Jméno autora: Země světa

Krétský časový oblouk

Mystiku krétských paláců starých 4000 let si člověk těžko může užít uprostřed léta, v turistickém mumraji. Zázračné působení archaických památek těžce atakuje zklamání z pohledu na rekonstruované části knósského paláce, kde je místo původních přírodních materiálů – dřeva a kamene – použit obarvený beton. Nejzajímavější části paláce jsou většinou přístupné jen úzkými dlouhými chodbami a stísněnými schodišti.

Krétský časový oblouk Číst více »

Švédsko

Ve švédské státní hymně se zpívá o staré a hornaté zemi, přestože jeho nejvyšší hora Kebnekaise dosahuje pouhých 2111 metrů. Švédsko je sice stará země, ale v žádném případě staromódní. V mnoha směrech je rozhodně jednou z nejmodernějších zemí na světě…

Švédsko Číst více »

Británie, země tradic, ale také největších změn

Dante, Federico Garcia Lorca, Bertold Brecht, Seamus Heaney. To nejsou jen jména z názvů kapitol nějaké antologie světové poezie, ale jména básníků, která se objevila v únoru a v březnu na plakátech spolu s úryvky jejich básní v londýnské podzemce, nejstarším metru světa. Verši vybraných básníků ze všech zemí současné evropské „patnáctky“ si totiž Spojené království připomnělo 30. výročí svého vstupu do Evropského hospodářského společenství, jak se v roce 1973 nazývala dnešní Evropská unie…

Británie, země tradic, ale také největších změn Číst více »

Evropská unie

V přelomových dnech mrazivého listopadu 1989 se nad hlavami zástupů objevila i hesla o našem návratu do Evropy. Jistě, Česko v Evropě je a geograficky dokonce rovnou v jejím centru, ovšem nikoliv v ohnisku evropského hospodářského nebo politického dění. Naši geopolitickou situaci nepochybně znevážilo bipolární rozdělení světa, dokonce ji učinilo rizikovou vzhledem k poloze přímo na dělící linii ježící se zbraněmi. Železná opona sice zanikla, ale až přijetí do Evropské unie stav naší „zbytkové jinakosti“ změní i institucionálně a odstartuje vývoj, jímž se přiřadíme k západněji ležícím státům jako všestranně rovnocenní partneři.

Evropská unie Číst více »

Belgie

Sotva milionová metropole maličké Belgie se stala hlavním městem spojené západní Evropy už v polovině 20. století. Nejprve pro svou centrální polohu v rámci Beneluxu, pak jako středisko Bruselského a krátce nato Severoatlantického paktu (sídlí tu rada NATO), později Evropského hospodářského společenství resp. Evropské unie (sídlí tu její komise a sekretariát rady ministrů). Čtvrť zvaná Eurodistrikt je ovšem hlavně cílem zaměstnanců Evropské unie, ze dvou třetin cizinců…

Belgie Číst více »

Finsko

Představy Středoevropana o této severské zemi se obvykle skládají z dost chatrné mozaiky, jejíž tradiční střípky, jako je finská sauna či představa země tisíce jezer, začínají z našeho povědomí pomalu ale jistě vytlačovat značky spotřebních symbolů moderní doby – mobilních telefonů Nokia, nábytku Asko, kosmetiky Lumene, vodky Koskenkorva, Finlandia…

Finsko Číst více »

Dánsko, země skrytých ambicí

Hrdí Dánové k Unii chovají dvojaký vztah: vnímají prospěch členství (také proto, že je finančně výhodné), ale nemají rádi bruselský aparát (protože je finančně nevýhodný). Snahy dánských politiků reflektovat tyto nálady voličů proto občas připomínají pokus o kvadraturu kruhu a v minulosti vedly k originálním a neopakovatelným řešením…

Dánsko, země skrytých ambicí Číst více »

Francie

Přes neobyčejnou rozmařilost svých vládců je Francie stejně tak synonymem okázalého absolutismu jako žhavého republikánství. Jejích celkem pět republik se obvykle ustavilo i zaniklo za značně pohnutých okolností. Ta první (1792-1804) – výdobytek Francouzské revoluce – skončila okamžikem, kdy Napoleon sobě a své první ženě Josephině vsadil na hlavu císařskou korunu…

Francie Číst více »

Po Sardinii vlakem

Jen v málokteré členské zemi EU jsou tak patrné regionální rozdíly jako v Itálii. Zatímco severoitalská Lombardie patří k průmyslově nejvyspělejším, a tak i nejbohatším částem Evropy, jižní polovina země a středomořské ostrovy její úrovně stále nemohou dosáhnout, přestože z fondů unie zaměřených na regionální rozvoj čerpají nemalé prostředky. Projekty směřují především do rozšíření a zkvalitnění dopravní sítě, zavádění moderních technologií a také do cestovního ruchu, pro který mají tyto oblasti Itálie mimořádně příhodné podmínky…

Po Sardinii vlakem Číst více »

