Jméno autora: Země světa

Rimini - zavěšená socha slavného italského herce Alberta Sordiho v podobě Bílého šejka nad pokladnou v pevnosti Sismondo

Rimini – památky, pláže, Fellini

Rimini S myšlenkami na zahálčivou dovolenou v Itálii se nám občas vybaví představa nekonečných písčitých pláží pokrytých pestrobarevnými slunečníky a k dětem přívětivého, od břehu dlouho mělkého moře. Tu a tam se tyčí strážní věže plavčíků s třepotajícími se bílými vlaječkami signalizujícími pohodu bez zrádného vlnobití, dobronzova opálení fešáci se pokoušejí zapřádat konverzaci s modrookými blondýnkami, zatímco děti si z písku […]

Rimini – památky, pláže, Fellini Číst více »

Parma - Piazza Duomo – hlavní průčelí katedrály a baptisterium

Památky a lahůdky – Parma

Parmská šunka a sýr parmazán… to jsou asi první věci, které nás napadnou, když zazní jméno známé severoitalské metropole. Ale nejsou to jen kulinářské požitky, o nichž píšeme v samostatném článku, či „kartouza parmská“ z názvu známého Stendhalova románu, které tu stojí za pozornost. Město je významné i svou bohatou historií, pestrým kulturním životem a množstvím památek.

Památky a lahůdky – Parma Číst více »

Piacenza - Piazza dei Cavalli s radnicí

Překvapivá Piacenza

Piacenza, stotisícová metropole stejnojmenné provincie je dnes známa spíše jako významné středisko petrochemického průmyslu než jako místo, kam by proudily davy turistů, ale kupodivu i ona nám má co nabídnout a rozhodně stojí za návštěvu. Její poloha v západní části Pádské nížiny propůjčovala Piacenze už odedávna význam opěrného bodu římského panství v severní Itálii. Jako římská vojenská

Překvapivá Piacenza Číst více »

Faenza - ukázka fajánse z trhu ve Faenze

Fajáns nebo majolika?

Zhruba na půl cesty z Bologne do Rimini, na hranici mezi Emilií a Romagnou, leží padesátitisícové město Faenza, původně římská Faventia. Její jméno se vyslovuje se zřetelně oddělenými samohláskami „a-e“, hlavu si nemusíme lámat ani s výslovností „z“ či „c“ na konci – jedno je spisovné, druhé v místním dialektu, a oboje tedy správně. Jako v každém italském městě,

Fajáns nebo majolika? Číst více »

Stazione Mediopadana od Santiaga Calatravy - v noci

Stazione Mediopadana

Stazione Mediopadana Motoristům spěchajícím po dálnici A-1 (Autostrada del Sole) se z nekonečné roviny mezi Modenou a Parmou zčistajasna zjeví cosi jako nehmotný přelud z pohádek: podlouhlý sněhobílý útvar členěný takřka nekonečným sledem článků, někomu připomínající vlnící se tělo obrovské housenky nebo na plátky rozřezanou bagetu, jinému možná z papíru vytvořenou skládačku z vějířovitých částí,

Stazione Mediopadana Číst více »

Egypt - plachetnice na Nilu

Po stopách faraonů

Ta-meri: ve staré egyptštině Země milovaná nebo též obdělaná. Druhému významu se blížil i dávný název Kemet – Černá země. Svým obyvatelům připomínala lotos, jehož stonek tvořila životodárná řeka Nil a květ pak její delta ústící mnoha rameny do Středozemního moře. Právě v deltě se dobře dařilo šáchoru, z něhož se ve starověku vyráběly suknice, sandály, koše,

Po stopách faraonů Číst více »

Dějiny Egypta - klášter sv. Kateřiny na Sinaji s Mojžíšovou horou v pozadí

Egypt po faraonech

Dějiny Jako malá jsem si s oblibou listovala v Kapesním atlasu světa. Vedle mapek a vlajek jednotlivých států mě zaujala podivná anomálie: Sjednocená arabská republika se rozkládala na dvou kontinentech, aniž by spolu obě sjednocené země – Egypt a Sýrie – vůbec sousedily. Původně měl být součástí této podivné konfederace i Jemen, ale nakonec se nepřipojil a

