Vlajková loď dalšího rozvoje Hamburku leží jižně od Speicherstadtu na sousedních ostrovech, které byly donedávna součástí přístavu a navazující průmyslové oblasti. Jmenuje se HafenCity a představuje aktuálně největší městský stavební projekt v Evropě…
Jednou z největších hamburských pozoruhodností je Speicherstadt neboli Město skladů. Přímo naproti Starému Městu se táhne několik řad vysokých, někdy až osmipatrových cihlových domů s trojúhelníkovými štíty. Jedinečný soubor skladišť je připomínkou významu hamburského přístavu před sto a více lety a zároveň výzvou dnešku, který jim musí vdechnout nový život…
Žádná z latinskoamerických zemí není v obecném povědomí tak bohatá na stereotypy a klišé jako Spojené státy mexické. Pod jmény Paraguay, Salvador či Guyana si toho běžný smrtelník moc nepředstaví. Když se ale řekne Mexiko, ihned ví, že místní jedí kukuřičné placky, hoří po čili papričkách a popíjejí tequilu. Je také veřejným tajemstvím, že lidé z těchto končin tráví volný čas v houpací síti, poslouchají pěknou muziku a zpívají o švábu, tedy „la cucaracha“…
V Mexiku se lidé pocházející z Oaxaky těší velké úctě. Říká se, že přes svou chudobu a nízké vzdělání bývají velmi inteligentní a v životě je čeká úspěch. Možná je příčinou této víry fakt, že z Oaxaky pocházeli i jediní dva mexičtí prezidenti indiánského původu. Prvním byl osvoboditel od francouzské okupace Benito Juárez a druhým dlouholetý diktátor Porfírio Díaz…
Mexiko je přírodně neobyčejně rozmanitou zemí, kde se nacházejí nejrůznější typy ekosystémů od stálezelených deštných lesů přes yucatánskou selvu, trnité suché lesy a horské bory až po travnaté pláně podobné severoamerickým prériím. Značnou část mexického území pokrývají také polopouště se suchomilnou, obvykle trnitou vegetací, někdy označované ne zcela správně jako pouště…
Letos je tomu přesně šedesát let, co sir Edmund Hillary a Tenzing Norkej zdolali vrchol Everestu. Od té doby na nejvyšší hoře světa stanulo víc než tři tisíce lidí, někteří i opakovaně. Téměř třem stovkám se stala hora osudnou…
Původně jsem chtěl dát úvodnímu článku stejný název, pod jakým už léta o tomhle koutu Země přednáším: Provence – jméno, které voní. Jenže pak jsem si uvědomil, že by to bylo vůči čtyřem dalším smyslům nespravedlivé. Provence je zapojí všechny…
„Trůn králů, ostrov, jemuž žezlo vládne, ta majestátní zem, to sídlo Marta, ten druhý Eden, zemský ráj, ta pevnost, co sama Příroda si stvořila proti všem zhoubným nákazám a válkám, ten skvělý rod, ten svět sám pro sebe, drahokam vsazený do stříbra moře, které ho chrání jako vodní příkop před nenávistí méně šťastných zemí, ten požehnaný lán, ta zem, ta říše, ta Anglie…“
William Shakespeare: Richard II., přeložil Martin Hilský
Asi 80 km jižně do Méridy, hlavního města státu Yucatán, leží pozůstatky jednoho z nejkrásnějších a nejpůsobivějších mayských měst. Jmenuje se Uxmal, „třikrát stavěné“…
Arles se může honosit řadou významných rodáků včetně římského císaře Konstantina II., ale z hlediska slavných obyvatel vešlo do obecného povědomí především v souvislosti s pobytem dvou protagonistů moderní malby. Byli jimi Vincent van Gogh a Paul Gauguin, kteří k Arles neměli z dřívějška žádný vztah a navíc zde pobyli jen velmi krátce – van Gogh od února 1888 do května 1889 a Gauguin pouze od října do prosince 1888. Pouhých devět týdnů jejich společného pobytu však přesto patří k nejznámějším kapitolám dějin evropského umění…
Cornwall je nejzápadnější výspou Britských ostrovů. Zároveň patří k nejkrásnějším a nejpříjemnějším koutům Anglie. Svým návštěvníkům nabízí nádhernou přírodu i četné kulturní a dokonce průmyslové památky. Je ale skutečně v Anglii?