Irská republika

Irsko je malou ostrovní zemí, kterou hladina oceánu před 8000 lety úplně oddělila od evropského kontinentu a později historický vývoj, náboženství a politika rozdělily sever a jih ostrova a vytvořily z nich dvě znesvářené komunity. Když se řekne Irsko, mnohým se vybaví hlavně zelené kopce, déšť, černé pivo a melodická hudba. Irsko však také symbolizují slova jako hospodářský zázrak, neutralita, referendum, teroristické útoky IRA či mírový proces. Nebo také Keltové, svatý Patrik, harfa, zelený trojlístek a slavný Riverdance…

Irská republika Číst více »

K pramenům Innu do Engadinu

Alpy nemohly nabídnout řece Inn krásnější kolébku, než je Engadin. Jeho horní část, Oberengadin, je podivuhodné, široké a téměř rovné velehorské údolí, pro jehož rozlehlost se mu někdy přezdívá náhorní plošina. Horní Engadin leží mezi skalnatými štíty jako obětní mísa, do níž ze všech okolních svahů prýští prameny ledovcové vody. Hromadí se v jezerech, kterých je uprostřed alpských luk asi 25…

K pramenům Innu do Engadinu Číst více »

Švýcarská vína

Švýcarsko se svou zvláštní geografickou polohou je obklopené čtyřmi velkými vinařskými zeměmi: Francií, Itálií, Německem a Rakouskem, což přispělo k nesmírné rozmanitosti charakterů jeho vín. Skutečnost, že jsou švýcarská vína relativně málo známá ve světě, je dána tím, že Švýcaři je stačí vypít sami, jako doplněk těch, která ještě dovážejí…

Švýcarská vína Číst více »

Perly z horního Rýna

Když se Rýn přiřítí ze svého vysokohorského rodiště v Rétských Alpách, zklidní se až v rozlehlém Bodamském jezeře. Z jeho západního zálivu zvaného Untersse pak už vytéká úplně jiný Rýn. Klidný a mnohem mohutnější. V místech, kde se Untersse zužuje do nálevky a Rýn se rozmýšlí, zda je ještě jezerem nebo už řekou, stojí půvabné středověké městečko Stein am Rhein…

Perly z horního Rýna Číst více »

Pod císařskou korunou

Když přijde časný podzim a vinice na stráních Dolního Valaisu usilovně čerpají ze slunečních paprsků sílu pro své zlatavé hrozny, je čas nastoupit do kabinové lanovky, vyjet s ní vysoko až na vrchol hory Cr?t du Midi a pokochat se úchvatným pohledem dolů, do širokého údolí Rhôny. Teprve odtud je vidět, jak od sebe odděluje dvě paralelní velehorská pásma, Bernské Alpy na severu a Valaiské na jih. Takto z výšky vypadají jednotlivé vinice jako zeleně linkované aršíky rozhozené po jejich úpatí. A dvě zdejší města – Sierre hned pod svahem a vzdálenější Sion – jsou dvě rozsypané mozaiky tajemného obsahu…

Pod císařskou korunou Číst více »

Tikající tradice

Hodinářský průmysl patří ve Švýcarsku ke klíčovým odvětvím. Jeho tradice se zrodila na konci 17. století, kdy si koňský handlíř z oblasti Neuchatelu přivezl z Londýna hodinky, které obdivovali všichni jeho sousedé do chvíle, než se pokazily. Lidé mu poradili, aby je donesl mladému muži Danielu Jeanu-Richardovi, který byl znám svou zručností. Ten hodinky prozkoumal, opravil a v městečku La Locle se sám pustit do jejich výroby…

Tikající tradice Číst více »

Horské vesnice

Švýcarsko patří k jednomu z turisticky nejnavštěvovanějších států světa, a to i přes vysoké ceny zboží a služeb. Jen málokterá země dokázala tak dobře využít své nepříznivé geografické umístění ve svůj prospěch. A je skutečně nad čím žasnout – vždyť 70 % území zaujímají hory, které pro předky znamenaly především zdroj bázně, pověr i každodenní boj o přežití. Hory jsou zapsány hluboko do srdcí obyvatel a hledáme-li podstatu švýcarské mentality, tradic a kulturního bohatství, skončíme vždy jistojistě v horách. Ne nadarmo se říká, že každý Švýcar má rolnický původ.

Horské vesnice Číst více »

Od Helvétů k Helvetii

Jméno Švýcarska v latinské podobě – Helvetia – se odvozuje od keltského kmene Helvétů, který tu žil už ve 2. století př. n. l. Východní část území osídlily keltské kmeny Rétů, od nichž se odvozují dnešní Rétorománi (zvaní též Ladinové). Postupu Helvétů do jižní Galie zabránil roku 58 př. n. l. Julius Caesar a z jejich území vytvořil římskou provincii Helvetia; východní Raetia vznikla o 40 let později. Po rozpadu říše římské pohltily obě území germánské kmeny Allemanů (na západě), Burgunďanů (na severu) a Langobardů (na jihu), které pak zase přemohli Frankové (496). Nicméně právě v onom 5. století se v základu ustavily jazykové oblasti dnešního Švýcarska…

Od Helvétů k Helvetii Číst více »