Metropole Slovinska leží v srdci země, takže je odtud blízko k horám i k moři, jakákoli památka či přírodní zajímavost je odtud na dosah. O tom, že ji Slovinci mají rádi, svědčí i její jméno Ljubljana. Český ekvivalent Lublaň naproti tomu spíš bublá a zurčí – jako říčka Ljubljanica neboli Lublaňka, která sice polovinu svého čtyřicetikilometrového toku vede […]
Slovinština Skoro jako zázrak působí, že si Slovinci vzdor neexistenci vlastního státu a za dlouhé hegemonie němčiny a italštiny, ale i latiny a francouzštiny, vůbec dokázali uchovat svou řeč, a ještě k tomu v nevídané pestrosti: Pouhé dva miliony Slovinců na území velikosti Moravy plus asi půl milionu Slovinců v sousedních i vzdálenějších zemích totiž hovoří 46 dialekty!
Vydejme se na kolech vinařskou oblastí Jeruzalem na východě Slovinska, po cestách mezi vinohrady, jejichž typické kontury dávají smyslný ráz horizontům vynořujícím se z melancholických luhů řek Mura a Dráva, které oblast ohraničují. Silničky mezi vinicemi nás odmění výhledy na další a další horizonty s typickými topoly, kterým tu říkají palmy, s vesničkami a z dáli viditelnými kostelíky i osamělými staveními.
Na kole z Jeruzalema do Ptuje Číst více »
Parenzana byla 123 km dlouhá úzkorozchodná železniční trať, která v letech 1902– 1935 spojovala 33 měst na Istrii z Terstu do Poreče. V době svého vzniku se celá nacházela v Rakousku-Uhersku, dnes by trať vedla územím tří států, Itálie (13 km), Slovinska (32 km) a Chorvatska (78 km). Úzkorozchodná železnice měla mimo jiné sloužit k
Cyklostezka Parenzana Číst více »
Neapolský záliv Voda a oheň – dva živly odedávna ovládají osudy Kampánie, malebné oblasti při Tyrhénském moři, ležící mezi Laziem a Basilicatou a ve vnitrozemí sousedící s Molise a Apulií. Už samo její jméno zní jako ozvěna básní a není divu, že krajina pod Vesuvem je už po staletí cílem básníků, milovníků historie a výtvarných
Mezi vodou a ohněm Číst více »
Málokdo z turistů směřujících do Neapole se dnes trmácí po druhořadých silnicích nad pobřežím u Pozzuoli, které ho přivedou k opěvované vyhlídce z pahorků nad Posillipem. Tam je však po zásluze odměněn: mořskou zátoku přímo pod ním, hemžící se zámořskými i výletními loděmi a bělající se plachtami plachetnic, vroubí rozsáhlá městská aglomerace s impozantní siluetou
Neapol – město legend a historie Číst více »
Co dělá Neapol tak výjimečným městem se specifickou atmosférou? Její obyvatelé! Jsou všude, gestikulují, mluví, smějí se nebo procházejí – a žijí. Velký plakát u vstupu do historické čtvrti Quartieri Spagnoli tvrdí: Essere Napoletano é Meraviglioso (Být Neapolitáncem je úžasné). Mezi balkony a okny se ve větru třepotají italské vlaječky, vlastnoručně namalovaná cedule ukazuje cestu
Sotva lze odhadnout, kolik muzeí po celém světě se honosí sbírkami starověkého umění, ale Národní archeologické muzeum v Neapoli má zcela zvláštní postavení mezi všemi: celé je totiž věnováno výhradně antické tvorbě, a to převážně nálezům z nedalekého Herculanea a Pompejí. Díky bohatství obou měst, zničených osudného roku 79, a díky popularitě, jíž se už
Národní archeologické muzeum v Neapoli Číst více »
Capri, jméno, které budí po staletí lidské touhy. Vápencová hora s grandiózní zelení, čnící z vod Středozemního moře, symbol romantické italské dovolené opěvované v šlágrech. Ostrov o rozloze 10,4 km2 s 14 000 obyvateli leží jen 5 km od italské pevniny. Tvoří ho dvě části: Capri-město a Anacapri s kopcem Monte Solaro. Už na přelomu 19.
