Slovinsko2

Bohinjske jezero Bohinjské údolí s největším přírodním jezerem ve Slovinsku uchvacuje překrásnými sceneriemi i koloritem stále ještě do jisté míry tradičního způsobu života. Bohinj je oblastí s prastarým osídlením a mimořádným kulturním a přírodním významem pro slovinský národ. Láká také stále více turistů, kteří sem míří za krásnou přírodou a vysokohorskou turistikou.  Asi 20 km

Svůj severní srpeček poloostrova, který my známe spíše pod názvem Istrie, Slovinci nazývají Slovenska Istra. Zahrnuje nejen pobřeží Jaderského moře, ale i bezprostřední zázemí v jižní části pohoří Kras, které rozhodně také stojí za návštěvu. Pouhých 46 km pobřeží se dá snadno projet i na kole. Je součástí cyklostezky Parenzana, která vede po trase někdejší stejnojmenné

Překrásným údolím západních Julských Alp se vine řeka Soča s vodou zelenomodrou tak, až se ani nechce věřit, že může reálně existovat. Dnešní oblast chráněné vysokohorské přírody a adrenalinových dobrodružství však skrývá i stinné stopy historie. Krása údolí kdysi zmítaného boji první světové války v nás dnes vzbuzuje obdiv k přírodě i úctu k míru. Krása

Slovinský kras Kras je oblast na jihozápadě Slovinska, která sahá od údolí řeky Vipavy na jih až k italské hranici a na východ po Cerkniško jezero. Tato oblast je doslova „prokousaná“ krasovými jeskyněmi, tunely, propady, závrty a ponornými říčkami. K největším skvostům patří Postojenské a Škocjanské jeskyně, Predjamský hrad či Lipica se slavným chovem lipicánů. Vápencové kopečky,

Druhé nejvyšší pohoří Slovinska pojmenované podle městečka Kamnik a řeky Savinje stojí ve stínu známějších Julských Alp. Scenerie jeho údolí, planin i vysokohorských partií jsou přitom úžasné. Zažít je můžete stále ještě v plné kráse a poklidné atmosféře, bez rušivých jevů, které s sebou nese masová turistika.   Kamnicko-Savinjské Alpy tvoří hranici mezi slovinským Kraňskem a dnes převážně

Termály K přírodnímu bohatství Slovinska nepatří jen hory a moře, ale také termální prameny, jimiž tato nevelká země oplývá v míře nevídané. Mnozí se již přesvědčili, že slovinské termální lázně, soustředěné především v jinak méně turisticky navštěvované severovýchodní a východní části země, mají co nabídnout. Kromě 87 pramenů o teplotě 25–73 °C se zde využívá minerální

Metropole Slovinska leží v srdci země, takže je odtud blízko k horám i k moři, jakákoli památka či přírodní zajímavost je odtud na dosah. O tom, že ji Slovinci mají rádi, svědčí i její jméno Ljubljana. Český ekvivalent Lublaň naproti tomu spíš bublá a zurčí – jako říčka Ljubljanica neboli Lublaňka, která sice polovinu svého čtyřicetikilometrového toku vede

Slovinština Skoro jako zázrak působí, že si Slovinci vzdor neexistenci vlastního státu a za dlouhé hegemonie němčiny a italštiny, ale i latiny a francouzštiny, vůbec dokázali uchovat svou řeč, a ještě k tomu v nevídané pestrosti: Pouhé dva miliony Slovinců na území velikosti Moravy plus asi půl milionu Slovinců v sousedních i vzdálenějších zemích totiž hovoří 46 dialekty!

Vydejme se na kolech vinařskou oblastí Jeruzalem na východě Slovinska, po cestách mezi vinohrady, jejichž typické kontury dávají smyslný ráz horizontům vynořujícím se z melancholických luhů řek Mura a Dráva, které oblast ohraničují. Silničky mezi vinicemi nás odmění výhledy na další a další horizonty s typickými topoly, kterým tu říkají palmy, s vesničkami a z dáli viditelnými kostelíky i osamělými staveními.