2008

Znojemsko – vinařský kraj

Cestovatelští nadšenci, kteří stále rádi objevují nové nepoznané krajiny, určitě zavítají na svých toulkách do inařských krajů. Procházka nebo projížďka mezi vinicemi je většinou uchvacující a navíc je tento druh cestování spojen i s návštěvou vinných sklepů a příjemnými posezeními nad sklenkou dobrého vína, ve kterém se zrcadlí charakter místní krajiny. Lidé nasají atmosféru a zároveň se mohou dozvědět mnoho nového ať už o vinařských stavbách, pěstování révy vinné nebo konečném produktu – víně jako takovém. Při toulkách vinařskou krajinou nemohou minout ani cenné historické komplexy a další zajímavá místa hodná návštěvy. Při rozhodování kam vyrazit může usnadnit správnou volbu fakt, že nádherné vinařské oblasti zdobí také Českou republiku…

Znojemsko – vinařský kraj Read More »

Královské Znojmo

První zmínka o znojemském hradu, vystavěném na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, pochází z roku 1046. Když k hradu a podhradí Přemysl Otakar I. v roce 1226 připojil několik sousedních obcí, královské město se stalo nejdůležitějším přemyslovským sídlem na jižní Moravě. Významné postavení si udrželo i v dalších staletích, což dokládá i bohatství jeho historických památek…

Královské Znojmo Read More »

V meandrech Dyje

Na jihozápadní Moravě, kde se Českomoravská vrchovina zvolna sklání k Dyjskosvrateckému úvalu, vytváří řeka Dyje unikátní kaňonovité údolí, jaké nemá ve střední Evropě obdoby. Říční údolí je zde zaklesnuté do tvrdých krystalických hornin rozevlátými meandry, které tvoří vlnovky, smyčky a zákruty, jaké si jiné řeky dopřávají pouze v rozlehlých rovinách a v měkkých sedimentech. Strmé svahy a místy i kolmé skalní stěny, které Dyji sledují, budí dojem hor propadlých do podsvětí Českomoravského masívu. Skalní defilé odhalené říčním zářezem ukazuje nejen složitou vnitřní stavbu moravské části Vysočiny, ale v rytmu meandrů se obrací ke všem světovým stranám, a tak vytváří podmínky pro pestrou mozaiku přírodních biotopů – od suchých svahových stepí rozpálených jižním sluncem až po Ledové sluje na severozápadním úbočí jednoho z meandrů…

V meandrech Dyje Read More »

Kraj jiskřivého moku a předlouhé paměti

Horní Podyjí se svým Znojemskem je krajem odvěkých setkávání. To první je zapsáno už do jeho rodného listu, kdy právě tady došlo ke spojení starého Českého masívu s mladou soustavou Karpat. A tady se také klima středoevropského prostoru se všemi svými rostlinami a živočichy setkává s teplým dechem slunného jihu, odkud do zdejších doubrav zalétají teplomilní zatoulanci jako vlha pestrá či kudlanky nábožné, jejichž populace se dlouhodobě zabydlela na slunných vřesovištích. Na jižních stráních povlávají zlaté vlasy stepních kavylů a růže galská shlíží ze sluncem rozpálených skal k zákrutám Dyje, kde se u Ledových slují zabydlely chladnomilné kapradiny. A kousek odtud se každé jaro s radostným klapáním zobáků opět setkávají černí čápi slibující si lásku až do podzimu…

Kraj jiskřivého moku a předlouhé paměti Read More »

V náruči jihu

Malé údolí, jímž protéká řeka l´Aigues, ukrývá sedmitisícové městečko Nyons. Ochranitelská náruč okolních kopců ho střeží před všudypřítomným mistralem. Znají tu jen svěží ranní větřík Pontias, který přispívá ke zdejšímu výjimečnému mikroklimatu. Ještě je to Drôme, ale na dveře tu již klepe Provence…

V náruči jihu Read More »

O duchu nespoutaném

Žil byl v kraji Drôme jeden venkovský pošťák, kterého při každodenní dvaatřicetikilometrové obchůzce nejvíce soužily kameny na cestách. Když v dubnu 1879 zase o jeden zakopnul tak, že málem upadl, pozorně si ho prohlédl a užasl, jak je zvláštní. A tak se rozhodl, že uskuteční svůj sen. Z kamenů na cestách povstal Ideální palác…

O duchu nespoutaném Read More »

Metropole nugátu

Když byla před čtyřiceti lety dokončena Sluneční dálnice, jak se přezdívá autostrádě A7 spojující Lyon s Marseille, pro město Montélimar to znamenalo malou ekonomickou katastrofu, náhlý ústup z výsluní, na němž se dlouhou dobu vyhřívalo. Dálnice se městu vyhnula, a tak tisícům řidičů, kteří tudy dříve projížděli a po kilech nakupovali zdejší proslulý nugát, nyní Montélimar nestál za zajížďku. Ačkoliv na tom někteří také byli škodní – na dlouhé cestě k moři či zpět prý nugát spolehlivě umlčel v autě se nudící a otravující ratolesti. Ale po pořádku…

Metropole nugátu Read More »