Svůdné a voňavé Capri Číst více »
Modrá jeskyně – Pravděpodobně největší atrakcí ostrova Capri jsou jeho jeskyně, jichž je podél pobřeží asi pětašedesát. Nejznámější z nich najdeme na severozápadním cípu ostrova u Anacapri – Modrou jeskyni (Grotta Azzurra) proslavily syté a svůdné modré odstíny její vody. U otvoru v mohutné skále se na hladině houpe několik větších lodí. „Tam se přece nemůžeme
Modrá jeskyně – barevné podzemí Capri Číst více »
Caserta Za větším pohodím a z dostřelu lodních děl, mohli bychom shrnout důvody ke vzniku zámeckého komplexu, který v 18. stol. vznikl severně od Neapole a do obecného povědomí posléze vstoupil jako „italské Versailles“. Od roku 1503 až do války o španělské dědictví a příchodu Habsburků roku 1713 patřilo Neapolské království Španělsku a Neapol byla sídlem španělských
Caserta – italské Versailles Číst více »
Amalfinské pobřeží Jižně od Neapole vybíhá do Tyrhénského moře dlouhý poloostrov, jehož páteř tvoří mohutný horský hřeben Monti Lattari dosahující vrcholem Monte San Michele nadmořské výšky 1444 m. Horské svahy tu strmě klesají k pobřeží, kde leží na 40 km mezi Sorrentem a Salernem 28 městeček a vesnic. Zhruba v polovině najdeme městečko Amalfi, podle kterého se
Amalfinské pobřeží Číst více »
Herculaneum „Mrak se zvedal do výše jako velmi štíhlý kmen a nahoře jako by se rozvětvoval… Byl hned bílý, hned zase špinavý a plný skvrn, podle příměsi země nebo popela, jež vynesl s sebou…“ Tak popsal sedmnáctiletý Plinius Mladší v dopise Corneliu Tacitovi erupci Vesuvu 24. srpna 79 v jednu hodinu po poledni. Podivný úkaz pozoroval z domu svého
Herculaneum a Pompeje Číst více »
Procida Pestrobarevné domky, vůně středomořské flóry, temně modré a průzračné moře s okouzlujícími zátokami, k tomu historické skvosty, vřelí lidé, klid a pohoda, to je ostrov Procida v Neapolském zálivu. Původně jsme chtěli na Ischii. Naše paní domácí nám to však vymluvila: „Jeďte na Procidu, uvidíte něco výjimečně hezkého a bez turistického shonu.“ Ostrov sopečného původu
Procida – pošťákův pestrobarevný ostrov Číst více »
Sorrento přitahuje návštěvníky z celého světa krásným členitým pobřežím, tyrkysově modrým mořem, nádhernými západy slunce i terasami s vonícími citrony už několik století. K jeho popularitě přispívá i poloha – centrum města se rozkládá na tufové terase, která spadá do moře téměř svislými, až 50 m vysokými útesy. Už starověké Surrentum bylo oblíbeným lázeňským místem.
Salerno je největším obchodním přístavem v Tyrhénském moři. Druhé největší město v Kampánii asi se 130 000 obyvatel proslavila rovněž Schola Medica Salernitana, nejstarší lékařská škola na světě. Castello di Arechi, rozlehlý středověký hrad původně již z 6. stol. na 300 m vysokém kopci Bonadies západně nad městem, jakoby vyznačoval konec Amalfitany a strmých svahů Monte Lattari
„Znáš onu zem? Květ citronů se skví, oranže žhnou tam z temna listoví…“ Země citronů fascinovala nejen Goetha, když psal Mignoninu píseň do románu Viléma Meistera léta učednická (překlad V. Jirát a E. A. Saudek). Sorrento a Amalfitana patří k nejvýznamnějším centrům pěstování citronů v Itálii. Všude jsou terasy s citroníkovými sady, které šplhají vzhůru
Citrony z Amalfi a Sorrenta Číst více »
S Posázavím je to obdobné jako třeba s Povltavím, Pojizeřím či Pošumavím – také jde o notoricky známou oblast, která však vůči svému okolí není přesně vymezena. Rozprostřena kolem toku Sázavy propojuje Středočeskou pahorkatinu s Českomoravskou vrchovinou a zejména na jihu a jihozápadě není úplně zřejmé, kam až vlastně sahá, jaké podoblasti se k ní mohou počítat. Ne, že
Český Šternberk Heraldická rodová pověst praví, že na počátku rodu stál Kašpar, jeden ze tří biblických králů, kteří se přišli poklonit právě narozenému Ježíši, což učinili pod zářící betlémskou hvězdou. A ta se coby osmihrotá zlatá hvězda v modrém poli ocitla v rodovém erbu Divišovců, od 13. stol. pánů ze Sternbergu. První zmínka o velmoži
Český Šternberk – historie dlouhá osm století Číst více »
Sázavský klášter Nad jedním z mnoha meandrů řeky Sázavy rozkládá se ve stejnojmenném městečku, ve svahu na jejím pravém břehu, areál někdejšího benediktinského opatství, třetího nejstaršího mužského kláštera u nás. Jeho návštěva, ať již turistická či poutní, je těsně spojena s postavou sv. Prokopa, jednoho z českých zemských patronů, zakladatele kláštera a jeho prvního opata. O Prokopovi víme
