Třicetitisícová Játiva (valencijsky Xàtiva) patří historicky k předním protagonistům Valencijského společenství, neboť až do počátku 18. stol. byla po Valencii druhým městem regionu, a to jak svým politickým významem, tak počtem obyvatel. V určitém období měla dokonce šanci stanout v jeho čele, ale hlavně shodou politických okolností jí to nebylo dopřáno. Dnes počtem obyvatel nijak nevyniká, krčí se […]
Las Fallas Jako v celém Španělsku, i ve valencijském regionu se pracovní kalendář všech místních odvíjí podle hlavních svátků. V tu dobu se města i vesnice pracovně zklidní, ale rozbouří se ohlušujícím zvukem petard, bubnů, píšťal a veselím, silně povzbuzeným vínem. Valencijský region se pyšní řadou svátků, které mají i mezinárodní renomé, ale kromě toho také mnoha
Svah, který se zvedá od hrany divoce rozervané strže a v němž o místo na slunci zápolí zeleň s vápencovými skalisky, vyzdvihuje vzhůru k obloze návrší poskládané ze spleti k sobě se tisknoucích domů a domků. Parádní panorama, navíc notně ponoukající k zapojení představivosti. Kdybychom si místo vysoké barokní zvonice, která drží nad touto oku lahodící skládankou dohled, představili
Voraři V městečku Cofrentes ležícím hluboko ve vnitrozemí valencijské provincie, na soutoku řek Cabriel a Júcar, se koná jedna z nejzajímavějších slavností v celém regionu. A především díky ní povědomí o obci se sotva tisícovkou stálých obyvatel postupně vzrůstá. Je poslední dubnová sobota dopoledne a my zvolna stoupáme od parkoviště úzkými uličkami vzhůru k hradu. Naším cílem je
Voraři z Cofrentes Read More »
Valldigna Když Jakub II. Spravedlivý, král aragonský a valencijský, putoval údolím, jemuž se tehdy říkalo Alfàndec, okouzlen jeho půvaby upozornil svého kaplana, jinak opata cisterciáckého kláštera Santes Creus: „Důstojné údolí pro založení kláštera naší víry.“ Opat naprosto souhlasil: „Vall digna, důstojné údolí.“ A kdo ví, možná zrovna v té chvíli krále napadlo, že by opatova stručná
Valldigna – klášter v důstojném údolí Read More »
Jednotlivé úseky španělského pobřeží se nazývají podle svých charakteristických znaků. V případě Bílého pobřeží, Costa Blanca, může být jméno dáno kontrastem bílých písečných pláží a bělostných vesnic s modrým Středozemním mořem. Podle jiné teorie ale název v roce 1957 vymyslela společnost British Airways jako turistický slogan na podporu leteckého spojení mezi Londýnem a touto jižní částí
Každá mince má dvě strany, a tak i provincie Alicante má dvě tváře. Tou první, velmi přitažlivou, je pobřeží Costa Blanca. Tou druhou, méně známou, skrývající krásu uvnitř, je alicantské vnitrozemí. Provincie Alicante je jednou z nejhornatějších provincií Španělska. Její dominantou je pohoří Sierra de Aitana, jehož nejvyšší vrchol dosahuje výšky 1557 m n.
Alicante – krása skrytá uvnitř Read More »
Mohli bychom najít desítky důvodů, proč při cestě do Valencijského společenství navštívit také jeho nejsevernější provincii Castellón. Jejím hlavním pokladem je pobřeží Pomerančovníkového květu, Costa del Azahar, s osmi desítkami překrásných pláží v celkové délce 120 km. A pomeranče, zdejší hlavní zemědělská plodina, vás budou provázet při všech vašich cestách podél moře. Provincie Castellón už
Costa del Azahar – pobřeží pomerančovníkového květu Read More »
Morella Castellónské vnitrozemí je hornaté, nabízí krásnou, mnohdy ještě nedotčenou přírodu, stará města s bohatou historií, vesnice ležící na strmých úbočích, husté borové lesy, horské soutěsky a průsmyky, přírodní léčivé prameny i škálu barev a vůní rozmarýnu, tymiánu, olivovníků či mandloní. Horské oblasti byly osídleny lidmi již v době neolitu. Důkazem toho jsou desítky míst se zachovalými skalními
Castellónské vnitrozemí Read More »
Paella Rýži míváme zafixovánu jako typickou asijskou plodinu a často si hned neuvědomíme, že se v ne úplně zanedbatelném množství pěstuje i na jihu Evropy. Napovědět nám ale mohou některé typické pokrmy v příslušných zemích. Vždyť každý, kdo byl někdy ve Španělsku, zná přece paellu! Tradice pěstování rýže ve Španělsku sahá nazpět v čase až k muslimské éře, protože
