Valašskému Meziříčí se často přezdívá „Valašské Athény“, neboť město je tradičním centrem vzdělanosti na Valašsku s bohatou nabídkou kulturního života i dlouhou historií. A v hovorové mluvě se neméně často jeho jméno zkracuje na praktičtější „Valmez“. Pokud by to někomu připadalo nevhodné, snad ho uklidní skutečnost, že VALMEZ je dnes oficiální marketingovou značkou města. Co vás napadne […]
Valašské Athény čili Valmez Read More »
Soláň, kopec s jedinečnými výhledy na sever i na jih, na Beskydy i Javorníky, se s rozvojem turistického ruchu ve 20. a 30. letech 20. stol. poměrně rychle začal připomínat v regionálních a později i oblíbených celostátních obrazových periodikách jako zcela výjimečné místo s originální atmosférou a přírodním kouzlem. Poetická jména vrcholů javornického hřebene a
Soláň není svou výškou žádná velehora, i když rozhled je z něj parádní. Co však tento „valašský Olymp“ činí vskutku výjimečným a předurčuje ho k nesmrtelnosti vpravdě božské, je jeho místo v našem umění, zejména výtvarném. A nejde jen o historii. Tradice Soláně coby uměleckého centra je živá i dnes. V minulém článku jste se dočetli, jak to
Soláň – tradice stále živá Read More »
Milým překvapením je zámek Lešná, v dvoutisícové obci pár kilometrů severně od Valašského Meziříčí (neplést se zámkem stejného jména, který stojí v areálu zlínské zoo). Potěší už jen procházka zámeckým parkem a arboretem založeným v polovině 19. stol., který má rozlohu 7,5 ha a roste v něm dohromady více než 1400 exemplářů dřevin. Pokud už
Městský stát Vatikán je maličká enkláva uprostřed Říma, rozlohou i počtem obyvatel vůbec nejmenší stát na naší planetě. Okolní Řím se nejrůznějšími pamětihodnostmi jen hemží, přesto by si jeho návštěvník měl vyšetřit čas také na návštěvu slavných Vatikánských muzeí. I když jen na pár hodin a se smutným zjištěním, že z první návštěvy si sotva odnese více než zmatenou vzpomínku na ohromující zážitek ze složitého komplexu budov s dvaceti nádvořími a rozlehlými zahradami, třemi stovkami schodišť a nekonečnými galeriemi plnými uměleckých děl. Mezi nimi určitě tu a tam pozná leckteré z těch, jež odedávna, takřka důvěrně, zná z učebnic a uměleckohistorických knížek…
Osmadvacet v jednom Read More »
Zvláštností vatikánských sbírek je jejich včlenění do interiérů papežské rezidence. Ať šlo o prostory určené k reprezentaci nebo komnaty sloužící soukromým potřebám svých uživatelů, vnesená umělecká díla se zpočátku chápala jen jako součást výzdoby. Ta jim bývala často přizpůsobována, zejména s ohledem na zvláště významná díla, která se podařilo získat, ale mnohdy se i výzdoba interiérů sama o sobě mohla zařadit mezi největší umělecké výkony své doby – zejména, když byla svěřena umělcům Raffaelova nebo Michelangelova formátu…
K oslavě víry i vlastnímu potěšení Read More »
K pojednání o Sixtinské kapli autor přistupuje s podobným respektem či posvátnou bázní, s jakými do kaple vstupuje většina návštěvníků. Jednomu z nejvýznamnějších (a mediálně hýčkaných) děl světové kultury byly věnovány už stovky publikací a časopiseckých článků, a přesto asi nebylo řečeno vše, co by se říci dalo… ale to je vlastní většině mimořádných výkonů lidského odhodlání a tvůrčích schopností…
Sixtinská kaple – mezi optimismem Genese a hrůzou Posledního soudu Read More »
Ve srovnání se sbírkami antického umění, které už od založení Vatikánských muzeí představují jakousi jejich páteř, nejsou sbírky památek z nejstarších období evropské tradice – a tu odvozujeme už od starověkého Egypta – příliš rozsáhlé…
Egyptské muzeum (Museo Egizio) Read More »
Bylo by podivné, kdyby právě v Římě už v minulosti nevzniklo reprezentativní muzeum kultury, jejíž dědictví provází obyvatele Itálie již více jak 1700 let. Samozřejmě vzniklo, a to hned několik sbírek – v prvním čísle věnovaném Římu (ZS 11/2015) jsme psali o dvojici muzeí na Kapitolu, kam se z papežských sbírek „odkládala“ díla, jakkoliv ceněná, jejichž
Světské muzeum (Museo Profano) Read More »
Etruské umění se v římské společnosti netěšilo zdaleka tak velké pozornosti jako umění řecké, nesbíralo se ani nedováželo, většinou ani neopouštělo zemi svého vzniku a ve Vatikánských muzeích tvoří poměrně jednolitou a přehlednou kolekci…
Z hrobů do muzejních sbírek – Etruské muzeum Read More »
