Čína se pyšní mnoha světovými prvenstvími, některá jsou nezpochybnitelná, jiná diskutabilní. Jednoznačně se dá ale Čína považovat za kolébku akvaristiky, tedy chovu ryb pro okrasu. Nejpozději ve 12. století, v době dynastie Jižních Sungů, se chovaly v zahradních rybníčcích čínských císařů zlaté rybky, přesněji karasové stříbřití východoasijští neboli karasové zlatí…
Hrst rýže a dvě sušené datle. Takový býval v některých oblastech Číny celodenní potravinový příděl tvrdě pracujících nevolníků. Rýže je nejtypičtější čínská potravina: hlavní zdroj obživy, jedna z nejstarších kulturních rostlin světa, čínské bílé zlato…
Rýže na terasách Lung-ťi Read More »
„Je lepší jednou vidět než stokrát slyšet“ Nezbývá než dodat, že toto staré čínské přísloví platí jak pro samotnou Čínu, tak i její medicínu. Sušení gekoni a hadi, haldy roztodivných hub či mořských koníků a zapaspartované kořeny žen-šenu…
Tradiční čínská medicína Read More »
Tak jako si Češi při setkání navzájem přejí dobrý den, informují o tom, jak se mají a jsou-li zdraví, v Číně se lidé bez výjimky zdraví dotazem: „Čch´ fan le mej? Už jsi jedl?“ Svědčí to o důležitosti, kterou Číňané jídlu přikládají. Bez ohledu na to, zda hladovíte, nebo jste syti, je slušností odpovědět: „Ano, už jsem jedl.“
V Číně si člověk v první řadě uvědomí, že je Číňanů ohromné množství. V ulicích, na nádražích, v obchodních domech neustále sem a tam proudí mohutné davy lidí. Někteří s velkými nemotornými vaky, jiní s koši na kymácejících se bambusových tyčích přes ramena. Někdo se snaží vymotat z toho mumraje, jiný klidně sedí na stoličce a obědvá obtékán proudem chodců a cyklistů, další si natáhl na zemi matraci a nerušeně spí. Všichni se navzájem překřikují, ale nikdo z té hlučné a pulzující tlačenice není viditelné nervózní…
Když v roce 1477 v bitvě u Nancy padl vévoda Karel Smělý, Francie si s úlevou oddychla. Burgundská hrozba pominula a Ludvík XI. připojil území mocného souseda k Francii. Skončil tak přes sto let dlouhý zlatý věk Burgundska…
Dijon – město vévodů Read More »
Průměrně vzdělaný Čech si s Lotrinskem spojí nejspíš uhlí, možná Pannu orleánskou a bitvu u Verdunu. Někomu se možná vybaví ještě jméno Štěpána Lotrinského, milovaného manžela císařovny Marie Terezie, s níž měl 16 dětí – mimo jiné i nešťastnou Marii Antoinettu…
Lotrinští rivalové – Mety a Nancy Read More »
Kdo si myslí, že bude řeč o šicích potřebách, je na omylu. Tyto špendlíky jsou kulaté, žluté až načervenalé a váží kolem 15 gramů. Mirabelles jsou symbolem Lotrinska. Nikde na světě nenajdete takovou hustotu jejich keřů jako právě zde…
Lotrinské špendlíky Read More »
Příroda nadělila Lotrinsku dostatek pískovce, písku, vody i dřeva, a navíc výhodná poloha při obchodní cestě dostatečně motivovala zručné Lotrince k řemeslné výrobě…
Křišťál a porcelán pro krále Read More »
Správnější by byl asi název Cesta šampaňského, protože nakonec jde o jedno víno, rozlišené nikoli podle míst, kde se urodilo, ale spíše podle sklepa, kde bylo smíseno a kde vyzrálo…
Půvab burgundské krajiny zvyšují nádherné a architektonicky pozoruhodné zámky. Spolu s životem svých obyvatel představují významnou část dějin a kulturního dědictví celé Francie…
Troyes, překrásné město s duší a více než dvoutisíciletou historií, je nejen kronikou architektury, studnicí uměleckých památek a unikátní galerií skleněných vitráží, ale také veselým místem plným mladých lidí s trochu nevázaným životem. Jak jinak, když i k jeho rozmachu přispělo víno, jako ostatně všude v kraji Champagne-Ardenne…
Troyes – domov trojské unce Read More »
Čtvrtmilionová alsaská metropole patří odedávna k nejvýznamnějším evropským městům. Vděčí za to své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest při ústí Illu do Rýna, kterou samozřejmě uměli ocenit už Římané, když tu založil pevnost Argentoratum…
Štrasburk – okno do Evropy Read More »
Tento cíp jako by k Francii patřil odedávna: dodává jí rovnováhu oproti vzdálené Bretani – bez něj by se Francie asymetricky nakláněla k západnímu Atlantiku. Takto připomíná dobráckého ducha v hábitu, nakročeného od Alp k Pyrenejím, s rukama rozpřaženýma jak na západ, tak na východ. Díky své poloze i schopnosti nasávat cizí vlivy je právě severovýchodní Francie už od raného středověku pojítkem mezi střední a západní Evropou, stejně jako mezi jejím severem a jihem – z každé oblasti si berouc, co je jí ku prospěchu…
Severovýchod Francie Read More »
Francouzi nazývají tento středohorský, 200 km dlouhý hřeben Vosges (čti Vóž), české jméno vychází z německého označení Wogesen. Jako doklad pohnuté minulosti stojí na 150 návrších zbytky dávných hradů. Pobořeny byly už ve středověku a dnes dodávají zdejší krajině punc romantičnosti. Vyskytují se prakticky v celých Vogézách, až ke státní hranici s Německem…
Vogézy a jejich hrady Read More »
I když se to obecně moc neví, platí Alsasko za vysoce uznávanou vinařskou oblast. Specializuje se především na bílá vína a obstarává pětinu jejich celostátní produkce. Na rozdíl od ostatních francouzských vín, pojmenovaných obvykle podle vinic (případně zámků jim přináležejícím), se alsaská vína rozlišují po středoevropsku – podle odrůd… Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz
Alsaskou cestou vína Read More »
Kopcovité hraniční pomezí na severu Lotrinska je poseto železnými kopulemi střílen, pod nimiž se skrývají rozlehlé podzemní betonové prostory. Maginotova linie, obranný pevnostní val vybudovaný mezi dvěma světovými válkami, měl chránit Francii před německou rozpínavostí…
Alsaská kuchyně vychází z jihoněmecké, a i ve vlasti gurmánů je vysoce ceněna; už král Slunce si ji pochvaloval. Za staletí se těžká německá jídla zjemnila francouzskými přísadami, takže vznikla neopakovatelná směsice chutí pro nejmlsnější jazýčky…
Stolečku, prostři se Read More »
Pohoří Jura by mohlo sloužit jako učebnice pro poznávání zákonitostí stavby, vývoje a pohybu zemské kůry. Nikoli náhodou dalo jméno i geologickému údobí, proslavenému výskytem veleještěrů i prvních ptáků a savců. Pohoří totiž vzniklo vyvrásněním vápencových a slínových usazenin ze dna druhohorního moře a je nesmírně bohaté na zkameněliny tehdejších živočichů…
Rozmary řeky Doubs Read More »
Meandr řeky Doubs vytvořil poloostrov, který od možnosti stát se ostrovem dělí jen úzká šíje skály. Na jejím temeni ční sto metrů nad městem jako pomník nehybného trvání a síly pevnost. Citadela. Jiné jméno nemá…
Besançon a jeho citadela Read More »