Egypt po faraonech Číst více »

Pyramidy v Gíze - zleva Menkaureova, Rachefova a Chufuova

Pyramidy v Gíze

Patrně největším egyptským turistickým magnetem jsou pyramidy. Je to dáno jejich stářím i monumentalitou. Nad jejich vybudováním se i dnes tají dech a rozum zůstává stát: Jak to ti dávní stavitelé s minimálním technickým vybavením vůbec mohli dokázat, jak jen ty obrovské kamenné kvádry dopravovali na staveniště, kdo a proč všechno projektoval a jak je možné,

Pyramidy v Gíze Číst více »

Théby (Veset) - Celkový pohled na zádušní chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí

Théby – královské nekropole

Panovníci Nové říše upustili od stavění nákladných pyramid, namísto nichž si nechávali budovat skalní hrobky. Zabezpečit proti zlodějům je měla především složitá změť chodeb, různé nástrahy a co nejnepravděpodobnější umístění pohřební komory.  Největší koncentraci skalních hrobů králů, královen a vysokých hodnostářů najdeme na nekropoli na západním břehu Nilu v hornoegyptském Vesetu, známém také pod řeckým

Théby – královské nekropole Číst více »

Luxor a Karnak - vstup (první pylon) do Amonova chrámu v Luxoru

Luxor a Karnak

Karnak a Luxor Na východním břehu Nilu leží naproti Údolí králů, na dohled od pohřbených faraonů, dnešní Luxor, půlmilionová metropole Horního Egypta. Na vrcholu své slávy kolem roku 1300 př. n. l. mělo město tehdy zvané Veset celý milion obyvatel a zanechalo tu dalším generacím skvělé památky. V centru města hned u řeky se rozkládá 260

Luxor a Karnak Číst více »

Řeka Nil - pastviny podél řeky v Horním Egyptě

Životadárný Nil

Řecký filozof Hérodotos označil Egypt za dar Nilu. Tato nejdelší řeka Starého světa se vine jako zelený had pouštěmi a sama její existence se jeví jako zázrak: Nejenže protéká nejsuššími oblastmi Afriky, ale zdánlivě se obejde bez jakýchkoliv přítoků. Tak se to alespoň jevilo dávným Egypťanům, kteří jí říkali prostě Iteru – Řeka. Vděčili jí

Životadárný Nil Číst více »

Plavba po Nilu - hotelové lodě čekající před zdymadlem v Esně

Plavba po Nilu – z Luxoru k Asuánu

Plavba po Nilu Většina egyptských starověkých památek leží v blízkosti Nilu, a tak je výhodné využít k jejich poznávání loď. Cestovní kanceláře to pochopily už před dobrými 150 lety. Pokud máte odpor k výletním obrům brázdícím s tisíci lidmi na palubě moře, zachovejte klid: Po Nilu jezdí lodě podstatně menší a útulnější. Po společném týdnu budete všechny spolucestující i

Plavba po Nilu – z Luxoru k Asuánu Číst více »

Núbie - tradiční dřevěné plachetnice felúky na Nilu v Asuánu

V zemi Núbijců

Núbie byla dávná říše rozkládající se přibližně mezi dnešním Asuánem a súdánským Chartúmem; Egyptu patří v současnosti pouhá čtvrtina jejího někdejšího území. Snědí Núbijci sloužívali v egyptské armádě jako žoldnéři, zejména vynikali jako lučištníci. Ti vzdělanější byli často skvělými lékaři, dokonce samotných faraonů. Dnes se jejich potomci starají hlavně o pohodlí turistů. Střediskem egyptských Núbijců je téměř

V zemi Núbijců Číst více »

Alexandrie - pevnost sultána Qájitbáje

Alexandrie

Šestimilionová Alexandrie, arabská al-Iskandaría, je dnes správním střediskem stejnojmenného regionu a druhou největší metropoli v zemi, ale ve srovnání s tisíci lety egyptských dějin se jedná vlastně o město velmi mladé. A přitom už na první pohled přívětivé. Půldruhého století sbližování Egypta se západní Evropou Alexandrii natolik přiblížilo evropským městům, že se v jejích ulicích, nebýt arabských

