »
Modena, jedno z nejstarších italských měst a kdysi hlavní město samostatného vévodství si většinou spojujeme s výrobou automobilů značek Ferrari a Maserati a se slavnou Ferrariho výstavní síní od Jana Kaplického, zatímco obdivovatelům dvorského umění Karla IV. se vybaví též práce malíře, známého pod jménem Tomaso da Modena. Původně etruskou osadu Mutina učinili Římané roku
V ploché krajině při jadranském pobřeží, asi 40 km severně od Ravenny, už zdálky upoutá naši pozornost nápadně vysoká, štíhlá věž – zvonice prastarého benediktinského opatství, jednoho z nejstarších v Itálii. Benediktini jsou nejstarším mnišským řádem v západním křesťanství, který navazoval na učení svého zakladatele, sv. Benedikta z Nursie. Ten dal svým souvěrcům v klášteře na hoře Monte Cassino na konci
Rimini S myšlenkami na zahálčivou dovolenou v Itálii se nám občas vybaví představa nekonečných písčitých pláží pokrytých pestrobarevnými slunečníky a k dětem přívětivého, od břehu dlouho mělkého moře. Tu a tam se tyčí strážní věže plavčíků s třepotajícími se bílými vlaječkami signalizujícími pohodu bez zrádného vlnobití, dobronzova opálení fešáci se pokoušejí zapřádat konverzaci s modrookými blondýnkami, zatímco děti si z písku
Rimini – památky, pláže, Fellini Read More »
Parmská šunka a sýr parmazán… to jsou asi první věci, které nás napadnou, když zazní jméno známé severoitalské metropole. Ale nejsou to jen kulinářské požitky, o nichž píšeme v samostatném článku, či „kartouza parmská“ z názvu známého Stendhalova románu, které tu stojí za pozornost. Město je významné i svou bohatou historií, pestrým kulturním životem a množstvím památek.
Památky a lahůdky – Parma Read More »
Piacenza, stotisícová metropole stejnojmenné provincie je dnes známa spíše jako významné středisko petrochemického průmyslu než jako místo, kam by proudily davy turistů, ale kupodivu i ona nám má co nabídnout a rozhodně stojí za návštěvu. Její poloha v západní části Pádské nížiny propůjčovala Piacenze už odedávna význam opěrného bodu římského panství v severní Itálii. Jako římská vojenská
Překvapivá Piacenza Read More »
Zhruba na půl cesty z Bologne do Rimini, na hranici mezi Emilií a Romagnou, leží padesátitisícové město Faenza, původně římská Faventia. Její jméno se vyslovuje se zřetelně oddělenými samohláskami „a-e“, hlavu si nemusíme lámat ani s výslovností „z“ či „c“ na konci – jedno je spisovné, druhé v místním dialektu, a oboje tedy správně. Jako v každém italském městě,
Fajáns nebo majolika? Read More »
Stazione Mediopadana Motoristům spěchajícím po dálnici A-1 (Autostrada del Sole) se z nekonečné roviny mezi Modenou a Parmou zčistajasna zjeví cosi jako nehmotný přelud z pohádek: podlouhlý sněhobílý útvar členěný takřka nekonečným sledem článků, někomu připomínající vlnící se tělo obrovské housenky nebo na plátky rozřezanou bagetu, jinému možná z papíru vytvořenou skládačku z vějířovitých částí,
Stazione Mediopadana Read More »
Ta-meri: ve staré egyptštině Země milovaná nebo též obdělaná. Druhému významu se blížil i dávný název Kemet – Černá země. Svým obyvatelům připomínala lotos, jehož stonek tvořila životodárná řeka Nil a květ pak její delta ústící mnoha rameny do Středozemního moře. Právě v deltě se dobře dařilo šáchoru, z něhož se ve starověku vyráběly suknice, sandály, koše,
Po stopách faraonů Read More »
Dějiny Jako malá jsem si s oblibou listovala v Kapesním atlasu světa. Vedle mapek a vlajek jednotlivých států mě zaujala podivná anomálie: Sjednocená arabská republika se rozkládala na dvou kontinentech, aniž by spolu obě sjednocené země – Egypt a Sýrie – vůbec sousedily. Původně měl být součástí této podivné konfederace i Jemen, ale nakonec se nepřipojil a
Egypt po faraonech Read More »
Patrně největším egyptským turistickým magnetem jsou pyramidy. Je to dáno jejich stářím i monumentalitou. Nad jejich vybudováním se i dnes tají dech a rozum zůstává stát: Jak to ti dávní stavitelé s minimálním technickým vybavením vůbec mohli dokázat, jak jen ty obrovské kamenné kvádry dopravovali na staveniště, kdo a proč všechno projektoval a jak je možné,
Panovníci Nové říše upustili od stavění nákladných pyramid, namísto nichž si nechávali budovat skalní hrobky. Zabezpečit proti zlodějům je měla především složitá změť chodeb, různé nástrahy a co nejnepravděpodobnější umístění pohřební komory. Největší koncentraci skalních hrobů králů, královen a vysokých hodnostářů najdeme na nekropoli na západním břehu Nilu v hornoegyptském Vesetu, známém také pod řeckým
Théby – královské nekropole Read More »
Karnak a Luxor Na východním břehu Nilu leží naproti Údolí králů, na dohled od pohřbených faraonů, dnešní Luxor, půlmilionová metropole Horního Egypta. Na vrcholu své slávy kolem roku 1300 př. n. l. mělo město tehdy zvané Veset celý milion obyvatel a zanechalo tu dalším generacím skvělé památky. V centru města hned u řeky se rozkládá 260
Řecký filozof Hérodotos označil Egypt za dar Nilu. Tato nejdelší řeka Starého světa se vine jako zelený had pouštěmi a sama její existence se jeví jako zázrak: Nejenže protéká nejsuššími oblastmi Afriky, ale zdánlivě se obejde bez jakýchkoliv přítoků. Tak se to alespoň jevilo dávným Egypťanům, kteří jí říkali prostě Iteru – Řeka. Vděčili jí
Plavba po Nilu Většina egyptských starověkých památek leží v blízkosti Nilu, a tak je výhodné využít k jejich poznávání loď. Cestovní kanceláře to pochopily už před dobrými 150 lety. Pokud máte odpor k výletním obrům brázdícím s tisíci lidmi na palubě moře, zachovejte klid: Po Nilu jezdí lodě podstatně menší a útulnější. Po společném týdnu budete všechny spolucestující i
Plavba po Nilu – z Luxoru k Asuánu Read More »