Kdybychom navštívili oblast známou dnes jako Spojené arabské emiráty (SAE) před sto lety, spatřili bychom sluncem doběla rozpálenou řídce osídlenou pouštní krajinu, pár městeček a rybářských vesnic a v letních měsících čluny lovců perel při pobřeží. Tehdy zde žilo asi 80 000 obyvatel pocházejících ze 44 kmenů, z nichž asi desetinu tvořili nomádští beduíni. Málo přírodních zdrojů, extrémně vysoké teploty, tvrdé podmínky pro život. Jedinou zeleň představovaly nevelké oázy s palmou datlovou, jejíž plody tvořily společně se sušenými rybami a velbloudím mlékem základ jídelníčku místních obyvatel. A ještě před 50 lety se zdejší život ani zrnkem písku nepodobal životu dnešní generace žijící v blahobytu supermoderní městské společnosti…
Od lovců perel k ropným šejkům Read More »
Ve výčtu vatikánských muzeí, sbírek a mnoha menších kolekcí, které se vymykají obvyklému řazení, jsou i dvě zvláštní položky hodné naší pozornosti: dvojice souborů tapiserií určených původně do Sixtinské kaple a tzv. Galerie map, obě v horním patře západního spojovacího křídla mezi starým „apoštolským palácem“ a Belvederem…
Zatímco dosud jsme se snažili vyhnout roli průvodce vatikánskými sbírkami, nerozptylovat popis památek dělením materiálu podle jednotlivých sbírek, ale pokusit se naopak o představení jejich bohatství v souladu s historickým vývojem, v případě malířství o tom uvažovat nemusíme: Časová linie procházející sbírkami vatikánské Pinakotéky je natolik plynulá a provázaná vývojovými souvislostmi, že plně stačí pouze ji sledovat…
Pinakotéka – od ikon k baroku Read More »
Od samého počátku křesťanství se velké úctě těšilo vše, co bylo nějak spjato s novou vírou a jejími nositeli, tedy i hmotné památky jako relikvie nebo umělecká díla vytvořená v rámci křesťanského kultu. Je však s podivem, že skutečné muzeum, odborně a systematicky vedená sbírka, se právě v centru katolické víry dočkalo svého založení až v 18. stol…
Křesťanské muzeum (Museo Cristiano) Read More »
Většina tradičních emirátských pokrmů má velmi výraznou a specifickou chuť. Hlavními ingrediencemi jsou ryby, rýže a maso (jehněčí a kuřecí) v kombinaci se směsí koření (zázvor, šafrán, skořice, růžová voda, kardamom, sušený citron). Příchod hosta do domu je událostí spojenou s přípravou jídla na jeho počest. Jídlo hraje důležitou roli během oslav, jako jsou svatby a svátky, kdy je symbolicky předkládáno jako výraz kulturní integrity a rodinné pohostinnosti…
Pokud přiletíte na mezinárodní letiště v Dubaji (Dubai International Airport DXB), terminály 1 i 3 jsou napojeny na metro. Metro v Dubaji jezdí bez strojvůdců, je rychlé, pohodlné, čisté a poměrně levné. Ve vagonech je pod pokutou zakázáno pít, jíst i žvýkat. Dva vagony jsou vyhrazeny pouze ženám a dětem, v jednom vagonu je zlatá třída, kam se platí vyšší jízdné.
Jak se neztratit v Dubaji Read More »
Turisty obdivovaný Vatikán, to nejsou jen vznešené papežské paláce a muzea prostoupená vážností historie a slavných uměleckých sbírek, ale též docela praktické, v životě běžné záležitosti, jež se zde ale snoubí s houževnatými tradicemi…
Mezi minulostí a dneškem Read More »
Dubaj nabízí spoustu lákadel. Na své si zde přijdou nejen turisté, kteří touží po odpočinku u moře, ale i dobrodružnější povahy, vyznavači adrenalinu a extrémních sportů, romantici, kteří vždy snili o tom, jak stráví noc v poušti, milovníci muzeí či nakupování stejně jako dobrého jídla. Emiráty jsou ideální destinací pro rodiny s dětmi, jež si tu mohou vybrat z velkého množství tematických parků, aquaparků i dalších atrakcí, a rovněž skvělou volbou pro svatební cestu a líbánky v luxusním rezortu…
Ještě v 50. letech 20. stol. tvořili většinu zdejší populace nomádi, kteří žili ve stanech a migrovali se stády vebloudů, ovcí a koz na sezonní pastviny a ke zdrojům vody. Některé kmeny žily ve venkovských lokalitách, jiné v horských oázách. V pobřežních oblastech byl hlavním zdrojem obživy rybolov. Rapidní transformace po objevení ropy v 60. letech přiměla mnoho obyvatel usadit se v městských lokalitách. Ve velmi krátké době se země rozvinula nejen ekonomicky a environmentálně, ale též kulturně a umělecky.
V zajetí umění a designu Read More »
Emirátské hodnoty a zvyky, pověstná pohostinnost i styl oblékání se postupně adaptují a modernizují. Přesto zůstávají tradiční prvky a motivy hluboce zakořeněny napříč veškerou hmotnou i nehmotnou kulturou – přebírají je designéři, módní návrháři, architekti, malíři, spisovatelé i hudebníci. Navzdory rapidní transformaci ekonomiky a rychlým společenským změnám lidé na svoji minulost a její kulturní dědictví nezapomněli.
V náruči tradic a modernity Read More »