Alexandrie Číst více »

Káhira - Pohled na jižní část ostrova Gezira, kde stojí mj. káhirská Opera (velký žlutý komplex vpravo dole), a centrum Káhiry (vlevo vzadu). Druhý břeh Nilu (vpravo) patří již Gíze

Káhira – pod vítěznou hvězdou

Desetimilionová Káhira je živým, energií nabitým městem, možná až příliš živým pro návštěvníka, který ji napoprvé vidí z pozice řidiče za volantem (to raději ne) nebo z pozice spolujezdce v taxíku (zvykneme si). Ale pro turistu bloumajícího pěšky mezi stinnými parky, památkami a přívětivými kavárničkami je místem příjemných a nezapomenutelných zážitků. Káhira je přibližně o tisíc, případně dokonce

Káhira – pod vítěznou hvězdou Číst více »

Umění starého Egypta - Vešebty - sošky v podobě stojící mumie

Výtvarné umění pro tento i onen svět

Umění starého Egypta Podobně jako později křesťané, i staří Egypťané věřili, že jejich život smrtí nekončí, pouze se změní v život věčný, mnohem lepší. Nikoli však pro každého. I oni totiž předstupovali před poslední soud, kde na ně čekal bůh podsvětí Usir (řecky Osiris) a jeho pomocníci Anup (se šakalí hlavou, řecky Anubis) a Thovt (s

Výtvarné umění pro tento i onen svět Číst více »

Egypťané - ženy v Káhirské kavárně

Egypťané a Egypťanky

Egypťané a Egypťanky Společnost Netflix nedávno natočíla seriál o královně Kleopatře, kde ji ztvárnila černošská herečka. V době, kdy Othella na jevišti nesmí představovat herec jiné než tmavé kůže, byl toto pro mnohé šok opačného rázu. A zareagovalo i Egyptské muzeum v Káhiře: Připomnělo světu, že královna Kleopatra měla kůži bílou a hovořila řecky plus pěti dalšími

Egypťané a Egypťanky Číst více »

Egyptská kuchyně - pouliční příprava shawarmy

Egyptská kuchyně

Egyptská kuchyně je založena hodně na zelenině a luštěninách, mnoho jejích pokrmů je bezmasých. Zdaleka to však neznamená, že by maso na jídelníčku zcela chybělo. Nejčastěji se v Egyptě konzumuje drůbež, především kuřata, dále též skopové či jehněčí a oblíbená jsou holoubata. Typické jsou i vydatné sladkosti a dezerty, často obsahující datle, mandle a med. K nejtypičtějším

Egyptská kuchyně Číst více »

Istanbul - pohled ze Zlatého rohu na nábreží ve ctvrti Eminönü a mešitu sultána Süleymâna na třetím istanbulském pahorku

Brána k Orientu

Istanbul, jedno z nejvíce fascinujících a nejrušnějších měst na světě, se rozprostírá na dvou kontinentech. Průliv Bospor, který spojuje Černé moře s Marmarským, ho rozděluje na část evropskou („thráckou“) a asijskou („anatolskou“). Ve své dlouhé existenci neslo město mnohá jména: Byzantium, Nova Roma, Konstantinopol, Kostantiniyye, Islambol, Carigrad. Téměř 2000 let byl hlavním městem Římské, Byzantské a Osmanské

Brána k Orientu Číst více »

Chrám Hagia Sofia - pohled na průčelí

Hagia Sofia

Když byzantský císař Justinián, vášnivý zastánce křesťanské víry, vstupoval 27. prosince 537 do právě dokončeného chrámu Hagia Sofia, měl podle kronikáře Prokopia z Kaisareie zvednout paže k nebi a zvolat: „Požehnán budiž Bůh, jenž si mě zvolil, abych tak velkou práci dovedl do konce. Ó, Šalomoune, já jsem tě předčil…!“ Císařovo srovnání patřilo biblickému Šalomounovu chrámu,

Hagia Sofia Číst více »