Bahnlehrpfad, Bahnerlebnispfad, Bahnwanderweg – co to je za podivná slova? Švýcarsko se pyšní nejen obdivuhodnými železnicemi, ale také pestrou nabídkou „vlakologických“ pěších tras: naučných (lehr), zážitkových (erlebnis) nebo prostě „jen“ pochodových (wander). Všechny mají jedno společné: lemují nejkrásnější horské tratě v alpské zemi…
Pěšky podél Rhétské dráhy Read More »
Vysoké útesy padající do oceánu, nespočet malebných pláží,o pobřežní městečka s tradiční kuchyní a překvapivě nízké ceny, to vše dělá z nejjižnější části Portugalska turistický ráj. Atlantský oceán je tu nejteplejší a hezkým počasím si zde můžete být téměř jisti…
Algarve – tváří k moři Read More »
Když v mysli jistého šlechtice dozrálo rozhodnutí zasvětit zbytek svého života Všemohoucímu, zapřáhl volské spřežení a vydal se na cestu s tím, že zvířata povede Bůh a zastaví je v místě, které pro svého nového služebníka vybral. A tak se i stalo – zvířata padla vyčerpáním v odlehlém alpském údolí sevřeném věncem vysokých hor, kde potom Konrad s pomocí benediktinských mnichů založil klášter. S jeho budováním byl spokojen, okolní přírodou nadšen, pouze mu vadilo, že se místu začalo říkat Volská louka. Když jednou opět přemýšlel, jak by je lépe pojmenoval, zaslechl zpěv nábožné písně a pak si všiml, že nad klášterem se okolo jednoho z vrcholů vznášejí andělé. Náhle byl název na světě – Engelberg, česky Andělská hora…
Engelberg pod horou Titlis Read More »
Botanická skupina stromů nazývaných anglicky „redwoods“ je dnes nepočetná. Na celém světě se dochovaly pouhé tři druhy, které se vyskytují pouze v několika izolovaných regionech. Až do poloviny 19. stol. neměla botanická veřejnost o existenci těchto stromů ani ponětí. Teprve roku 1847 rakouský botanik a bratislavský rodák Štefan Ladislav Endlicher popsal stromy, které objevil na kalifornském pobřeží, a dal jim rodové jméno Sequoia. I když se v poslední době objevují i odlišné teorie, rakouský botanik v něm prý chtěl zvěčnit náčelníka a učitele kmene Čerokí jménem Sequoiah. Tento osvícený muž vymyslel abecedu, kterou pak rozšířil mezi svými soukmenovci, takže se z Čerokíů stal nejgramotnější indiánský kmen v Severní Americe. Přes veškerou konkurenci angličtiny se jeho písmo dodnes učí děti v indiánských rezervacích. Je unikátní. Stejně jako stromy nesoucí jeho jméno…
Sekvoje – stromy se jménem náčelníka Read More »
Západní stranu nejstaršího amsterdamského náměstí Dam, jež už sice není ani správním, ani geografickým středem města, ale jeho srdcem pořád ano, zabírá monumentální stavba, kterou po jejím vzniku označovali někteří současníci za osmý div světa…
„Římané jsou nad věcí a baví se nejvíc o tom, kde si dají nejlepší kapučíno a skvělou zmrzlinu. To Miláňané i o víkendu chodí v kravatě a probírají hlavně byznys. Moc populární mezi Italy nejsou. Něco jako v Česku Pražáci, namyšlení Pražáci. Všichni Italové ale zároveň vědí, že pokud Itálie hospodářsky poroste, bude to díky Milánu…“
Pusan (Busan) je se svými více než třemi a půl miliony obyvatel druhým největším městem Jižní Koreje, ale v některých směrech soulskou metropoli dokonce předčí. Jde o největší korejský přístav, tonáží přepravovaného zboží pátý největší na světě. Právě odtud proudí jihokorejské automobily, textil a další prudukty strojírenského i spotřebního průmyslu do celého světa…
Pusan, největší přístav Read More »
Paříž má na pět stovek veřejných zahrad a parků, od rozlehlých lesoparků na okrajích města přes elegantní palácové zahrady až po maličké parčíky uprostřed větších náměstí. K výslednému dojmu hodně zelené metropole přispívají i stromy na chodnících. Z celkového počtu téměř půl milionu pařížských stromů tvoří nejčastěji platany, ale také lípy a další druhy rostoucí na bulvárech, třídách i „běžných“ ulicích asi pětinu…
V rakouském severním pohraničí, které sousedí s jižní Moravou, najdeme v hlubokém zalesněném údolí řeky Dyje skoro miniaturní národní park Thayatal. Má rozlohu pouhých 14 km² a byl symbolicky vyhlášen 1. 1. 2000. Status národního parku získal i proto, aby se spolu s moravským národním parkem Podyjí stal součástí přeshraničního národního parku, který je vzácným příkladem téměř původní přírody uprostřed střední Evropy…
Pahorky města San Franciska jsou legendární. Kromě toho, že mohou posloužit jako skvělá kulisa k pořádné automobilové honičce v akčním filmu, patří také neodmyslitelně ke koloritu města. Dříve sice byly překážkou v jeho rozvoji a existovala tendence srovnat je s okolním terénem, dnes jsou však vyhledávanými rezidenčními oblastmi či oddychovými zónami. Některé z nich jsou opravdovými celebritami…
