Egypťané a Egypťanky Společnost Netflix nedávno natočíla seriál o královně Kleopatře, kde ji ztvárnila černošská herečka. V době, kdy Othella na jevišti nesmí představovat herec jiné než tmavé kůže, byl toto pro mnohé šok opačného rázu. A zareagovalo i Egyptské muzeum v Káhiře: Připomnělo světu, že královna Kleopatra měla kůži bílou a hovořila řecky plus pěti dalšími […]
Egypťané a Egypťanky Číst více »
Egyptská kuchyně je založena hodně na zelenině a luštěninách, mnoho jejích pokrmů je bezmasých. Zdaleka to však neznamená, že by maso na jídelníčku zcela chybělo. Nejčastěji se v Egyptě konzumuje drůbež, především kuřata, dále též skopové či jehněčí a oblíbená jsou holoubata. Typické jsou i vydatné sladkosti a dezerty, často obsahující datle, mandle a med. K nejtypičtějším
Istanbul, jedno z nejvíce fascinujících a nejrušnějších měst na světě, se rozprostírá na dvou kontinentech. Průliv Bospor, který spojuje Černé moře s Marmarským, ho rozděluje na část evropskou („thráckou“) a asijskou („anatolskou“). Ve své dlouhé existenci neslo město mnohá jména: Byzantium, Nova Roma, Konstantinopol, Kostantiniyye, Islambol, Carigrad. Téměř 2000 let byl hlavním městem Římské, Byzantské a Osmanské
Když byzantský císař Justinián, vášnivý zastánce křesťanské víry, vstupoval 27. prosince 537 do právě dokončeného chrámu Hagia Sofia, měl podle kronikáře Prokopia z Kaisareie zvednout paže k nebi a zvolat: „Požehnán budiž Bůh, jenž si mě zvolil, abych tak velkou práci dovedl do konce. Ó, Šalomoune, já jsem tě předčil…!“ Císařovo srovnání patřilo biblickému Šalomounovu chrámu,
Istanbulské cisterny a kanály Padesát dva kamenných schodů vede do ohromujícího podzemního chrámu zaplaveného vodou. Kapky padají z klenutých stropů podepřených sloupy a žbluňkají na zrcadle vodní hladiny. Sloupy a klenby cisterny Yerebatan, prastarého vodního zásobníku, jsou zahaleny do šerosvitu. Hra odrážejících se světel a stínů za doprovodu subtilních hudebních tónů vytváří jedinečnou, magickou kulisu.
Vzdušné řeky a podzemní paláce žíznivého města Číst více »
Byzantské umění Byzantská minulost se v dnešním Istanbulu připomíná několika typy staveb – církevními, palácovými, ale také užitkovými a fortifikačními. Kromě Valensova akvaduktu a monumentálních cisteren, s nimiž jsme se seznámili v předchozím článku, patří k nejpůsobivějším světským byzantským stavbám současného Istanbulu Theodosiovy hradby, které chránily město po více než 1000 let. Za vlády císaře Theodosia II. byly při
Architekt Mimar Sinan Z terasy na střeše mého hotelu se kochám svítáním nad Bosporem. Nad Süleymânovou mešitou ještě nesměle visí bledý kulatý měsíc. Působí to dojmem, jako by ho jeden ze špičatých minaretů chtěl nemilosrdně shodit z nebe na zem, aby ukončil spánek města na sedmi pahorcích. Po Bosporu, zahaleném v tuto hodinu do oparu, znaveně plují lodě
Miʼmâr Sinân a istanbulské mešity Číst více »
Istanbulské bazary Eminönü, části čtvrti Fatih u Galatského mostu přes Zlatý roh, je rušno. Davy lidí proudí po nábřeží a mizí v labyrintu úzkých strmých uliček plných krámů a pultů se zbožím. Denně jich tu projdou více než dva miliony! Všude panuje kosmopolitní chaos: cestující s balíky a batohy, turisté, pouliční prodavači, matky vedoucí své
Bazary – v orientálním shopping centru Číst více »
Za více než 450 let, po které vládli z Konstantinopole/Istanbulu, obývali osmanští sultáni ve městě několik paláců. Nejdéle, téměř čtyři století, využívali ten první, Topkapı Sarayı. Dnes je v něm muzeum, o němž se říká, že se svými honosnými pavilony, klenotnicemi plnými drahokamů, svatyněmi a harémem v sobě ukrývá více barvitých příběhů než většina světových muzeí dohromady. Palác
Topkapi a blyštivá nádhera sultánských paláců Číst více »
