Ale ne! Už zase něco o Paříži?
Některá slova prchají před nepopsaným listem papíru, jako by se bála, že na něm navždy ulpí. Jiná se na něj samovolně hrnou v exhibicionistické touze po zvěčnění. V poťouchlém obrazu, který odráží zakřivené zrcadlo v obludáriu naší mysli, stává se město papírem a my jeho slovy. Bojíme se, aby nás Paříž nepohltila, neušpinila, nevysála, a přitom toužíme být jí obklopeni, proniknout do ní a nechat se v ní rozpustit. Máme strach pátrat po přeludu, abychom se jím sami nestali, a přece se pořád znovu o zachycení onoho přeludu pokoušíme…
Ale ne! Už zase něco o Paříži? Read More »