Na rozdíl od většiny jiných hlavních měst nemá Tirana dlouhou a slavnou historii. Prameny se o ní až do 17. stol. zmiňují jako o vesnici, teprve okolo roku 1614 získává alespoň rámcově podobu většího sídla – rozrůstá se o trhové náměstí a náboženské budovy. Během národního obrození Tirana nehrála žádnou významnější roli a až do […]
Tirana, matka měst? Číst více »
Drač Bájná Atlantida se hledá po celém světě. Se svou trochou do mlýna přispěchali i někteří albánští nadšenci, kteří tvrdí, že leží v albánských výsostných vodách. Úsměvné? Určitě. Nepodložené? Ne tak docela. Oblast Albánie je seismicky velmi aktivní, naposledy se tektonické desky pohnuly v roce 2019 a pobořily přístavní město Drač (albánsky Durrës), ve kterém zahynulo 52 lidí.
Drač – jadranská Atlantida Číst více »
Skadar Označení „perla“ se obvykle metaforicky používá pro konkrétní místo obzvláštní krásy a významu. V případě Albánie se nedá vybrat jen jedno; čestný titul si zaslouží celý sever země pro svou jedinečnou bohatost a rozmanitost. Chcete se kochat přírodou? Čekají vás Albánské Alpy. Schází vám městský ruch a kultura? Své brány vám rád otevře Skadar (Shkodra).
Skadar a Albánské Alpy Číst více »
Vlora V albánském komunistickém velkofilmu Ballë për ballë (Čelem proti sobě) o komunistické sovětsko-albánské roztržce pochodují po vlorském nábřeží námořníci a zpívají o lásce k tomuto významnému jihoalbánskému přístavu. Lokace ve filmu nebyla zvolena náhodně, krom ekonomického významu jde o jeden z uzlových bodů moderních albánských dějin. Je až s podivem, že vedle maďarského povstání a invaze do „kontrarevolučního“
Svět zná albánské pobřeží Jónského moře pod poetickým názvem Albánská riviéra a horské pásmo, na jehož úpatí se rozkládá, jako Keraunské hory. Sami Albánci používají tato jména taky, ale domácí názvy jsou tak prosté, že víc už to ani nejde – Riviéra je pro ně jednoduše Pobřeží (Bregu), Keraunské pohoří Mořské pásmo (Vargu detar). Nenechme
Východní Albánie je od zbytku země oddělena vysokými horskými pásmy a těch několik málo silnic, které ji spojují s pobřežním západem, je ve špatném stavu; paradoxně je snazší dostat se sem z Řecka nebo severomakedonského Ochridu. Východní Albánii bychom však pro její unikátní přírodu i kulturní potenciál rozhodně neměli vynechat a přetrpění rozbitých silnic se nám bohatě
Východní Albánie – země jezer a malé Paříže Číst více »
Vjosa Dlouhé, únavné a mnohdy vášnivé spory v albánském parlamentu i veřejném prostoru vyústily po letech podepisování petic a snah o ochranu řeky Vjosy ve vyhlášení Národního parku divoké řeky Vjosy (Parku Kombëtar i Lumit të Egër Vjosa) v březnu 2023. Takřka neregulovaná řeka v původním korytě je evropským unikátem. Kaňony, meandry, ostrovy, náplavy a delta bez blízkosti
Vjosa, poslední divoká řeka Evropy Číst více »
Albánci Pohostinnost, čest, odvaha. To je svatá trojice vlastností, které charakterizují Albánce. Zpočátku mohou být trochu nedůvěřiví a někdy si mohou češtinu splést se srbštinou, ale jakmile zjistí, že nemáme žádné politické zájmy, nýbrž přijíždíme jako turisté, rádi nás pohostí ve svých domovech. Odmítnutí jejich pozvání jednoduše neberou v úvahu. České úsloví „host do domu, Bůh
„U nás najdete všechno od traktoru až po Concorde“, chlubí se na reklamách Muzeum auta a techniky v Sinsheimu poblíž Heidelbergu. Myšlenka na jeho založení se zrodila koncem roku 1980 v hlavách technikymilovných lidí, kteří si pro svoje potěšení restaurovali staré dopravní prostředky a chtěli svou mravenčí práci zpřístupnit širšímu publiku. Původní plocha 5000 m2
Auto & Technik Museum Sinsheim Číst více »
Nejameričtější město Německa, přezdívané podle své řeky Mainhattan, proslulo v poválečném období především svými mrakodrapy. Staly se srdcem německého bankovnictví a daly zničenému městu novou tvář. V posledních letech sklízejí jednu architektonickou cenu za druhou, a tak už je berou na milost i dřívější odpůrci. Frankfurt však není jen městem mrakodrapů a veletrhů, nejfrekventovanějšího letiště
