Jméno autora: Země světa

Nevelká a poněkud zvláštní země na západním okraji Evropy je u nás spíš známa pod ne zcela správným názvem Holandsko. S tímto jménem jsou také spojeny nejrůznější pojmy, které tuto zemi zkratkovitě charakterizují – holandské sýry, holandské tulipány, holandské malířství, holandské větrné mlýny a také holandské zámořské kolonie (bývalé). Ale to všechno jsou jevy a pojmy, s nimiž se při návštěvě této země nesetkáváte na každém kroku. To, co je zde všudypřítomné, je zcela jasně vymezený charakter zdejší společnosti. Občanské společnosti…

Malá říčka Dračice směřuje z lesnaté Českomoravské vysočiny do stejně lesnaté části Waldviertel Dolního Rakouska a pak se zase vrací do jižních Čech. Obdobně se přes hranice sem a tam přelévali místní obyvatelé. Příjmení jako Müler, Berger nebo Bauer cítíme stejně přirozeně jako v Rakousku Skopek, Praschak či Kral. Máme nejen kus společné hranice, ale také velký kus společných dějin, mnoho společných vlastností a nectností a dost společných problémů. Jsme sousedé. Vzájemně se ovlivňujeme, pomlouváme se, soupeříme a občas i výhodně spolupracujeme…

Mystiku krétských paláců starých 4000 let si člověk těžko může užít uprostřed léta, v turistickém mumraji. Zázračné působení archaických památek těžce atakuje zklamání z pohledu na rekonstruované části knósského paláce, kde je místo původních přírodních materiálů – dřeva a kamene – použit obarvený beton. Nejzajímavější části paláce jsou většinou přístupné jen úzkými dlouhými chodbami a stísněnými schodišti.

Během minulého století prodělalo Španělsko řadu společenských změn. Hospodářský růst se často střídal s krizí. Politické poměry se snažilo zvrátit několik povstání, až se po občanské válce v letech 1936-1939 dostal k moci diktátorský režim generála Franka. Teprve po jeho smrti v roce 1975 a po nastolení konstituční monarchie v čele s králem Juanem Carlosem II. mělo Španělsko možnost začít budovat novou svobodnou společnost postavenou na základech demokracie…

Ve švédské státní hymně se zpívá o staré a hornaté zemi, přestože jeho nejvyšší hora Kebnekaise dosahuje pouhých 2111 metrů. Švédsko je sice stará země, ale v žádném případě staromódní. V mnoha směrech je rozhodně jednou z nejmodernějších zemí na světě…

Dante, Federico Garcia Lorca, Bertold Brecht, Seamus Heaney. To nejsou jen jména z názvů kapitol nějaké antologie světové poezie, ale jména básníků, která se objevila v únoru a v březnu na plakátech spolu s úryvky jejich básní v londýnské podzemce, nejstarším metru světa. Verši vybraných básníků ze všech zemí současné evropské „patnáctky“ si totiž Spojené království připomnělo 30. výročí svého vstupu do Evropského hospodářského společenství, jak se v roce 1973 nazývala dnešní Evropská unie…

V přelomových dnech mrazivého listopadu 1989 se nad hlavami zástupů objevila i hesla o našem návratu do Evropy. Jistě, Česko v Evropě je a geograficky dokonce rovnou v jejím centru, ovšem nikoliv v ohnisku evropského hospodářského nebo politického dění. Naši geopolitickou situaci nepochybně znevážilo bipolární rozdělení světa, dokonce ji učinilo rizikovou vzhledem k poloze přímo na dělící linii ježící se zbraněmi. Železná opona sice zanikla, ale až přijetí do Evropské unie stav naší „zbytkové jinakosti“ změní i institucionálně a odstartuje vývoj, jímž se přiřadíme k západněji ležícím státům jako všestranně rovnocenní partneři.

Sotva milionová metropole maličké Belgie se stala hlavním městem spojené západní Evropy už v polovině 20. století. Nejprve pro svou centrální polohu v rámci Beneluxu, pak jako středisko Bruselského a krátce nato Severoatlantického paktu (sídlí tu rada NATO), později Evropského hospodářského společenství resp. Evropské unie (sídlí tu její komise a sekretariát rady ministrů). Čtvrť zvaná Eurodistrikt je ovšem hlavně cílem zaměstnanců Evropské unie, ze dvou třetin cizinců…

Hrdí Dánové k Unii chovají dvojaký vztah: vnímají prospěch členství (také proto, že je finančně výhodné), ale nemají rádi bruselský aparát (protože je finančně nevýhodný). Snahy dánských politiků reflektovat tyto nálady voličů proto občas připomínají pokus o kvadraturu kruhu a v minulosti vedly k originálním a neopakovatelným řešením…

Představy Středoevropana o této severské zemi se obvykle skládají z dost chatrné mozaiky, jejíž tradiční střípky, jako je finská sauna či představa země tisíce jezer, začínají z našeho povědomí pomalu ale jistě vytlačovat značky spotřebních symbolů moderní doby – mobilních telefonů Nokia, nábytku Asko, kosmetiky Lumene, vodky Koskenkorva, Finlandia…

Přes neobyčejnou rozmařilost svých vládců je Francie stejně tak synonymem okázalého absolutismu jako žhavého republikánství. Jejích celkem pět republik se obvykle ustavilo i zaniklo za značně pohnutých okolností. Ta první (1792-1804) – výdobytek Francouzské revoluce – skončila okamžikem, kdy Napoleon sobě a své první ženě Josephině vsadil na hlavu císařskou korunu…

Jen v málokteré členské zemi EU jsou tak patrné regionální rozdíly jako v Itálii. Zatímco severoitalská Lombardie patří k průmyslově nejvyspělejším, a tak i nejbohatším částem Evropy, jižní polovina země a středomořské ostrovy její úrovně stále nemohou dosáhnout, přestože z fondů unie zaměřených na regionální rozvoj čerpají nemalé prostředky. Projekty směřují především do rozšíření a zkvalitnění dopravní sítě, zavádění moderních technologií a také do cestovního ruchu, pro který mají tyto oblasti Itálie mimořádně příhodné podmínky…

Irsko je malou ostrovní zemí, kterou hladina oceánu před 8000 lety úplně oddělila od evropského kontinentu a později historický vývoj, náboženství a politika rozdělily sever a jih ostrova a vytvořily z nich dvě znesvářené komunity. Když se řekne Irsko, mnohým se vybaví hlavně zelené kopce, déšť, černé pivo a melodická hudba. Irsko však také symbolizují slova jako hospodářský zázrak, neutralita, referendum, teroristické útoky IRA či mírový proces. Nebo také Keltové, svatý Patrik, harfa, zelený trojlístek a slavný Riverdance…