Jméno autora:Země světa

Rozhledny Údaje o tom, kolik u nás existuje rozhleden, se různí, nejčastěji se ale pohybují v rozmezí od tří set padesáti do čtyř set padesáti – samozřejmě záleží, co vše se v daném případě počítá, zda i rozhledny nepřístupné, pobořené apod. Ať tak anebo jinak, jisté je, že vzhledem k velikosti území nás každý takový počet řadí mezi […]

Nymburk Polabská nížina, Postřižinské pivo, mužský basketbal, tréninkové sportovní centrum, na jednu stranu pár kilometrů do Hrabalova Kerska, na druhou do Poděbrad, co jsou na srdce. Takhle nějak funguje obecné povědomí o královském městě Nymburce. Pokud si teď kladete otázku „a kde jsou ty památky?“, je tenhle článek přesně pro vás. „Přáli jste si to

Zámecké divadlo V rozlehlém areálu českokrumlovského zámku stojí až na pátém nádvoří nijak nápadný dům, sevřený mezi Plášťovým mostem a tzv. Renesančním domem. Cestou do zámecké zahrady se dá docela snadno přehlédnout, ale to by byla chyba. Jde totiž o zámecké barokní divadlo, klenot, k němuž se na celém světě jen obtížně hledá rovný. Jedinečnost

Olomoucké kašny Hanácká metropole je zaplněna památkami nejrůznějšího druhu. Mezi těmi technickými, které však zároveň významně přesahují do oblasti umělecké, vystupuje nápadně do popředí soubor barokních kašen, a zapomenout bychom neměli přes veškerou jeho excentricitu ani na zdejší orloj. Zlatá éra Olomouce jako největšího moravského města a druhého po Praze v českých zemích skončila třicetiletou válkou.

Zámecký skleník v Lednici Už v 17. stol. si začala šlechta v evropských zemích severně od Alp zřizovat u svých sídel zvláštní stavby, v nichž měly přezimovat teplomilné dřeviny, rozestavěné v teplé části roku v zahradě či jinde kolem sídla pod širým nebem. Od počátku 19. stol. se začal v Evropě se stále větším nadšením používat nový stavební materiál – litina.

Berlova vápenka První písemné zprávy o zpracování vápence v Čechách pocházejí z 10. století. V kraji Železných hor je použití vápenné malty prokázáno při budování hradu Lichnice ve 13. století. Z obydlí lamačů kamene vznikla osada Prachovice, pojmenovaná podle vápenného prachu. Stejný původ má i název obce Vápenný Podol. Vápno se dlouhou dobu pálilo v jednoduchých zemních pecích.

Železniční muzeum Lužná u Rakovníka Lužná-Lišany, dnešní Lužná u Rakovníka, byla důležitou železniční stanicí již při zprovoznění úseku Buštěhradské dráhy z Lán do Chomutova v roce 1871, neboť tu byla zřízena výtopna s vodárnou. Ta musela být časem kvůli vzrůstajícímu provozu nadvakrát podstatně zvětšena a navíc byla rozšířena o dílenské haly, které pak na sklonku parní éry

Kampa má tradičně pověst rázovitého kousku Prahy, její parková část je vyhledávanou zelenou oázou, na tu zastavěnou přinejmenším pohlédne z Karlova mostu každý turista, který metropoli navštíví, milovníci moderního umění si rychle našli cestu do stejnojmenného muzea. Málokoho ale už dnes napadne, že tenhle umělý ostrov u malostranského břehu Vltavy, který před několika lety uživatelé celosvětového

Josefov Když v roce 1778 znovu vpadla na území Čech pruská vojska, znamenalo to začátek války o dědictví bavorské. Rakušané vedení generálem Laudonem Prušáky v severovýchodních Čechách zadrželi. Královéhradecká pevnost s ještě mokrým zdivem rakouským jednotkám moc nepomohla, ležela hluboko ve vnitrozemí. Následné poziční boje se údajně odehrávaly v podhorských brambořištích, podle jiných pramenů se

Důl Mayrau Koncem června roku 2002 vyjel z těžní klece dolu Schoeller poslední vůz naložený uhlím, a tím se uzavřela více než dvousetletá historie dolování v Kladenském kamenouhelném revíru. Nebyla to historie ledajaká, těžba uhlí změnila tvářnost Kladenska i život jeho obyvatel od základu a ruku v ruce s železárnami a ocelárnami pozdvihla Kladno mezi nejprůmyslovější

Až budete v Hradci Králové hledat vodní elektrárnu na Labi, ptejte se na Hučák. Znají ji tak všichni Hradečané. Po mostě přes řeku se kolem unikátní technické památky vozili v kočárku do Jiráskových sadů. Do parku na soutoku Labe a Orlice chodili na rande a pak zase se svými dětmi na nedělní procházky. Když vám někdo v Hradci

Žatec Cesta labyrintem mezi napěchovanými jutovými žoky je dlouhá, ale komu by to vadilo, hledá se poklad! Z nápisů nastříkaných přes šablony na pytlích navíc voní dálky – San Francisco, Cairo, Buenos Aires, Vladivostok, Panama… Prkna pod nohama, nad hlavou krásný trámový strop. A pak to přijde: konec labyrintu, třpyt a lesk, byli jsme úspěšní, našli

V letošním roce uplyne 85 let od doby, kdy se začala v Praze-Podolí postupně uvádět do provozu nová úpravna vody. Historie současné podolské úpravny vody začíná rokem 1929. Zpracování projektu se ujal architekt Antonín Engel. Jeho návrh zahrnoval vícestupňovou filtraci Puech-Chaball a vodárna byla postavena na místě staré Pražské vodárny. „Antonín Engel usiloval především o monumentální fórum.

Cukrovar Dobrovice V Dobrovici na Mladoboleslavsku stojí jeden ze sedmi stále fungujících cukrovarů v České republice, který je největším a nejmodernějším nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Zároveň jde o nejstaršího činného výrobce cukru v Evropě, protože cukr se tu začal vyrábět již v roce 1831. Už 183 let, bez vynechání jediné sezony, vyrábí dobrovický

Poštovna Technicky pozoruhodná stavba stojí od roku 2007 na vrcholu naší nejvyšší hory Sněžky – poštovna Anežka. Když se řekne poštovna, ne každý si pod tímto pojmem představí něco konkrétního. Jako nesamostatné služebny zajišťující pouze vybrané poštovní služby a přidělené k nadřízenému poštovnímu úřadu u nás poštovny fungovaly do roku 1958. V poslední době se v nepatrném počtu