Nejednou geomorfologie krajiny dala vzniknout ojedinělým typům staveb, v oblasti Českého Švýcarska jsou to např. skalní a výklenkové kaple. S podobnými památkami se lze setkat i v jiných oblastech, ale příhodné vlastnosti pískovců umožnily stroze funkční niky doslova plasticky rozehrát do okolní skalní stěny…
Na své nedlouhé cestě z Lužických hor k Labi je velmi náladová. Pokojná i divoká, vlídná i nepřátelská. Místy plyne velmi tiše a vykrouženými meandry jako by se procházela po zelených lukách, ale už o pár kilometrů dál se divoce valí před balvany a ve svých nejnáročnějších úsecích mizí v tajemných soutěskách, ve zšeřelé hloubce lemované skalními monolity…
Velká dobrodružství na malé řece Read More »
Procházíme malou vesnicí, roztaženou podél úzké a téměř liduprázdné asfaltové silničky. S každou zákrutou se nám nabízejí nové a nové pohledy na domy, které jako by prošly konkurzem na filmový přepis pohádky O perníkové chaloupce…
Perníkové chaloupky Českého Švýcarska Read More »
Lákavým cílem návštěvníků Českého Švýcarska jsou drobná opevnění často nazývaná skalní, pusté či loupežnické hrádky. Stojí na strmých skalních sucích nebo na okrajích plošin nad hlubokým kaňonem Křinice a mlčí…
Skalní hrádky v Českém Švýcarsku Read More »
Po dlouhém čekání a složitých přípravách byl v jubilejním roce 2000 konečně vyhlášen náš čtvrtý národní park, pojmenovaný České Švýcarsko. Přimkl se tak k již deset let starému národnímu parku Saské Švýcarsko (NLP Sächsische Schweiz) na druhé straně státní hranice…
Národní park České Švýcarsko Read More »
Je krásný v každé roční době a za každého počasí, ale díváte-li se na něj za svítání, kdy kraj ještě tone v šeru, zatímco jeho vrchol pozvolna zlátne v prvních slunečních paprscích, jste v pokušení uvěřit tomu, že je to rodný bratr japonské Fudži…
Přestože nesčetné kopce nahloučené v Děčínských stěnách nabízejí vyhlídky tak hojné a tak krásné, znalci tohoto kraje si přece jen pro nejvzdálenější kruhový rozhled vyšlápnou na nejvyšší místo mezihoří, na vrchol, který se z české strany jeví jako stolová hora a z německého Saska jako ukloněná plošina…
Naše největší stolová hora Read More »
Dřív než Labe opustí naše území, propluje impozantní kamennou slavobránou Labských pískovců. Tato neobyčejně působivá krajina skalních měst, soutěsek, stolových hor a čedičových kopců doprovází Labe i za státní hranici, do německého Saska. Na české straně se tento malebný horopisný celek oficiálně nazývá Děčínská vrchovina, ale v kraji zobecněl název Labské pískovce…
České země byly vždycky vnímány jako dobře komponovaná sbírka různorodých krajin a Labské pískovce jsou mezi nimi krajinou nejexotičtější. Stále je to země neochočená a téměř neosídlená, do níž člověk většinou vstupuje jen jako host…
Krajina jako přírodní chrám Read More »
Oblast Labských pískovců je pro své jedinečné přírodní scenérie, romantická zákoutí a půvabné vesničky se zachovalou lidovou architekturu stále vyhledávána domácími i zahraničními turisty..
