Chcete-li porozumět Španělsku, měli byste jeho poznávání začít tam, kde se zrodilo – v asturských horách. Tady navěky odpočívá bojovník Pelayo, který se ve střetech s Maury na Pyrenejském poloostrově vyznamenal mnohem dříve než slavný Cid. Stal se téměř mytickou postavou, vzorem, k němuž se v dobách malomyslnosti obraceli španělští mužové pera, aby povzbudili skleslého ducha národa, a jehož opěvovali romantičtí básníci, jako například José de Espronceda…
panělé tráví svůj volný čas jen málokdy doma v ústraní. Největší pohoda bývá s rodinou nebo přáteli na ulici. A tak se veselými a hlasitě debatujícími lidmi plní pěší zóny, obchody, restaurace a kavárny, ale také muzea. Velmi populární a téměř vždy zaplněná návštěvníky bývají tzv. domácí muzea neboli casas-museo. Jsou to někdejší šlechtická sídla nebo domy, kde žily známé osobnosti…
Kladensko je jednou z českých oblastí, kde se v 19. století v nebývalém rozsahu rozvíjel průmysl. Těžba uhlí, výroba železa a oceli, strojírenská výroba či cukrovarnictví se postupně staly pro tato místa charakteristickými. Ruku v ruce s těmito činnostmi pronikaly do okolí Kladna rychle i ocelové pásy kolejnic, a prakticky každým údolím se rozléhal s ničím nezaměnitelný zvuk jedoucích vlaků. Z Kralup nad Vltavou do Kladna jezdí vlaky již od roku 1855, ze Středokluk do Podlešína od roku 1873 a kupříkladu ze Zvoleněvsi do Vinařic se první vlaky rozjely o dalších třináct let později…
I když by se na první pohled mohlo zdát, že nejdůležitějším železničním spojem z Prahy na severovýchod musí nutně být vlak do Liberce, není tomu tak. Nejvýznamnější trasa vede Českým rájem a směřuje do Tanvaldu…
Uvažuji, zda je potřeba k nadpisu uvést upřesňující dovětek, ale některé názvy lze ponechat i bez doplňujících vysvětlení. Kam jsme se tedy vypravili tentokrát? Na malou železniční zastávku umístěnou v západní části Jizerských hor ve stejnojmenné obci na trati vedoucí z Liberce do Raspenavy a Frýdlantu v Čechách…
V okolí královského města Slaný, především severozápadně od něj, najdete zajímavou nezalesněnou, odedávna osídlenou zemědělskou krajinu. Je to kraj překvapivých rozhledů. Prakticky každého výletníka zde bude doprovázet silueta Řípu, Hazmburku nebo některého z výrazných kopců Českého středohoří, v popředí doplňovaná vystupujícími věžemi barokních kostelíků historických obcí a městeček. Správný geografický název pro tuto oblast je Řípská tabule, na severu pak přechází v Dolnooharskou tabuli…
Nevím, jak tahle malá osada v údolí Tiché Orlice získala svoje jméno, a netuším, na kom zde bylo bezpráví vlastně pácháno. Osada se kdysi jmenovala Bezpráv a byla střídavě součástí obcí Rviště a Dobrá Voda, které dnes nesou společný název Orlické Podhůří. Záhy po roce 1989 se Bezpráví díky svému názvu nakrátko stalo němým svědkem neúspěšného pokusu o založení recesistického skanzenu komunismu, spočívajícího v pouhém nahromadění různých artefaktů z nedávno minulých dob – zarámovaných portrétů stranických představitelů a jejich bust, rudých praporů, pěticípých hvězd a jiných symbolů odcházející éry. Dnes po něm nenajdete ani stopy, ale vlaky kolem jezdí stále dál, už 161 let…
Pro spojení Moravy s rakouskou (později československou) částí Slezska měla vždy rozhodující význam 116 km dlouhá trať vedená z Olomouce do Krnova a dále do Opavy, dokončená jako součást Moravskoslezské centrální dráhy již roku 1872. Na ni později navázaly lokálky odbočující v Ondrášově do Dvorců (v roce 1898), ve Valšově do Rýmařova (1878), v Bruntálu do Malé Morávky (1901) a v Miloticích do Vrbna pod Pradědem (1880)…
Pod jménem Džbán se skrývá turisticky nedoceněné území mezi Rakovníkem a Louny. Přesto tuto půvabnou oblast zná většina absolventů středních či vysokých škol v Čechách. Stačí vyslovit názvy některých obcí – Hořesedly, Svojetín, Solopysky, Konětopy, a hned se v mysli vybaví chmelové brigády, z nichž si každý z nás odnesl do života vzpomínky na studentská léta, první lásky a večerní kradmé útěky z ubytovny do místních hospůdek…
Díky velkému nalezišti stříbra patřil Jáchymov k nejbohatším městům středověkých Čech. Již tenkrát havíři pozorovali, že voda v dolech léčí rány, bolesti a mnohé nemoci. Vědci časem objevili důvod: do podzemních vod se uvolňuje radon. V roce 1906 tak byly v Jáchymově otevřeny první radonové lázně na světě. Zvěsti o zázračné vodě se rychle šířily, hostů přibývalo, a tak byl v Jáchymově v roce 1912 otevřen lázeňský hotel Radium Kurhaus, dnešní Radium Palace, který se zařadil k nejluxusnějším lázeňským domům v celé Evropě. Prezident T. G. Masaryk zde oslavil své 80. narozeniny, dalšími vzácnými hosty byli Johann Strauss, Max Švabinský, baron Rothschild, Fjodor Šaljapin nebo Karel May, v roce 1925 i dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny Marie Curie-Sklodowská. Ve třicátých letech minulého století pověst lázní přesahovala hranice tehdejšího Československa…