Pokud navštívíte většinu slavných mayských archeologických lokalit na rovinatém Yucatánu, budou vám ponejvíce připomínat úhledně upravená golfová hřiště. V případě pozůstatků civilizace horských Mayů na pomezí mexického státu Chiapas a Guatemaly, zvláště v Palenque obklopeném hlubokou džunglí, si však stále budete připadat jako dávní objevitelé z 19. století…
Říká se o něm, že je snad největší v Evropě a kromě svého amerického jmenovce nemá, co se vzhledu týká, konkurenta na celičkém světě – Grand Canyon du Verdon neboli tradičně Les Gorges du Verdon…
Čtyři muži oblečení v pestrobarevných krojích tvořených červenými kalhotami, barevně vyšívanou zástěrou se zlatými třásněmi, bílou košilí, vyšívaným náprsníkem a čapkou z papírových růží, ozdobenou různobarevnými pentlemi, se uvolněně snášejí k zemi hlavou dolů, s pažemi roztaženými jako ptáci a se zavřenýma očima. Jsou zavěšeni na provazech, které se odvíjejí v pozvolných kruzích od otočné čtvercové plošiny na vrchu třicetimetrového sloupu, na níž stojí pátý muž, doprovazející známou mexickou podívanou ostrými tóny píšťalky a bušením na bubínek…
Už Jindřich IV. řekl, že Francii může panovat jen ten, kdo ovládá Marseilli.
Druhé největší francouzské město bylo vždycky určitým protikladem
metropole nad Seinou. Aristokraticky vznešená Paříž a plebejská Marseille.
Marseille omšelá a ukřičená, bezprostřední a přátelská v záplavě slunce,
neřestná a zločinná ve stínu noci, otevřená celému světu, roztažená
po okolních kopcích, nahoru a dolů, světlo a tma, peklo a ráj, láska a nenávist…
V 19. století bylo severoanglické město Manchester známé díky svému textilnímu průmyslu jako „Cottonopolis“. Doba slávy textilek je dávno pryč, uvadla s koncem druhé světové války. Dnes město ve světě reprezentují spíše oba fotbalové kluby – Manchester United a Manchester City. A také, možná překvapivě, kultura. Na počátku 21. století totiž dostalo novou přezdívku: „Museumchester“…
Catemaco je sladkovodní jezero ve státě Veracruz, přímo v srdci pohoří Sierra de los Tuxtlas. Obklopené močály, hustou tropickou vegetací a vrcholky vyhaslých vulkánů je doslova magickým místem, které přitahuje Mexičany i zahraniční návštěvníky…
Málokde se v Provenci obejdeme bez kopců a hor. Alespoň na obzoru vždycky nějaký kopeček spatříme. Jen v Camargue ne. Nadmořská výška nejvyššího místa tu činí čtyři a půl metru, u nejnižšího musíme začít záporným znaménkem (-1,6 m). Pohled se zastaví jen o řady stromů vysázených jako větrolamy nebo porosty vysokého rákosu lemující vodní kanály a břehy vodních ploch…
Při rozbřesku 20. století se oči většiny tehdejšího světa upřely na ostrov Wight, ležící v průlivu La Manche nedaleko od přístavu Portsmouth. V královském venkovském sídle Osborne umírala v lednu 1901 královna Viktorie. U úmrtního lože se setkal její nejstarší syn – princ z Walesu, za nedlouho král Edward VII., s německým císařem Vilémem II., který byl jejím vnukem…
Dříve bylo větší a silnější než Chichén Itzá. Dnes o něm téměř nikdo neví. Pohlceny neprostupnou vegetací leží téměř u hranic s Guatemalou ruiny dávné mayské metropole Calakmulu. Jedno z nejmocnějších měst Mayů odpočívá dnes zahaleno hlubokou džunglí a ztraceno na stránkách turistických průvodců. Naskytne-li se vám možnost, abyste se tam podívali, budete se cítit jako dávní objevitelé. Mezi spletí lián a zkroucených kořenů najdete staré stély, mechem porostlé kameny, chrámy a schodiště, která vás vyvedou až nad střechu deštného lesa. O dalšího turistu tu zavadíte jen zřídka. Dost možná budou vašimi jedinými společníky jen opice, papoušci a tajemné ticho džungle…