Beyoğlu Část Istanbulu ležící naproti historickému poloostrovu na severní straně Zlatého rohu se v dějinách dlouho označovala řeckým jménem Pera. Dnes tomuto území odpovídá městský obvod Beyoğlu. Některé jeho čtvrti vyrostly koncem 19. stol. a staly se symbolem poevropšťování někdejší osmanské metropole a jejího otevírání se světu. Dnes se Beyoğlu se skoro čtvrt milionem obyvatel a
Beyoğlu – koncentrát tureckých paradoxů Číst více »
Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu. Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü,
Podél břehů Bosporu Číst více »
Istanbulská kuchyně Gurmeti se shodují v tom, že turecká kuchyně patří s francouzskou a italskou k těm nejlepším na planetě. Ovlivňovaly ji produkty a kulinářské zvyklosti mnoha kultur a národů. To jí dalo nejenom velkou rozmanitost a pestrost, ale také vzájemně se doplňující kombinace a širokou paletu chutí. V Istanbulu dostává další rozměr díky nejrůznějším čerstvým úlovkům bosporských
Široká paleta chutí Číst více »
Plzeň Anděl, Chrtice a Velbloud – jen málokteré dílo vyvolalo v poslední době takový ohlas a podnítilo tak vášnivé diskuse jako tři moderní pozlacené kašny od Ondřeje Císlera, instalované v roce 2010 do rohů náměstí Republiky, samého srdce Plzně. Začít vyprávění o našem čtvrtém největším městě právě jimi dává smysl hned z několika důvodů. Kašny, jakkoli abstraktní svým
Plzeňské pivo Víte, co mají společné třeba německá piva Veltins či Warsteiner, nizozemský Amstel, turecký Efes, jihoafrická Hansa nebo madagaskarští Three Horses? Je to jednoduché – slovo „Pilsener“ na etiketě. Ano, plzeňské ovládlo svět. Každý český pivař ale ví, že to jediné pravé plzeňské, onen Prazdroj všech plzeňských piv světa, se vaří v Plzni, dokonce už
Loosovy interiéry O tom, že se v Plzni skrývá poklad, věděli dlouhá desetiletí jen odborníci. Však on byl ten poklad také pořádně schovaný pod nánosy všemožných úprav a přestaveb, jeho část byla dokonce nenávratně zničena. Až teprve 21. století ho nechalo zazářit v původní kráse, jakou se skvěl zhruba před sto lety. Skoro jako zjevení se na
Plzeňská muzea Od husitských hákovnic po boje druhé světové války, od středověkého umění k loutkám či uměleckým řemeslům – nabídka plzeňských muzeí je bohatá a vybere si v ní každý. Představit si všechna plzeňská muzea nemůžeme, na to nám prostor nestačí, připomeňme si však alespoň několik výjimečných expozic. Co se mělo zapomenout Jihozápadní Čechy včetně Plzně osvobodila
Techmania Chcete si vyzkoušet, jak fungují zákony hydromechaniky? Toužíte přenést se na chvíli mezi druhohorní dinosaury? Rádi byste pohlédli z očí do očí některým z nejjedovatějších hadů světa? Plzeň vám všechna tahle přání splní a přidá k tomu spoustu dalšího. Plzeňská Techmania, plným názvem Techmania Science Center, se sama charakterizuje jako „experimentální stanice pro zvídavé“. Centrum, u jehož
Techmania Science Center Číst více »
Co vás napadne jako první, když se řekne Klatovy? Dragouni? Karafiáty? Mumie? Jezuité? Zázračný mariánský obraz? Barokní lékárna? Ke všemu se dostaneme, ale zkusme začít trochu jinak. Určitě to znáte taky – někam přijdete a najednou se vás zmocní pocit okouzlení z toho místa, pocit jakési blízkosti skoro až důvěrné, pocit klidu plynoucí ze správného řádu
Klatovy na cestách staletími Číst více »
Švihov patří k našim nejmladším a v dochované podobě nejpůvodnějším hradům. Ve své době to byla prakticky nedobytná pevnost obklopená dvěma vodními příkopy. Však také hrad nikdo nikdy nedobyl a ani se vlastně o jeho dobytí nepokoušel. Historie Švihova začala v podobě zemanské tvrze s připojeným kostelíkem sv. Jiljí a malou vsí na nízkém návrší nad pravým břehem
klášter Kladruby Někdejší benediktinský klášter v Kladrubech si tradičně spojujeme především s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta, který patří k nejslavnějším dílům barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na samotné přítomnosti této monumentální památky v Kladrubech se samozřejmě nic nezměnilo, ale klášter toho v současnosti nabízí daleko více. Letos na jaře byl po šesti letech zakončen
