Dominikánská republika

Mezi Severní a Jižní Amerikou leží tropická oblast Karibiku, která je na západě uzavřená pevninskou Střední Amerikou a na východě ji vyznačuje oblouk Malých a Velkých Antil vyklenutých daleko do Atlantského oceánu. Mezi těmito pevninami je jakoby uvězněno teplé Karibské moře…

Když Kryštof Kolumbus objevil Velké Antily, existovala na ostrovech vyspělá kultura Taínů, kteří byli potomky arawackých kmenů z Jižní Ameriky. Výraz taíno znamenal v obecném označení „dobrý“. Taínská kultura byla hodna svého jména. Tito lidé nechodili ozbrojeni, protože je chránilo bezpečí ostrova. Věnovali se rybaření, lovu želv i různých mořských plodů, ale základem jejich obživy bylo zemědělství. Duchovní svět Taínů se upíral k přírodním božstvům a náboženské slavnosti v tabákovém oparu se patrně konaly v krasových jeskyních, kde dodnes můžeme obdivovat taínské kresby a rytiny. Konec téměř tisícileté přítomnosti Taínů na Hispaniole začal ve chvíli, kdy se na obzoru objevily tři neznámé lodě, jimž velel Kryštof Kolumbus…

Dne 12. října 1492 ve dvě hodiny v noci objevil Kolumbův námořník Juan Rodríguez Bermejo první zemi v Novém světě. Domorodí Taínové ze skupiny Arawak ten bahamský ostrůvek nazývali Guanahani, Kolumbus ho pokřtil na San Salvador a dnes ho známe pod jménem Watling Island. Následovaly další tři malé ostrůvky Bahamského souostroví, až 28. listopadu doplula historická objevitelská expedice k pobřeží Kuby. Chvíli kolem něho pluli k západu, ale u Gíbary se otočili a pokračovali směrem na východ. Netrvalo dlouho a narazili na další ostrov, druhý největší ve Velkých Antilách, taínskou Quisqueyu, pozdější Hispaniolu…

Hispaniola je nejhornatější ostrov z celého souostroví a zvedá se tu také nejvyšší hora Karibiku, Pico Duarte…

Teplé Karibské moře a jeho pláže patří mezi rekreanty k těm nejoblíbenějším. Hustá síť letovisek se táhne v pruhu dlouhém přes 100 km na východ od hlavního města Santo Domingo a dosahuje až do oblasti La Romana. Právě tuto část pobřeží lemuje podmořský kontinentální práh, který se táhne přes 50 km do moře. Jeho hloubka se pohybuje od několika metrů k několika decimetrům a z jeho dna, které je v podstatě jen pokleslou a zaplavenou přímořskou nížinou, se zvedají korálové útesy a ostrovy, hojné zejména na jeho okraji. Právě tady, daleko od pobřeží, se lámou hlavní příbojové vlny a přes mělčiny pak doběhne na písečné pláže jen drobné vlnění. S výjimkou bouří si zdejší moře také udržuje stálou teplotu pohybující se mezi 25–28 ˚C…

Střední Amerika a Karibik s pestrou tropickou přírodou, rázovitými venkovskými domky a lidmi obdělávajícími svá políčka jsou oblastmi, kde se naivním umělcům daří – vedle Nikaraguy a Haiti i v Dominikánské republice…

Kohoutí zápasy nejsou jen napínavou podívanou. Plní i další sociální funkce a zasahují do složitých společenských vztahů, které jsou pro Evropany často jen těžko pochopitelné. S kohoutími zápasy se nesetkáme pouze v Dominikánské republice, ale i v mnoha dalších státech Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie i jinde. Někde jsou zcela legální, jinde jsou povolovány jeden či dva dny v týdnu, nebo jsou ilegální, ale vládou tolerované. Kohoutí zápasy je možné navštívit i v ostrovních teritoriích USA. Jejich známými příznivci byli i američtí prezidenti G. Washington a T. Jefferson, Abraham Lincoln prý býval dokonce rozhodčím…

Kdybych v nebi nemohl kouřit, tak bych tam raději nešel.

Mark Twain

Jako je pro Čechy národním nápojem pivo a pro Moravany víno, je pro Dominikánce tradičním pitím rum. Zdejší nejlevnější bílý rum (blanco) je především základem různých koktejlů, zatímco zlatý (amarillo) a tmavý (aňejo) rum se pije čistý, ať již s ledem či bez. Místní specialitou je pak Mama Juana, všelék s chutí podobnou silnému portskému. Rum, koktejly i Mama Juana patří k ostrovu stejně jako doutníky, slunce a pláže…

Dominikánská kuchyně se příliš neodlišuje od jiných karibských kuchyní. Nebudeme tu samozřejmě mluvit o jídlech mezinárodních, předkládaných v konzervativnějších restauracích v městech i ve velkých plážových resortech, ale o pokrmech nabízených v typických restauracích a hospůdkách i v dominikánských domácnostech. Jsou charakterizovány využitím tradičních produktů zdejšího zemědělství (malanga, maniok, banány, rýže, zelenina, různé druhy mas) a zejména velkým výběrem darů moře…

Ze všech přírodních krás a zajímavostí Dominikánské republiky je přírodovědecky nejpřitažlivější tektonický příkop Enriquillo, v němž vězí zbytek někdejšího moře s hladinou 40 m pod úrovní oceánu. Vede tam dlouhá a strastiplná cesta, ale pro ty, co se rozhodnou opustit lenošivé pláže a vydat se za dobrodružstvím, jsou odměnou neobyčejné zážitky…

Odlehlý, turisty málo navštěvovaný jižní výběžek ostrova jako by k Hispaniole ani nepatřil. Je suchý, téměř celý vápencový a s výjimkou pobřeží zcela pustý. A přece má ty nejkrásnější pláže, nejdramatičtější pobřežní skály, a to moře! Přelévá se přes krasové terasy a má tak úžasnou škálu modrých barev, že fotografy přivádí do vytržení…

Poloostrov Samaná na severovýchodě Dominikánské republiky patří zcela jistě k nejkrásnějším místům celého ostrova. Donedávna to byl zapomenutý ráj, v současné době sem však míří stále více návštěvníků, zejména po otevření mezinárodního letiště v hlavním městě regionu Santa Bárbara de Samaná. Stále je zde však co objevovat – tropickou vegetaci, podmořské útesy, vodopády, vápencové jeskyně a od prosince do dubna i keporkaky, kteří si dávají dostaveníčko v zátoce Samaná…

Když jsem přilétal do Santo Dominga poprvé, byl začátek června, období hurikánů a povodní, celý ostrov byl zahalen hustými mračny a v pobřežních šťavnatě zelených nížinách stála voda, vyplňující především nízko položená místa, jimiž kdysi dávno zjevně proudily řeky. Hory v pozadí bylo tušit jen jako vzdálenou souvislou terasu. A to tu prý letos málo prší…

Dominikánci jsou na své hlavní město velmi hrdí a při každé příležitosti zdůrazňují jeho prvenství v různých aspektech amerických dějin. Označují je za první metropoli Ameriky a v areálu jeho Koloniální zóny (Zona Colonial) pak prohlašují mnohé veřejné i soukromé budovy za první, které byly v Novém světě postaveny. Patří k nim například první katedrála, první špitál, první klášter a první univerzita. Mají tu dokonce i první dlážděnou ulici Ameriky…