Jméno autora:Země světa

Karpathos

Na jihovýchodním okraji řeckého egejského prostoru, na spojnici mezi Rhodem a Krétou leží jižní část souostroví Dodekanés („dvanáctiostroví“), jemuž dominuje ostrov Karpathos. Dnes patří mezi „turistické“ ostrovy, neboť v letní sezoně má přímé charterové spojení se západní i střední Evropou…

Karpathos Read More »

Šibenik – Krešimirovo město

Takto Šibenik občas nazývají Chorvaté. Připomínají si tím darovací listinu krále Petra Krešimira z roku 1066, v níž je město ponejprv zmiňováno. Na adriatické pobřeží relativně pozdní datum, uvážíme-li, že jiná místa osídlili už Římané, či dokonce ještě dávno před nimi Illyrové. Pro psýchu Dalmatinců je ovšem velice důležité, že tuto perlu střední Dalmácie stvořili od základu teprve slovanští Chorvaté. Antické památky tu proto nenajdete – o to více je však těch středověkých…

Šibenik – Krešimirovo město Read More »

Armáda opičího boha

Hulman posvátný (Semnopithecus entelus) je spolu s makakem rhesus (Macaca mulatta) nejběžnějším a nejpočetnějším zástupcem primátů v celé Indii. Žije téměř všude – od lesů himalájského Kumáúnu v nadmořských výškách okolo 3500 metrů, přes vyprahlé pustiny Rádžasthánu až po opadavé tropické lesy na jihu Indie…

Armáda opičího boha Read More »

Jadran expressem do Splitu

Split, druhé největší chorvatské město, je stále častěji navštěvován českými turisty, pro které je pobyt na Jadranu ve srovnání se západoevropskými přímořskými letovisky cenově přijatelný a snáze dosažitelný. A to i díky přímému charterovému vlaku Českých drah – Jadran expressu, který v hlavní sezoně umožňuje jednou týdně pohodlné, přímé cestování z České republiky do Chorvatska a zpět…

Jadran expressem do Splitu Read More »

Mozaika

Longtail boats neboli „dlouhoocasé čluny“ jsou typickým dopravním prostředkem na thajském pobřeží a thajských řekách. Jedná se o jednoduché dřevěné rybářské čluny, k nimž byl připojen automobilový motor s dlouhou hřídelí, která otáčí dvoulistou plechovou lodní vrtulí. Snadno se ovládají a díky mělkému ponoru mohou přistávat na plážích a v oblasti mangrovníkových bažin…

Mozaika Read More »

Antverpy P. P. Rubense

Druhé největší město v Belgii neobyčejně proslavil malíř Petrus Paulus Rubens, velký barokní umělec, jenž ve svých plátnech mistrně spojil tradiční nizozemskou malbu s benátskou školou. V Antverpách prožil přes třicet let života a vytvořil zde řadu jedinečných děl. Mnohá z nich dodnes zdobí malířův dům, antverpské kostely i obydlí jeho tehdejších přátel…

Antverpy P. P. Rubense Read More »

Palácio Nacional de Queluz

Na první pohled působí Palácio Nacional de Queluz velmi nenápadně. Převážně nízké jednopatrové budovy jsou seskupeny na půdorysu jakési protažené nesouměrné podkovy, na jejíž kratší rameno navazují další stavby. Dojem jednolitosti dodává celému komplexu vybledlá růžová omítka, oživená jen jednoduchým bílým ostěním oken a dveří. Kdo by řekl, že se za omšelou fasádou skrývá nejkrásnější rokokový zámek v zemi, často nazývaný portugalské Versailles…

Palácio Nacional de Queluz Read More »

Siena

Svátek „šílených“ jezdců v Sieně

Řvoucí dav, namačkaný jako sardinky v půlkruhovité mušli náměstí, ostré slunce a ostré stíny, bubny a trubky, praporečníci v těžkých renesančních kostýmech, řičení koní zjitřených nedočkavostí… Tříšť dojmů, z nichž vyrůstá zvláštní euforie davového šílenství, řízeného přísnými, ač značně svéráznými pravidly. To je sienské Palio delle Contrade, poslední pozůstatek rituálních zápasů staré Evropy…

Svátek „šílených“ jezdců v Sieně Read More »

Pils, pilsen, pilsener

„Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatavá jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek." Tak kronikář zaznamenal zrod slavného plzeňského piva Pilsner Urquell, k němuž došlo 5. října roku 1842…

Pils, pilsen, pilsener Read More »

Kuchyně

Jídlo je v Řecku, stejně jako mnohde jinde ve Středomoří společenskou událostí. Tvoří pozadí prakticky všech společenských setkání, ať již se odehrávají v oblíbené taverně, nebo doma v rodinném kruhu. Dnešní řecká kuchyně se vyznačuje jednoduchostí, ale zároveň i velkou pestrostí, což je dáno polohou Řecka – u Středozemního moře, na hranici Evropy a Blízkého východu…