Muzejní nábřeží ve Frankfurtu nad Mohanem Číst více »
Příslušnost ke křesťanským církvím se v Německu sice stále ještě udává a je nepravděpodobné, že by dítě katolických rodičů ve škole navštěvovalo výuku evangelickou a obráceně, nicméně předmět náboženství už na základní škole většinou povinný není a na střední si žáci mohou místo něho zvolit etiku. Počet bezvěrců totiž roste a většina těch, kteří se
Procesí Božího těla Číst více »
Nejvyšší kostelní věž křesťanského světa měří 161,56 m a nezdobí žádnou slavnou francouzskou katedrálu, nýbrž mohutný farní kostel v Ulmu, městě na Dunaji. V jihozápadním Německu a k němu přilehlých oblastech, které kdysi osídlil germánský kmen Allemanů, se centrálním kostelům odedávna říká Münster – počeštěně minstr. Je tomu tak ve Štrasburku, Freiburgu, v Basileji i
Slovinsko Dějiny nebývají vždy spravedlivé, ale důležité je, co z nich ta která země vyvodí. A Slovinci, kteří neměli celá staletí vlastní stát, si přes značnou porobu za Habsburků i Benátčanů dokázali od obou dávných mocností vzít to nejlepší: architekturu, kulturu, gastronomii a industriální základy. Historická svázanost se střední Evropou je ušetřila osudu ostatních balkánských zemí: Nezažili
Slovinsko – dějiny střední Evropy Číst více »
Bohinjske jezero Bohinjské údolí s největším přírodním jezerem ve Slovinsku uchvacuje překrásnými sceneriemi i koloritem stále ještě do jisté míry tradičního způsobu života. Bohinj je oblastí s prastarým osídlením a mimořádným kulturním a přírodním významem pro slovinský národ. Láká také stále více turistů, kteří sem míří za krásnou přírodou a vysokohorskou turistikou. Asi 20 km
Svůj severní srpeček poloostrova, který my známe spíše pod názvem Istrie, Slovinci nazývají Slovenska Istra. Zahrnuje nejen pobřeží Jaderského moře, ale i bezprostřední zázemí v jižní části pohoří Kras, které rozhodně také stojí za návštěvu. Pouhých 46 km pobřeží se dá snadno projet i na kole. Je součástí cyklostezky Parenzana, která vede po trase někdejší stejnojmenné
Překrásným údolím západních Julských Alp se vine řeka Soča s vodou zelenomodrou tak, až se ani nechce věřit, že může reálně existovat. Dnešní oblast chráněné vysokohorské přírody a adrenalinových dobrodružství však skrývá i stinné stopy historie. Krása údolí kdysi zmítaného boji první světové války v nás dnes vzbuzuje obdiv k přírodě i úctu k míru. Krása
Smaragdová Soča s pohnutou minulostí Číst více »
Slovinský kras Kras je oblast na jihozápadě Slovinska, která sahá od údolí řeky Vipavy na jih až k italské hranici a na východ po Cerkniško jezero. Tato oblast je doslova „prokousaná“ krasovými jeskyněmi, tunely, propady, závrty a ponornými říčkami. K největším skvostům patří Postojenské a Škocjanské jeskyně, Predjamský hrad či Lipica se slavným chovem lipicánů. Vápencové kopečky,
Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je modrým klenotem slovinské krajiny a zcela jistě patří mezi nejkrásnější jezera Evropy. Má půvab čistých ledovcových jezer pod vysokými horami, ale mimořádné charisma mu dodávají historické stavby – působivý středověký hrad na vysokém skalním bradle i kostel Nanebevzetí Panny Marie na ostrově v jezeru. Jezero leží na severozápadě Slovinska,
Druhé nejvyšší pohoří Slovinska pojmenované podle městečka Kamnik a řeky Savinje stojí ve stínu známějších Julských Alp. Scenerie jeho údolí, planin i vysokohorských partií jsou přitom úžasné. Zažít je můžete stále ještě v plné kráse a poklidné atmosféře, bez rušivých jevů, které s sebou nese masová turistika. Kamnicko-Savinjské Alpy tvoří hranici mezi slovinským Kraňskem a dnes převážně
Kamnicko-Savinjské Alpy Číst více »
Termály K přírodnímu bohatství Slovinska nepatří jen hory a moře, ale také termální prameny, jimiž tato nevelká země oplývá v míře nevídané. Mnozí se již přesvědčili, že slovinské termální lázně, soustředěné především v jinak méně turisticky navštěvované severovýchodní a východní části země, mají co nabídnout. Kromě 87 pramenů o teplotě 25–73 °C se zde využívá minerální