Château des Roure

Jižně od řeky Ardèche leží obec La Bastide-de-Virac, hrstka nenápadných kamenných domů semknutých kolem pahorku, mezi nimiž ale nelze přehlédnout podsaditou stavbu opevněnou dvojicí válcovitých věží. Tento hrad, ač na to dnes nevypadá, kdysi ovládal přístup k nedalekému skalnímu mostu Pont d´Arc, jenž představoval jednu z mála možností, jak se dostat do kraje za řekou…

Château des Roure Read More »

Na jihu Ardèche

Někdy před 20 miliony let, při procesu formování alpského prostoru, se v místech dnešní jižní části departementu Ardèche začal z oceánu vynořovat blok druhohorních vápencových hornin, jejichž povrch byl ihned atakován vlivy podnebí, hlavně tekoucí vodou. Ta v propustných vápencích hloubila rozlehlé podzemní prostory, ze kterých se postupnou destrukcí stropů vyvíjela říční údolí. Takhle nějak byl zhruba před pěti miliony let založen i kaňon řeky Ardèche, jehož další prohlubování umožnil setrvávající tektonický výzdvih oblasti. Dnes se počítá k nejkrásnějším kaňonům kontinentu…

Na jihu Ardèche Read More »

Lyon

Nejhezčí pohled na Lyon se otevírá od baziliky Notre-Dame na pahorku Fourvière. Dole pod námi na pravém břehu Saôny leží středověká čtvrť s úzkými uličkami a katedrálou sv. Jana, vlevo se vypíná druhý pahorek Croix-Rousse, pod ním začíná Presqu´île, pás země sevřený mezi stále se k sobě přibližující toky Saôny a Rhôny, a vzadu za Rhônou nejmodernější část města s nepřehlédnutelně vztyčeným prstem mrakodrapu, jemuž místní podle jeho tvaru neřeknou jinak než le Crayon, Tužka…

Lyon Read More »

Den v blízkosti Monarchy

Už skoro týden prší, předpověď na další dny je nevalná, a tak si jdu lehnout s tím, že zítřek, jediný den, který mám vyhrazen pro rande s nejvyšší horou Alp, nejspíš nebude stát za nic. Náladu mi kazí i vedro v přetopeném hotelovém pokoji, když se ale po čtvrté ráno konečně donutím vstát a otevřít dokořán dveře na balkon, veškeré chmury jsou ty tam. Alpy se zase jednou vysmívají meteorologům – nad Chamonix svítá a z vymeteného nebe září ledová čepice Mont Blanku olizovaná prvními slunečními paprsky…

Den v blízkosti Monarchy Read More »

Když je v muzeu orchestrion

Dávat do spojitosti noblesní horské středisko s flašinety a orchestriony se může zdát zvláštní, jenže v případě Les Gets na tom nic divného není. Tím, že tu stojí muzeum mechanických hudebních nástrojů, se obec hlásí k minulosti, hlavně k období 19. a počátku  20. století, kdy chudí hornosavojští horalé houfně odcházeli do okolních zemí, aby si tam vydělávali na živobytí jako flašinetáři. Proto se také flašinetům kdysi říkalo Savojská muzika…

Když je v muzeu orchestrion Read More »

Na skok mezi vinicemi

Na vinařské mapě Francie reprezentují region Rhôna-Alpy tři hlavní vinařské oblasti – Savojsko, údolí Rhôny a Beaujolais, jejichž produkce se navzájem dost odlišuje. Z hlediska obliby v ní najdeme vedle svérázného fenoménu Beaujolais Nouveau i několik dalších vín vysoce hodnocených na celosvětovém trhu a rovněž řadu vín, která asi nikdy nebudou široce známá, ale už dávno pevně zakotvila v povědomí znalců. V regionu nadto existuje také spousta menších vinařství produkujících vína, jež nemají žádné vysoké ambice, nicméně ctitelům lahodných moků mohou leckdy připravit radostný zážitek z nečekaného objevu…

Na skok mezi vinicemi Read More »

Annecy, jezero i město

Některá velká alpská jezera nám připadají nejpůvabnější, díváme-li se na ně z výšky, a k takovým určitě patří i Lac d´Annecy. Aby se o tom člověk ujistil, úplně stačí, když jezeru věnuje letmý pohled ze silničky kličkující v kopcích vysoko nad východním břehem. Přitom ho možná napadne, že když v Alpách rozdávali krásu, Annecy si pro ni buď došlo víckrát, anebo mělo protekci…

Annecy, jezero i město Read More »

Massif de la Chartreuse

Masiv Chartreuse vyplňuje prostor ohraničený výrazným ohybem řeky Isère a myšlenou spojnicí měst Chambéry a Voiron, což není zrovna rozlehlý kus země: od severu k jihu měří asi 40 km a „na šířku“ ještě méně. Přesto je samostatnou horopisnou jednotkou, jedním ze stavebních kamenů složité alpské mozaiky. Jako příkrov – představme si obrovský blok hornin vytržený z místa svého vzniku a přesunutý na vzdálenost desítek kilometrů – dokládá obrovské vzepětí sil, které se při vrásnění Alp uvolnily…

Massif de la Chartreuse Read More »