Evropské železniční rekordy
Budete-li pátrat po železničních rekordech, skončíte skoro pokaždé dřív nebo později ve Švýcarsku. I proto je převážná většina našeho výběru sedmi evropských železničních „nej“ soustředěna právě do této země.
Nejoblíbenější železnice světa
Neexistuje na světě stát, jehož obyvatelé by měli železnice raději než Švýcaři. V alpské zemi, protkané 5000 km tratí, využívá víc než polovina z 8,5 milionu obyvatel nějaký druh předplatného na veřejnou dopravu. Ale to by samo o sobě ke světovému prvenství nestačilo, Švýcaři jsou absolutními šampiony v počtu jízd za rok (podle posledních dostupných údajů je to 60 cest) a v průměru ujetých kilometrů na osobu (2277 km). K ohromné oblíbenosti švýcarských železnic vydatně přispívá propracovaný systém celé veřejné dopravy s jednotným tarifem pro celou zemi, s návazností na další typy dopravy včetně lanovek či parníků, s přehledným společným jízdním řádem desítek provozovatelů na webu spolkových drah, s pestrou nabídkou jídelních vozů, manažerských oddílů nebo třeba dětských heren na kolejích. Nač potom jezdit autem?
Nejdelší tunel světa
Na 12 miliard franků vyšel Švýcary nejdelší železniční tunel světa. Nový Gotthard o délce 57 km otevřeli na klíčové severojižní transalpské ose mezi Curychem a italským Milánem v prosinci 2016. Švýcaři si pro financování stavby v referendu odhlasovali vznik speciálního fondu, do něhož plynuly především daně z kamionové dopravy, dále peníze ze spotřebních palivových daní a z DPH. Pro představu o rozsahu projektu pár čísel: z horniny vytěžené uvnitř Alp během stavby by se dalo postavit pět Cheopsových pyramid, celková délka všech štol, šachet a podzemních galerií v rámci přelomového díla přesahuje 150 km, 2300 m je největší hloubka pod štíty Alp. A jen tak mimochodem: uvnitř se nachází 300 zesilovačů mobilního signálu – pokrytí je 100% po celých 20 minut, kolik obvykle jízda tunelem trvá.
Nejstrmější železnice světa
Z Alpnachstadu v centrálním Švýcarsku šplhají od jara do podzimu vagony po nejstrmější trati světa na dvoutisícovou skálu Pilatus nad Luzernem. Dráha zdolává na vzdálenosti 4,6 km převýšení 1635 m, koleje místy dosahují sklonu až 48 % – přitom provoz skutečně funguje už od roku 1889 bez jisticího lana. Kvůli bezpečnosti je maximální rychlost omezena na 12 km/h a vše je založeno na speciální ozubnici od troufalého konstruktéra Eduarda Lochera. Ten si v 19. stol. vyvzdoroval plán, kterému téměř nikdo nevěřil. Jeho systém tvoří oproti zaběhlým zubačkovým zvyklostem dvě horizontální ozubená kola, která se ze stran zakusují do hřebene mezi kolejnicemi, pod ozubeným mechanismem jsou ještě hladké disky, které brání vyskočení vozu z trati. Unikátní jsou také výhybky, na nichž se přesouvá či přetáčí celé pole.
Nejstarší zubačka Evropy
Švýcarskému vrcholu Rigi se přezdívá Královna hor a na jejích svazích najdete Královnu zubaček. Nejstarší horská železnice Evropy vede z Vitznau na břehu Lucernského jezera kousek pod vrchol Rigi, který se tyčí do nadmořské výšky 1798 m. Horu ve světě velmi zpopularizoval americký spisovatel Mark Twain, který barvitě vylíčil svůj dávný výstup na Rigi v cestopise Tulák v cizině. Otcem trati je Niklaus Riggenbach, který osobně řídil 21. května 1871 (v den svých 54. narozenin) premiérový vlak po dráze, jejíž ozubnicový systém nese jeho jméno. Dnes zdraví dřevěný pan Riggenbach cestující z lavičky na nástupišti ve Vitznau, kde věčně čeká na vlak. Na konci peronu pak najdete zastrčenou jeho pamětní desku. Čtyřicetiminutová jízda s Rigibahn nabízí exkurzi do švýcarského farmářského života a ohromující panoramata.
Nejvyšší nádraží Evropy
Jungfraujoch, 3454 m n. m. Výš se v Evropě vlakem nedostanete. I tohle nádraží vysoko ve švýcarských Alpách je s ohledem na okolní nevlídný ledovcový terén zakopáno v tunelu pod ledovcem. Nejvýš položená železniční trať Evropy zahájila provoz v roce 1912, jejím duchovním otcem byl curyšský magnát Adolf Guyer Zeller. Podle tradované historky vymyslel projekt během letní dovolené v Alpách na sklonku 19. stol., když na vycházce zahlédl horský vláček šplhající k nádraží Kleine Scheidegg, z něhož dnes startuje vrcholová zubačka na Jungfraujoch. Původně chtěl Zeller stavět koleje až na vrchol Jungfrau (4158 m n. m.), ale jelikož v průběhu výstavby zemřel a jeho dědicové neměli dost peněz na dostavbu trati, zůstala konečná v sedle pod vrcholem. I to však bohatě stačí k evropskému výškovému rekordu i víc jak po 100 letech provozu.
Nejsevernější koleje Evropy
Pouhých 8,5 km měří nejsevernější železnice kontinentu: v nejzazším cípu Norska, až na dálném severu u hranic s Ruskem, spojuje přístavní město Kirkenes s rudným dolem Bjørnevatn. Ačkoli se po privátní těžařské dráze v současnosti nelze svézt vlakem, čas od času se dokonce vynoří plány na připojení k evropské železniční síti. Nikdy k tomu nedošlo; když pomineme politické okolnosti (šlo by o napojení na ruskou či finskou železnici), jistou překážkou je i odlišný rozchod kolejí a samozřejmě komplikovaný terén. Na vrcholu slávy byl tamější provoz hustší než na leckteré české lokálce: denně tudy projelo v průměru 20 těžkých souprav plně naložených železnou rudou. Nejsevernější tratě Evropy s osobními vlaky vedou ze švédské Kiruny do norského Narviku a z Petrohradu do Murmansku na severu Ruska – obě vás zavezou za 68. severní rovnoběžku.
Největší modelová dráha světa
Miniatur Wunderland, tak se nazývá největší modelová železnice světa. Najdete ji na severu Německa v jednom z mnoha bývalých cihlových přístavních skladišť hamburského Speicherstadtu. Délka zdejších tratí v modelářském měřítku H0 (1:87) činí přes 15 km, každodenní provoz tisícovky vlaků zajišťuje 300 zaměstnanců za pomoci 50 počítačů, 1400 návěstidel a 3454 výhybek. Zatím mají zmenšenými kolejemi pokryty modely Německa, Rakouska, Skandinávie, Švýcarska, Itálie a pár dalších oblastí světa, ovšem areál se stále rozrůstá. Dosavadní stavební náklady dosáhly 21 milionů eur, dalších 10 milionů je na investice ještě připraveno.