Na pískovcové plošině, nedaleko Turistické chaty a až na východním konci trasy, která nás provádí Velkými stěnami, se zvedá osamělý Kamenný hřib s poněkud nepravidelným, na jednu stranu vlajícím kloboukem. K jeho noze natahuje svůj dlouhý krk s malou hlavou Želva…
Tiské stěny, skalní bludiště Read More »
Jako bitevní loď, střežící nejvýznamnější český tok těsně před jeho vstupem na německé území, vyhlíží děčínský zámek ? s jedinou pyšnou věží nad stavbou, jejíž klasicistní zámecké úpravy nedokázaly zcela skrýt původní pevnostní charakter. Jen místo lodní vlajkoslávy se na věži otáčí korouhvička v podobě páva. Když zobákem zamíří k Labi a „pije vodu“, děčínští očekávají déšť…
Děčín – strážce Labe Read More »
Až na to, že je nejníže položenou českou obcí, neproslulo Hřensko ničím výjimečným. Nemá žádné významnější kulturní památky, nedošlo zde k žádným mimořádným historickým událostem, a přece je u nás zná snad každý…
Dobrá špatná poloha Hřenska Read More »
Nejpozději od vysílání nekonečného seriálu „Schwarzwaldklinik“ v osmdesátých letech, který byl obdobou naší, i v Německu oblíbené Nemocnice na kraji města, se toto pohoří v jihozápadním Německu stalo oblíbeným turistickým cílem. Má co nabídnout – od teplých bádenských vinic na západě přes horské terény vhodné k turistice i lyžování až po dochované středověké kláštery v horských údolích…
Schwarzwald – v kraji kukaček Read More »
Čím déle v Německu žiji, tím se mi zdá obtížnější vydat o Němcích konzistentní soud. Asi by se mi tak vedlo v každé zemi, Němci však mají proti všem ostatním národům jedno specifické stigma: rozpoutali dvě agresivní války, do nichž postupně vtáhli téměř celý svět. A tento svět nezapomněl a dává to při každé možné příležitosti najevo. Tím ovšem Němcům zpětně komplikuje už tak dost bolestné, víc než půl století trvající hledání vlastní identity…
Mají Němci sami sebe rádi? Read More »
Zatímco v jižní a západní Evropě vznikaly univerzity už ve 12. století, střední Evropa si na ně musela počkat ještě dalších 200 let. První univerzitou na území německé říše byla pražská Karlova v roce 1348. Jako její konkurentka vznikla o 17 let později univerzita ve Vídni a třetí pak roku 1386 univerzita v Heidelbergu…
Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa Read More »
Málokde na světě je tak blízko od moře k moři jako v nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Pobaltské městečko Schleswig dělí od severomořského Husumu pouhých 30 km. Němci svým mořím říkají Nordsee a Ostsee – Severní a Východní. I když co do teploty vody není moc vlídné ani jedno, Němci je milují…
Země mezi dvěma moři Read More »
Znalce němčiny ihned napadne, že Regensburg znamená nejspíš Dešťový nebo Deštný hrad. Možné to je, neboť v předpolí Šumavy, zvaném Bavorský les, o déšť nouze nebývá a byl patrně i u zrodu názvu říčky Regen (česky nazývané Řezná), která tu ústí do Dunaje. Římané ji však nazvali Regina (Královna) a vojenský tábor při ní pak Castra Regina…
Regensburg, město plné událostí Read More »
„Démant lidských vědomostí“ či „Zrcadlo humanity“. Tak je po celá desetiletí nazýváno pověstné Deutsches Museum v Mnichově. Názornou, logickou a zábavnou formou přibližuje snad všechny obory lidské činnosti, a proto získalo popularitu nejenom u odborníků na exaktní vědy, ale také u laické veřejnosti, pro kterou je věda a technika vždy tak trochu strohou a nezáživnou disciplínou. Dnes patří muzeum k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Německu…
Deutsches Museum v Mnichově Read More »
Historii této slavné a pověstné cesty začali psát staří Římané. V Bavorských Alpách, odkud do severní Evropy pronikaly jejich legie, založili svůj první tábor a také počátek vojenské a obchodní cesty. Nazývali ji Via Claudia, ve starých německých kronikách se však objevuje pod názvem Romanischeweg, Římská cesta…