Kuchyně Read More »

Kastoria – utajená perla

Řecko si tradičně spojujeme s mořem a antickými památkami. Z hor si většinou vzpomeneme jen na Olymp, informace o tom, že v Řecku mají také jezera, nás upřímně překvapí a na doporučení navštívit i severní část země hledíme se značnou nedůvěrou. Je to škoda – sami a dobrovolně se ochuzujeme o jednu z nejzajímavějších řeckých tváří…

Kastoria – utajená perla Read More »

Korfu

Jónské ostrovy u západního pobřeží Řecka byly připojené k řeckému státu teprve v roce 1864. Díky své minulosti jsou dodnes tak trochu „jiným Řeckem“. Platí to i pro nejsevernější z nich, Korfu neboli Krkýru, který je velký ani ne 600 km2, avšak natolik krásný a rozmanitý, že si zaslouží při plánování řecké cesty přinejmenším poctivou zastávku, pokud se už rovnou nestane hlavním cílem výpravy…

Korfu Read More »

Kalamitsi – kde bohové ještě přebývají

Zátoka Kalamitsi na jihovýchodě poloostrova Sithonie v Chalkidiki je obklopena vysokými skalami, které na okrajích sestupují do moře. Jejich srázné svahy objímají širokou náručí pláž s bílým pískem a v pozdním odpoledni na ni vrhají ostré stíny. Večery jsou tady teplé a tak tiché, že je slyšet až do pokoje šplouchání vln a skřípání písku pod nohama těch, jimž se ještě nechce spát…

Kalamitsi – kde bohové ještě přebývají Read More »

Ios – enfant terrible

Ostrov Ios, jenž leží na půli cesty mezi ostrovy Santorini a Naxos, byl na sklonku minulého století považován za jakýsi enfant terrible kykladské oblasti a někdy i celého Řecka. Během letních měsíců zde totiž rok co rok probíhal prakticky nepřetržitý flám, který si přijížděli užít mladí lidé z celého světa. Alkohol tady tekl proudem, přespávalo se volně na plážích a ty potom vypadaly natolik žalostně, že běžní turisté a rekreanti se začali Iosu vyhýbat velkým obloukem…

Ios – enfant terrible Read More »

Delfy a jejich věštírna

Snad každý by si občas přál nahlédnout do budoucnosti, poodhalit roušku času, zjistit, co ho čeká, jak se zařídit, co udělat. Tahle zvědavost je stejně stará jako lidstvo samo. Antiku můžeme bez přehánění označit za zlatý věk věštění. Prakticky současně se vznikem řeckých městských států vznikala také organizovaná centra věštění – věštírny. Způsoby věštění byly různé, ale většinou o nich máme jen rámcovou představu. Nemůže za to jen dlouhý časový úsek, který nás od činnosti věštíren dělí…

Delfy a jejich věštírna Read More »

Mykény

Mykény jako centrum, které dalo jméno celé jedné kulturní epoše; Mykény jako místo spojené s desítkami bájí a legend; Mykény účastnící se trójské války; Mykény jako naleziště zlatého pokladu; Mykény jako krátká, leč navýsost úspěšná zastávka geniálního Heinricha Schliemanna – možností, jak začít psát o Mykénách, je nepřeberně. A tak to zkusím úplně jinak…

Mykény Read More »

Ve stopách boha Héfaista

Co se týká vulkanismu v Řecku, mohlo by se zdát, že bůh ohně Héfaistos na rodnou hroudu zanevřel, svou živnost tam ukončil a přestěhoval se do sousední Itálie, kde coby Vulcanus dodnes pracuje v kovárně pod Etnou. Tohle přirovnání s kulhavým bohem ale samo trochu kulhá – vhodnější by asi bylo hovořit o pozastaveném podnikání, protože oheň v řeckém podzemí nikdy úplně nevyhasnul a v budoucnu se zase znovu pořádně rozhoří…

Ve stopách boha Héfaista Read More »

Aténská Akropolis

Soutěže hudební, atletické, jezdecké i lodní již proběhly a znají své letošní vítěze. Všichni jsou teď zde, u hlavní městské brány v Kerameiku, a řadí se do slavnostního průvodu. V čele půjdou hráči na kithary a píšťaly, s nimi nejváženější Atéňané ve vojenském oblečení, na koních, na vozech i pěšky, dále majestátní starci v bílých rouchách s olivovými ratolestmi, nejkrásnější dívky, na hlavách košíky s obětním nářadím, a spanilí jinoši s nářadím výstavním…

Aténská Akropolis Read More »