Paella a rýže z Valencie Read More »
[ez-toc]Bezděz představuje vynikající ukázku raně gotického hradního stavitelství u nás, a to jak po stránce funkční, tak i umělecké. Navíc se pyšní jedinečnou polohou na vrcholu zdánlivě nepřístupného kopce, která je zárukou dalekých rozhledů. Hrad nechal vybudovat král Přemysl Otakar II. při nové cestě do Žitavska. Stavět se začalo asi v roce 1265. Hrad vznikal jako
Královský hrad Bezděz Read More »
Rezervace Velký a malý Bezděz Výlet na jeden z nejznámějších a nejpůsobivějších českých hradů se dá spojit i s poznáním zajímavé a cenné přírody. A když ho podniknete ve vhodnou dobu a máte obzvlášť štěstí… Je tam! Pár metrů za mohutným dřevěným zábradlím podél přístupové cesty k hradu, na sluncem zalitém kmenu s odloupanými kusy kůry se
Rezervace Velký a Malý Bezděz Read More »
Pokud budeme hledat srdce Máchova kraje, asi se příliš nespleteme, když skončíme na břehu vodní nádrže, jež dnes slyne romantickým jménem Máchovo jezero, ale po naprostou většinu své více než 650 let dlouhé historie se jmenovala prostě a výstižně Velký rybník. Otec vlasti snad ani nemohl předpokládat, jak úspěšný jeho záměr jednou bude. Karel IV.
Sloup v Čechách Poustevník Samuel Görner v rezavém hábitu s kapucí a s dlouhým vousem vlajícím ve větru stojí na kraji glorietu jako neohrožený kapitán na přídi karavely, levou rukou se opírá o sukovici, v pravé drží výsuvný dalekohled přiložený k oku a hledí jím do dálky, směrem ke skále se Samuelovou jeskyní, poustevnou, v níž přebýval dříve, než se
Ten, kdo s Lužickými horaminemá přímou zkušenost, by si snadno mohl myslet, že mezi našimi horami musí hrát jakousi „druhou ligu“. Tedy že nemohou být vzhledem k nevelké rozloze nijak zvlášť zajímavé, navíc ve srovnání s tak atraktivním okolím, zejména s oblastmi Českého Švýcarska, Ještědu a Jizerských hor. Zdání ale klame, v tomto případě existuje
Na skok do Lužických hor Read More »
Jiřetín pod Jedlovou má historické centrum již po tři desetiletí chráněno coby městskou památkovou zónu, a to hlavně díky tomu, že si do značné míry uchovalo původní dispozici renesančního hornického městečka s ústředním čtvercovým náměstím obklopeným šachovnicovou sítí ulic. V rámci této zóny se potom chrání řada objektů, včetně kostela Nejsvětější Trojice, budovy bývalé barokní
Křížová cesta na Křížovou horu Read More »
Zákupy na Českolipsku se od mnoha jiných zámků liší svým zaměřením. Jeho expozice přenášejí návštěvníky do doby ne až tak vzdálené, do druhé poloviny 19. a na samý počátek 20. století, a přibližují jim život posledních Habsburků. Takový malý kousek císařské Vídně na severu Čech. Ačkoli dnes vypráví příběhy staré nanejvýš 200 let, jako stavba
Zákupy – ze života posledních Habsburků Read More »
O Novém Boru se často říká, že je branou do Lužických hor. Snad ještě výstižnější je ale konstatování, že Nový Bor je městem skla. Původní osada s německým jménem Haida (Heyde), později česky zvaná Bor (jméno Nový Bor se používá teprve od roku 1948), vznikla až na konci 17. stol. Když okolní panství převzali v roce 1710
Sklářské muzeum v Novém Boru je zaměřeno na české sklo a hledí především do jeho historie. Ve městě se ale nabízí také možnost podívat se na moderní a současné sklo od nás i ze světa a k tomu navíc sledovat práci sklářů u pece. Místo, které hledáte, se jmenuje Novotny Glass Centrum a zahrnuje muzeum, galerii a
Barvy a tvary, jaké si lze jen představit Read More »
Zvláštní shluk slov v nadpise znamená jediné: Vydáme se za zajímavostmi Doks. A začneme na dokském zámku, protože většina toho, co nás bude zajímat, je právě tam. Pro někoho bude možná překvapením už samotný fakt, že Doksy mají zámek. Nelze se tomu ani divit, protože na turistické mapě Máchova kraje je zámek v Doksech docela novinkou. Nebojte,
Valdštejnové, Třeskoprsky, strašidla a něco navíc Read More »