Co mají společného Santa Cruz a Puerto de la Cruz? Kromě slova kříž v názvu také velké mořské parky s bazény navržené slovutným lanzarotským architektem Césarem Manriquem. V obou se můžete koupat v klidné slané mořské vodě s oceánem bouřícím za vašimi zády. V případě Puerto de la Cruz je to o to důležitější, že město vlastně žádné velké pláže nemá, neboť na severním pobřeží ostrova spadá sopečné pohoří prudce do vod oceánu, a tak vytvoření umělého komplexu koupališť přijali místní s povděkem…
Na seznámení s životem pobřežních mělčin ostrovů není nutná těžká a drahá potápěčská výstroj. Bohatě stačí maska, šnorchl a ploutve. A pokud chceme fotografovat, i olověné závaží na opasku. To nám umožní udržet se pár desítek vteřin na dně bez pohybu. S tímto vybavením už jenom stačí přeplavat úsek příbojem zvířeného písku a zamířit k nejbližším skalám…
Život v pobřežních mělčinách Read More »
Moje cesta do Kambodže se zrodila tak rychle, že jsem dopředu nic moc neplánovala, ale bylo mi jasné, že musím vyzkoušet stezku v korunách stromů, projet se bambusovým vlakem a strávit noc na jezeře Tonle Sap…
Noc na jezeře Tonle Sap Read More »
Poutníci nejenom z Rakouska sem neváhají urazit pěšky stovky kilometrů. V průběhu staletí jich sem zavítal už bezpočet. A nechyběly ani hlavy pomazané. Mariazell, největší poutní místo Rakouska a jedna z nejvýznamnějších mariánských svatyní střední Evropy, které skladatel Joseph Haydn věnoval dvě mše, přitahuje věřící již od 12. stol. a je nedílnou součástí dějin křesťanského Západu. Ačkoli se zde vlastně nestal, alespoň dosud, žádný zázrak, ročně se tu konají tisíce procesí. Kromě duchovního povzbuzení nabízí městečko a jeho okolí i světská potěšení, od pohlazení pro zažívací trakt přes kořeněné perníčky až po parádní lyžování či letní turistiku…
Mariazell – u Velká matka Rakouska Read More »
Řím je úžasné město. Získá si vás i přes všechen svůj chaos a nepořádek. Neměli jste při jeho návštěvě pocit, že tam patříte? Že ty pobořené zdi staré dva a půl tisíce let jsou stejně jako velkolepost barokního města plného uměleckých pokladů, které utvářely naše hodnoty a cítění, tak trochu i vaše? Dnešní Římané ten pocit rozhodně znají. Považují se vesměs za dědice Julia Caesara. Římská politika se sice značně podobá poslední zkorumpované fázi antického impéria, ale ve skutečnosti mají dnešní Římané k současníkům římských císařů stejně daleko, jako obtloustlí pánové v kostýmu retiaria či secutora, dožadující se u Kolosea spropitného za fotografování, ke gladiátorům…
Silueta katedrály sv. Petra a Panny Marie je charakteristickým poznávacím znamením Kolína nad Rýnem. Přestože od zahájení do dokončení stavby uplynulo 632 let, představuje dóm jedinečnou, stylově jednotnou vrcholně gotickou památku. Další umělecké poklady skrývá uvnitř…
Turistický Peking, to je hlavně Zakázané město, oltář Nebes, náměstí Nebeského klidu a Letní palác. Čínské hlavní město však nabízí zajímavých míst a památek daleko víc. A to, že jsou trochu stranou turistického zájmu, je pro návštěvníka spíše výhodou…
Už spisovatel Theodor Fontane, nejvýznamnější představitel německého realismu 19. století, tvrdil, že oblast kolem jezera Werbellinsee je pohádkovým místem. Mírně zvlněná krajina vymodelovaná ledovcem během poslední doby ledové asi před 15 000 lety, součást rozlehlé Severoněmecké nížiny, nabízí nejen spoustu možností k aktivní dovolené na souši i na vodě, ale také cenné přírodní lokality, pozoruhodné kulturní památky a setkání se zajímavými lidmi…
Kolem jezera Werbellinsee Read More »
I když se často uvádí, že královnou švýcarských horských železnic je Jungfraubahn, s tímto tvrzením to není tak jednoznačné. Jistě, o obrovské atraktivitě Jungfraubahn nemůže být sporu – její kolej stoupá unikátním sedmikilometrovým tunelem vyraženým v nitru velehor a končí v říši věčného sněhu a ledu, v nejvýše položené železniční stanici Evropy. Pokud nás však bude zajímat hlavně míra technických inovací, jimiž se určitá trať zapsala do dějin železniční dopravy, nabízí se ještě jedna kandidátka korunovace – ozubnicová trať vedoucí na vrchol hory Pilatus…
Pilatusbahn – nekorunovaná královna Read More »
Mohutný klášter v městečku Batalha odráží nezdolnost portugalského národa. Je spojen s houževnatým bojem za nezávislost na konci 14. stol., symbolizuje zrod nové královské dynastie Avis a svobodné Portugalsko. Sloužil proto jako kultovní svatyně a místo posledního odpočinku několika významných králů. Dnes je především architektonickým skvostem zrcadlícím vrchol gotického umění…
Batalha – kultovní místo dynastie Avis Read More »
