Spojené arabské emiráty
„Bohatství, to nejsou peníze a ropa. Bohatství spočívá v lidském pokolení a je k ničemu, když neslouží lidem.“ Těmito slovy moudrého šejka Zájeda, „otce národa“, vás zveme na vzrušující výlet po Spojených arabských emirátech, který začneme v metropoli Abú Zabí, kde se budují umělé ostrovy, dech beroucí muzea, obří akvária a budoucnost patří soběstačným eko-regionům. Nasbíráme si datle v oáze al-Ain, projdeme se po dunách v nehostinné poušti i na historicky unikátních pouštních ostrovech. Z kulturní metropole Šardža se přesuneme na východní pobřeží. Zašnorchlujeme si v Indickém oceánu a vychutnáme si krásu a autentičnost tzv. Severních emirátů (Fudžajra, Ras al-Chajma, Umm al-Quwain a Adžmán).
Spojené arabské emiráty jsou federací sedmi konstitutivních emirátů. Zrodily se 2. 12. 1971 ze svazku šesti států (Abú Zabí, Dubaj, Šardža, Adžmán, Fudžajra, Umm al-Quwain), ke kterým se přidal 10. 2. 1972 Ras al-Chajma. Region byl historicky známý jako „pobřeží Příměří“ nebo „Smluvní Omán“. Lídři kmenových uskupení podepsali mezi lety 1820–1892 ochranné smlouvy s Brity, kteří sledovali své vlastní ekonomické zájmy (lov perel a strategická poloha). Šejkové se zavázali, že nebudou bez jejich souhlasu vstupovat do vztahů s žádnou jinou zahraniční vládou. Britové na oplátku slíbili, že budou chránit pobřeží i vnitrozemí před případnou agresí. Emiráty byly v podstatě neformálním britským protektorátem až do roku 1971.
Spojené arabské emiráty (SAE či Emiráty) leží v jihovýchodním cípu Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a se Saúdskou Arábií, námořní hranici sdílejí s Katarem a Íránem. Rozloha SAE činí 83 600 km2 a žije tam 10 160 000 obyvatel, z čehož cizinci tvoří 88,52 %. Mezi jednotlivými emiráty neexistují fyzické hranice. Podle ústavy SAE jsou federální zákony nadřazené zákonům jednotlivých emirátů, které ovšem mohou přijímat právní předpisy v oblastech, v nichž federace dosud nevyužila své legislativní pravomoci. V čele každého emirátu stojí emír a vládci společně tvoří Federální nejvyšší radu. Jedná se o konstituční monarchii. Vládce emirátu Abú Zabí je zároveň prezidentem celé země. Hlavním městem SAE je Abú Zabí, ale nejlidnatějším je Dubaj.
Všechny emiráty sdílejí stejné kulturní dědictví i životní styl a historicky jsou spjaty se stejným územím a jazykem, tj. arabštinou. Ve všech emirátech platí stejná měna – emirátský dirham, který se dělí na 100 filsů. V minulosti byl při pobřeží hlavním způsobem obživy rybolov a lov perel a v oázách pěstování datlí. V pouštní krajině kočovali beduínští nomádi, kteří chovali ovce, kozy a životně důležité velbloudy. Celou společnost od poloviny 20. stol. dramaticky změnila těžba ropy. Protože však jednotlivé emiráty nedisponují stejnými přírodními zdroji a nerostným bohatstvím, jejich rozvoj nebyl po objevení ropy rovnocenný.
Emirát Abú Zabí vkročil do 21. stol. jako organizátor světových sportovních klání a koncertů. Aspiruje na to, aby se v budoucnu stal regionálním centrem architektonicky zcela unikátních projektů, muzeí a galerií. Disponuje největšími zásobami ropy a zemního plynu ze všech emirátů. Přesto si i nadále ze všeho nejvíce cení své vlastní silné kulturní identity a beduínského odkazu. Hlavní město SAE, Abú Zabí, je sice stejně multikulturní, ekonomicky a technologicky vyspělé jako metropole Dubaj, ale je méně kosmopolitní a konzumní a více sociálně konzervativní. Etihad Rail je národní projekt, který do roku 2030 počítá s vlakovým spojením mezi 11 městy napříč celou zemí (o délce 1200 km). Na tratích budou operovat vysokorychlostní vlaky (až 200 km/h). Úsek mezi hlavním městem Abú Zabí a Dubají je již téměř dokončen, cesta zabere pouhých 50 minut. Do budoucna se počítá s dalším rozšíření železničního uzlu do celého Zálivu.
Dubaj, které jsme věnovali samostatné číslo (ZS 10/2021), přes všechna úskalí a omezení způsobená světovou pandemií úspěšně zorganizovala Expo 2020, jež svými světelnými a zvukovými instalacemi a originálními expozicemi ohromilo celou světovou veřejnost. Český pavilon Czech Spring zaznamenal velký úspěch, když projekt S.A.W.E.R. získal na Expo cenu za nejlepší inovaci. Tento technologický zázrak dokáže vyrábět vodu ze vzduchu jen pomocí sluneční energie a samostatně stvořit oázu v poušti.
Emirát Šardža měl pověst striktního regionu, kterému se mnozí turisté raději vyhýbali. V posledních letech se Šardža otevírá světu a do podvědomí se zapsala jako turistická destinace se špičkovými muzei, přírodními parky a veletrhy. Stará tržiště procházejí rekonstrukcí a unikátní projekt Heart of Sharjah si klade za cíl přetvořit centrum metropole v komplex luxusníczh rezortů s replikami tradiční architektury. Severní emiráty, mezi které patří Adžmán, Umm al-Quwain, Ras al-Chajma a Fudžajra, sice postrádají lesk, futuristické stavby a komerční potenciál Dubaje či Abú Zabí, ale dokázaly se prosadit v ekonomice země i v turistickém ruchu, lákají především na přírodní krásy (oázy, vádí, mangrovy), na vodní sporty a adrenalinové aktivity, bohatá archeologická naleziště a ducha dob minulých.