Sébastien le Prestre, markýz de Vauban, vojenský poradce a architekt Ludvíka XIV., patří k nejvýznamnějším postavám francouzské vojenské historie. Zasloužil se o přestavbu více než 400 tvrzí a vybudoval 160 nových pevností. Dvanáct skupin opevněných staveb a míst podél francouzských hranic bylo v roce 2008 zapsáno jako „Vaubanova opevnění“ na seznam Světového dědictví UNESCO. Jedna z nich, citadela v Besançonu, leží v kraji Franche-Comté. Region Burgundsko-Franche-Comté je ale s Vaubanem spojen ještě daleko těsněji.
Vauban se totiž v Burgundsku narodil, konkrétně ve vesnici Saint-Léger-de-Foucheret v Morvanu, jež byla roku 1867 na počest slavného rodáka přejmenována na Saint-Léger-Vauban. Muzeum v jednom z tamních hrázděných domů informuje o Vaubanově životě a prostřednictvím různých dokumentů i modelů představuje některé z pevnostních staveb, které Vauban naplánoval a postavil.
Vauban zasvětil svůj život službě králi Slunce, Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. V roce 1675 získal Vauban v Morvanu panství Bazoches s vesnicí a zámkem, z něhož vytvořil velkolepé šlechtické sídlo včetně projekčních kanceláří a technických ateliérů, kde jeho inženýři pracovali na studiích a plánech mnoha pevností. Zámek se stal především domovem jeho rodiny, sám Vauban se tam zdržoval většinou jen krátce mezi vojenskými taženími a službou králi.
Besançon
Jedna z nejhezčích Vaubanových citadel dominuje Besançonu, hlavnímu městu Franche-Comté ležícímu v meandru řeky Doubs. Poté, co Ludvík XIV. definitivně převzal město od Španělů, Vauban původní citadelu kompletně přestavěl. Pevnost, která je pozoruhodným svědectvím o vojenské architektuře 17. stol., se rozkládá dobrých 100 m nad městem na ploše 11 ha. Její stavba byla tak drahá, že se Ludvík XIV. údajně Vaubana ptal, zda jsou její zdi ze zlata. Nejsou, o čemž se každý návštěvník může přesvědčit při 600 m dlouhé vycházce po hradbách, 5–6 m širokých a 15–20 m vysokých, z nichž se otevírá krásný pohled na město, meandr řeky Doubs a zelené kopečky pohoří Jura v pozadí. Součástí Světového dědictví jsou i městské hradby, které vidíme pod citadelou, a druhá menší pevnost Griffon na protilehlém kopci Battant.
Kromě prohlídky opevnění a výhledu nabízí citadela návštěvu několika muzeí. Je zde Espace Vauban, expozice věnovaná Vaubanovu životu a době, stavbě citadely i životu královských kadetů v ní. V letech 1941–1944 bylo v citadele popraveno 100 příslušníků hnutí odporu, což připomíná Muzeum odporu a deportace zaměřené na celé období 2. sv. války od nástupu nacismu přes okupaci, deportace Židů, hnutí odporu až po osvobození. Aktuálně je muzeum až do konce příštího roku uzavřeno kvůli kompletní rekonstrukci. Rozmanitá zařízení jsou soustředěna pod hlavičkou Přírodovědného muzea, které kromě expozice biodiverzity (Naturalium) nabízí nevelkou zoologickou zahradou, akvárium, insektárium, pavilon nočních savců (Noctarium) a malou farmu s domácími zvířaty. Musée Comtois se zabývá různými stránkami života v kraji Franche-Comté.
Besançon, to však není zdaleka jen citadela. Město má zajímavé historické památky (Černá brána z doby Římanů, románská katedrála Saint-Jean z 12. stol., renesanční palác Granvelle z 16. stol.) a pyšní se slavnými rodáky, jako byli vynálezci kinematografu, bratři Auguste a Louis Lumièrové, nebo spisovatel Victor Hugo. V domě kousek od katedrály na rušné ulici Grande Rue, kde se Hugo roku 1802 narodil, je dnes spisovatelovo muzeum. Slavný tvůrce Chrámu Matky Boží v Paříži či Bídníků má ve městě i dvě své sochy. K 100. výročí jeho narození byla v parku na Place Granvelle odhalena socha sedícího spisovatele od místního sochaře Justa Becqueta. Bronzový Victor Hugo v nadživotní velikosti, jak ho vytvořil senegalský sochař Ousmane Sow, stojí od roku 2003 mírně rozkročený před radnicí a zamyšleně hledí na otevřené kapesní hodinky, které drží ve své levé ruce. Všem tak připomíná, že Besançon je městem časomíry.
Tradice hodinářských dílen v Besançonu sahá až na konec 18. stol., kdy vlastní výroba měla zabránit závislosti na dovozu hodinek z Anglie a sousedního Švýcarska. Udává se, že v 19. stol. připadalo na tehdejších 50 000 obyvatel města asi 5000 hodinářů, z nichž mnozí se sem přestěhovali z Vallée de Joux na švýcarské straně Jury. Čtyři pětiny veškerých hodinek prodaných v té době ve Francii pocházelo z Besançonu. Dodnes se tu zachovaly elegantní domy postavené z typických šedých a béžových vápencových kvádrů. V jejich dvorech byly ateliéry s mimořádně velkými okny, která zajišťovala dostatek světla potřebného pro práci s miniaturními součástkami. Hugův současník, hodinář Auguste-Lucien Vérité, vytvořil velkolepý orloj, který je dodnes k vidění v katedrále. A potom mistr Louis Leroy po sedmi letech zkoumání a práce dokončil v roce 1904 kapesní hodinky Leroy 01, jedinečné mistrovské dílo hodinářství i zlatnictví, jeden z klenotů Besançonu. Poprvé byly představeny už na Světové výstavě v Paříži v roce 1900, kde získaly zvláštní cenu poroty. Od té doby až do roku 1989 držely primát nejsložitějších mechanických hodinek na světě. Jejich strojek obsahuje 975 součástek a má 26 tzv. komplikací neboli funkcí jiných než ukazování času. Unikátní kousek s pláštěm z 18karátového zlata můžete obdivovat v Muzeu času (Musée du Temps), které bylo otevřeno roku 2002 v již zmíněném paláci Granvelle.
Belfort
Jiným velkým Vaubanovým dílem je citadela v Belfortu, městě s 47 000 obyvateli, které leží v kraji Franche-Comté asi 25 km od hranice se Švýcarskem ve strategicky významné poloze mezi Jurou a Vogézami, v místech tradiční obchodní i vojenské trasy mezi Rýnem a Rhônou. Impozantní silueta pevnosti z červeného pískovce, s obrovským lvem v popředí, je vidět už z dálky…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Burgundsko/Franche-Comté