Jméno autora: Země světa

Čína a Číňané

2004, Čína /

Jak už to s významy slov bývá, ani slova Čína a Číňané nejsou tak jednoznačná, jak se zdají. Většině lidí přijde asi na mysl Čínská lidová republika – světová velmoc, nejlidnatější stát světa nebo také Čína – kolébka jedné z nejstarších a nejvyspělejších civilizací na světě. Někomu jinému se vybaví i „ostrovní Čína“, kterou je ostrov Tchaj-wan, jedna z nejbohatších zemí světa a počítačová velmoc. Gastronomicky založeného člověka třeba hned napadne: „Dneska bych si dal k večeři čínu.“ V evropském, americkém nebo australském velkoměstě si lidé hned vzpomenou na čínskou čtvrť v sousedství, a kdekoli v jihovýchodní Asii si vybaví silnou čínskou komunitu, která ekonomicky „ovládá naše město, naši zemi.“

Čína a Číňané Číst více »

Mozaika

2004, Čína /

Čína se pyšní mnoha světovými prvenstvími, některá jsou nezpochybnitelná, jiná diskutabilní. Jednoznačně se dá ale Čína považovat za kolébku akvaristiky, tedy chovu ryb pro okrasu. Nejpozději ve 12. století, v době dynastie Jižních Sungů, se chovaly v zahradních rybníčcích čínských císařů zlaté rybky, přesněji karasové stříbřití východoasijští neboli karasové zlatí…

Mozaika Číst více »

Čínská kuchyně

2004, Čína /

Tak jako si Češi při setkání navzájem přejí dobrý den, informují o tom, jak se mají a jsou-li zdraví, v Číně se lidé bez výjimky zdraví dotazem: „Čch´ fan le mej? Už jsi jedl?“ Svědčí to o důležitosti, kterou Číňané jídlu přikládají. Bez ohledu na to, zda hladovíte, nebo jste syti, je slušností odpovědět: „Ano, už jsem jedl.“

Čínská kuchyně Číst více »

Jací jsou Číňané

2004, Čína /

V Číně si člověk v první řadě uvědomí, že je Číňanů ohromné množství. V ulicích, na nádražích, v obchodních domech neustále sem a tam proudí mohutné davy lidí. Někteří s velkými nemotornými vaky, jiní s koši na kymácejících se bambusových tyčích přes ramena. Někdo se snaží vymotat z toho mumraje, jiný klidně sedí na stoličce a obědvá obtékán proudem chodců a cyklistů, další si natáhl na zemi matraci a nerušeně spí. Všichni se navzájem překřikují, ale nikdo z té hlučné a pulzující tlačenice není viditelné nervózní…

Jací jsou Číňané Číst více »

Vogézy a jejich hrady

2004, Severovýchodní Francie /

Francouzi nazývají tento středohorský, 200 km dlouhý hřeben Vosges (čti Vóž), české jméno vychází z německého označení Wogesen. Jako doklad pohnuté minulosti stojí na 150 návrších zbytky dávných hradů. Pobořeny byly už ve středověku a dnes dodávají zdejší krajině punc romantičnosti. Vyskytují se prakticky v celých Vogézách, až ke státní hranici s Německem…

Vogézy a jejich hrady Číst více »

Severovýchod Francie

2004, Severovýchodní Francie /

Tento cíp jako by k Francii patřil odedávna: dodává jí rovnováhu oproti vzdálené Bretani – bez něj by se Francie asymetricky nakláněla k západnímu Atlantiku. Takto připomíná dobráckého ducha v hábitu, nakročeného od Alp k Pyrenejím, s rukama rozpřaženýma jak na západ, tak na východ. Díky své poloze i schopnosti nasávat cizí vlivy je právě severovýchodní Francie už od raného středověku pojítkem mezi střední a západní Evropou, stejně jako mezi jejím severem a jihem – z každé oblasti si berouc, co je jí ku prospěchu…

Severovýchod Francie Číst více »

Mozaika

2004, Severovýchodní Francie /

Kopcovité hraniční pomezí na severu Lotrinska je poseto železnými kopulemi střílen, pod nimiž se skrývají rozlehlé podzemní betonové prostory. Maginotova linie, obranný pevnostní val vybudovaný mezi dvěma světovými válkami, měl chránit Francii před německou rozpínavostí…

Mozaika Číst více »

Alsaskou cestou vína

2004, Severovýchodní Francie /

I když se to obecně moc neví, platí Alsasko za vysoce uznávanou vinařskou oblast. Specializuje se především na bílá vína a obstarává pětinu jejich celostátní produkce. Na rozdíl od ostatních francouzských vín, pojmenovaných obvykle podle vinic (případně zámků jim přináležejícím), se alsaská vína rozlišují po středoevropsku – podle odrůd… Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Alsaskou cestou vína Číst více »

Rozmary řeky Doubs

2004, Severovýchodní Francie /

Pohoří Jura by mohlo sloužit jako učebnice pro poznávání zákonitostí stavby, vývoje a pohybu zemské kůry. Nikoli náhodou dalo jméno i geologickému údobí, proslavenému výskytem veleještěrů i prvních ptáků a savců. Pohoří totiž vzniklo vyvrásněním vápencových a slínových usazenin ze dna druhohorního moře a je nesmírně bohaté na zkameněliny tehdejších živočichů…

Rozmary řeky Doubs Číst více »